Nová polská vláda: početnější armáda vyzbrojená polskými zbraněmi

9. listopadu 2015  18:45
Čerstvá polská vláda Práva a spravedlnosti (PiS) chce polským ozbrojeným silám věnovat ještě větší pozornost než předchozí kabinet Občanské platformy. Bude se také snažit zajistit co nejsilnější americkou vojenskou přítomnost v Polsku i v celém regionu.  
Jarosław Kaczyński, předseda Práva a spravedlnosti, a Beata Szydło, budoucí polská premiérka | foto: Prawo i Sprawiedliwość

Pokud to ještě někomu nebylo jasné, bukurešťský summit východního křídla NATO, který do rumunského hlavního města svolal jako přípravu na alianční summit ve Varšavě polský prezident Andrzej Duda, ukázal, jak velké ambice bude mít Polsko pod vedením Práva a spravedlnosti. „Věříme, že všichni představitelé zemí střední a východní Evropy, které jsou členy Aliance, chápou bezpečnostní situaci,“ prohlásil Duda. A podle jednomyslně přijaté deklarace, zdá se, všichni zúčastnění prezidenti (český prezident Miloš Zeman na summitu nebyl) polský pohled podpořili.

Přečtěte si související text Luboše Palaty pro natoaktual.cz:

S podporou celého východního křídla NATO tak bude moci Polsko na summitu v příštím roce prosazovat, aby Aliance vytvořila v zemích východního křídla stabilní vojenské základny. Ty by měly odradit Rusko od snahy anektovat území států Aliance podobně, jako v minulém roce připojila Moskva ke svému území Krym. Polsko v tomto úsilí chce hrát jasnou vůdčí roli v celém regionu.

Riziko jménem Macierewicz

Andrzej Duda sice i po svém zvolení polským prezidentem naslouchá předsedovi Práva a spravedlnost Jaroslawu Kaczynskému, který ho před rokem překvapivě vybral jako prezidentského kandidáta své strany, a do té doby „druholigového“ politika katapultoval na post hlavy státu. V rámci PiS však Duda patřil a patří k umírněnému křídlu.

Dnes oznámené složení nové polské vlády premiérky Beaty Szydlové, v níž převezme post ministra obrany Antony Macierewicz, může jít v opatření vůči Rusku ještě dál. Macierewicz, pravá ruka Kaczynského, stál v čele „vyšetřování“ nehody prezidentského speciálu u Smolenska, na jehož palubě zahynul v březnu 2010 i tehdejší prezident Lech Kaczynski, velení polské armády a téměř stovka klíčových polských politiků. Je hlavním autorem a propagátorem tvrzení, že se ve skutečnosti jednalo o atentát, jehož stopy míří do Kremlu a zprostředkovaně i k tehdejší polské vládě Donalda Tuska.

To představuje v období, kdy se Západ, včetně NATO, snaží najít s Ruskem určitý modus videndi, který by umožnil postupně opět normalizovat vztahy mezi Moskvou a Aliancí, riziko, že by se Polsko mohlo s příliš tvrdým postojem vůči Rusku dostat v rámci Aliance do izolace. A celé východní křídlo NATO spolu s ním. Zvláště pokud by bylo obviňování Kremlu podobně „podložené“, jako Macierewiczovi údajné důkazy o „atentátu“ ve Smolensku.

Zbraně mají být hlavně polské

Dobré šance znamená nová vláda PiS pro polský zbrojní průmysl. Jak Andrej Duda, tak Macierewicz i další představitelé Práva a spravedlnosti dávají najevo, že velká většina nové výzbroje v rámci velmi ambiciózního programu modernizace polské armády má být vyrobena a vyvinuta v polských zbrojovkách.

PiS z tohoto pohledu tvrdě kritizuje poslední velký tendr vlády Občanské platformy na nákup nových vrtulníků, který nakonec vyhráli Francouzi. „Sto třicet miliard zlotých, které mají být v nejbližších letech vydány na armádu, mohou a musí být ve své většině utraceny v Polsku,“ uvádí Antony Macierewicz. Přiznává sice, že ne všechno, například protiraketovou obranu, jsou polské zbrojovky schopny vyrobit, ale měly by podle Macierewicze postupně rozšiřovat svůj sortiment.

Jak armádu zaplatit?

PiS sice počítá s nárůstem rozpočtu na obranu, ale je otázka, zda se to vzhledem k velmi nákladným volebním slibům v sociální oblasti podaří.

Zvýšit se má postupně i početní stav profesionální polské armády ze současných sto tisíc na asi sto čtyřicet tisíc, což by bylo podle PiS optimum, které by téměř čtyřiceti milionové Polsko mělo mít. Rozvíjet se mají i dobrovolnické jednotky „teritoriální obrany“. Na návrhy, aby Polsko obnovilo povinnou vojnu, ale nová vláda neslyší. „Mohu vyloučit, že by za vlády PiS došlo k obnovení povinné vojenské služby,“ uvedl jeden z vysokých politiků strany.

Otázkou je, jak to bude s financováním armády. PiS sice počítá s nárůstem rozpočtu na obranu, ale je otázka, zda se to vzhledem k velmi nákladným volebním slibům v sociální oblasti podaří. Ve střední Evropě byla v posledních letech obrana na jednom z posledních míst rezortů, kterým se peníze po otřepání se z krize přidávaly. Polsko a baltské země byly částečně výjimkou, ale je otázka, zda to bude platit i pro vládu PiS. Tu lze totiž především z hlediska ekonomického pokládat nikoli za pravicovou, ale za levicově-populistickou, se všemi riziky, které to přináší.

Luboš Palata
autor je redaktorem MF DNES

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.