Norové přezbrojují. Přes Atlantik dorazily první nové stíhačky

3. listopadu 2017  15:49,  aktualizováno  19:08
Norské vzdušné síly začínají s očekávaným přezbrojením na nejmodernější stíhací letouny páté generace F-35. První tři stroje v pátek odpoledne přistály na hlavní letecké základně Ørland. Celkově Norové chtějí v příštích letech až 52 těchto letounů.  
Letoun F-35 | foto: Lockheed Martin
galerie Trojice nových letounů F-35 norských vzdušných sil po přistání na základně... Trojice nových letounů F-35 norských vzdušných sil Letoun F-35 pro norské vzdušné síly před přeletem z Texasu do Norska Letoun F-35 pro norské vzdušné síly Letoun F-35 pro norské vzdušné síly s brzdícím padákem Letoun F-35

Na cestu přes Atlantik vyrazily z výrobních hal Lockheed Martin v texaském Fort Worth. Na hlavní základně norských vzdušných sil v Ørlandu na první nové stroje čekaly desítky novinářů i představitelů armády.

Těsně před přistáním nové letouny doprovázely k letišti stávající norské stíhačky F-16. Osvědčené ale generačně „zastaralé“ stroje letectvo používá od roku 1980.

„Pro ozbrojené síly je to milník,“ řekl generál Morten Klever, který na norském ministerstvu obrany vede program přezbrojování na nové letouny.

Fotografie

Letoun F-35 pro norské vzdušné síly před přeletem z Texasu do Norska
Trojice nových letounů F-35 norských vzdušných sil
Letoun F-35 pro norské vzdušné síly
Letoun F-35 pro norské vzdušné síly s brzdícím padákem

S novými stroji do Norska přeletěli američtí piloti. Jedním z nich byl Brian Bann. „Byl to dobrý let a dobrý pocit, když jsme na konci potkali stroje F-16. Přišlo mi to jako symbolické předání štafety mezi letouny čtvrté a páté generace,“ řekl bezprostředně po přistání.

Letouny F-35 ve verzi A, tedy s klasickým startem a přistáním a s technologií „stealth“, která je činí „neviditelnými“ pro radary, mají tvořit páteř norské vzdušné ochrany. První z 52 strojů chce letectvo zařadit do výzbroje už příští rok, poslední kusy by měli norští letci od výrobce dostat v roce 2024.

Za generační obměnu svého letectva Norové zaplatí 69,7 miliardy norských korun (v přepočtu přes 180 miliard českých korun). V ceně jsou zahrnuty náklady na vybudování logistického a podpůrného zázemí i pořízení zbraňových systémů a munice.

Kvůli specifickým podmínkám jsou letouny pro norské letectvo jako jediné vybaveny brzdícím padákem. To kvůli často velmi kluzkým a mokrým dráhám.

Norsko je tak prvním evropským uživatelem letounů, který má několik nejmodernějších strojů „doma“. Další státy, které si letouny objednaly a podílely se na vývoji a financování programu, zatím několik kusů provozují v USA k výcviku svých pilotů. Týká se to Británie, Nizozemska, Dánska a Turecka. Pouze Itálie jeden ze strojů doma využívá pro testování u námořnictva.

Na letounech se objevila rez

Jen několik dnů před plánovaným přeletem do Norska se u letounů objevila nečekaná, ale nijak vážná komplikace. V některých montážních místech se objevila koroze, která je ale podle výrobce zcela běžným jevem při výrobě.

Neviditelný

Jednou z hlavních vlastností stíhaček páté generace je využití technologií „stealth“, tedy jejich snížená zachytitelnost radarem.

Dosahují jí mnoha způsoby, mimo jiné úpravou povrchu a tvarem. Dalším znakem je jejich víceúčelovost. Díky pokročilým elektronickým systémům mohou operovat za jakéhokoliv počasí, ve dne i v noci, proti vzdušným i pozemním cílům, zvládnou přepady, mnohahodinové hlídkování, průzkum i elektronický boj.

Letouny tak mají díky technologické převaze být schopny zjistit, identifikovat a zničit svého protivníka dříve, než vůbec nepřítel přítomnost takového stroje zaznamená.

„Nemá vliv na letovou způsobilost F-35 a naše první bojové letouny dostaneme,“ uvedl Klever.

Nadnárodní programová kancelář nyní s výrobcem pracuje na nápravě. Do té doby bude na již hotové letouny aplikována na náklady výrobce dodatečná antikorozní ochrana. Společnost Lockheed Martin už také začala s úpravami výrobní linky tak, aby každý nově vyrobený letoun už měl potřebnou antikorozní ochranu.

Americké stroje jsou už ve službě

Letouny F-35 v amerických službách už mají za sebou i první operační nasazení. V dubnu Američané stroje vyslali poprvé do Evropy. Nasazení nejmodernější a zároveň i jedné z nejdražších stíhaček přišlo jen tři měsíce poté, co Pentagon vyslal celou letku s šestnácti stroji na svou japonskou základnu Iwakuni. Tam měly letouny za úkol zajistit vzdušnou převahu v oblasti a vytvořit páteř americké obrany v Pacifiku.

Koncem ledna americké letectvo stroje poprvé nasadilo do komplexní simulace letecké bitvy. Na nevadském nebi se „neviditelným“ a kvůli vysoké ceně kritizovaným strojům dařilo - ve vysoce realistickém cvičení „Red Flag“ obstály poměrem sestřelů 15:1, přestože nejsou primárně určené pro vzdušný boj.

Převaha letounu nad protivníky totiž nespočívá jen v malém radarovém odrazu, o němž se v souvislosti se stíhačkami páté generace mluví nejčastěji, ale také v nebývalém elektronickém vybavení. Díky pokročilým senzorům a fúzi dat ze všech možných vlastních zdrojů má pilot F-35 přehled o bojišti, o němž si dříve mohl nechat jen zdát. Ví dokonce, který protivník ho vidí a který nikoliv.

Výroba se prodražuje a opožďuje

Mezi špičkové vybavení stroje patří například technologie pojmenovaná jako „božské oko“. Ta dává pilotovi možnost sledovat veškeré dění kolem celého letounu. Obraz vidí pilot prostřednictvím displeje přímo v helmě.

Zákazníci

  • Austrálie: 72+28
  • Nizozemsko: 37
  • Izrael: 33+42
  • Japonsko: 42
  • Jižní Korea: 40
  • Norsko: 52
  • Británie: 138
  • Itálie: 90
  • Turecko: 120
  • USA: 2443
    Na programu se podílejí zatím bez objednávek také Dánsko a Kanada

Zdroj: Lockheed Martin

Dosud nevídaný je také kokpit stroje, kterému vévodí jediný velký panoramatický displej. Pilot může dávat letounu hlasové příkazy, jinak se stroj ovládá joystickem umístěným na pravé straně a výkon motoru se reguluje plynovou pákou na levé straně.

Program vývoje a výroby letounu ale od počátku provázejí technické a administrativní problémy. Kritici označují stroj za příliš drahý. Ke kritikům patří i americký prezident Donald Trump.

Pentagon má za 2 443 letounů zaplatit až 400 miliard dolarů. Cena za jeden stroj se oproti původnímu plánu prakticky zdvojnásobila a pohybuje se podle varianty v rozmezí 150 až 200 milionů dolarů včetně servisu, výcviku a provozu. Náklady za kus by se však měly postupně snižovat s případným dalším prodejem letounů.

Objednávky jen z Evropy má celkově pět zemí, kde mají především nahradit letouny F-16. Británie letouny vyzbrojí svou novou letadlovou loď Queen Elizabeth.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.