Nizozemská mise trvala čtyři roky a vojáci se spolu s kanadskými a australskými jednotkami účastnili těch nejtvrdších bojů ve středním Afghánistánu. Za tu dobu padlo v zemi 24 nizozemských vojáků. Početný kontingent by měli nahradit američtí, australští, slovinští a singapurští vojáci.

Mluvčí mezinárodních sil ISAF Josef Blotz potvrdil, že Nizozemci již předali velení nad svou základnou Camp Holland do rukou Američanů a Australanů. Podle Blotzce odchod nizozemských vojáků "neznamená oslabení mezinárodních sil", protože celkový počet vojáků především kvůli příchodu amerických posil roste.

Stažení sil původně nizozemská vláda plánovala do konce roku. NATO několikrát nizozemské představitele vyzvalo, aby své plány přehodnotili, zůstali v Afghánistánu ještě rok a pomohli vycvičit afghánské bezpečnostní síly. Americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder konstatoval, že bude "těžké nahradit nizozemské vojáky v provincii Uruzgán".

Spory o misi v Afghánistánu byly jednou z příčin rozpadu vládní kolaice nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho letos v únoru. Sociální demokraté tehdy opustili nizozemskou vládu, protože nechtěli mandát prodloužit, Balkenendeho křesťanští demokraté prodloužení naopak podporovali. Mandát však nemohl být prodloužen, protože po rozpuštění parlamentu podle ústavy nemohl parlament činit žádná zásadní rozhodnutí. Předčasné volby proběhly v Nizozemsku teprve v červnu a nová vláda doposud nebyla jmenována.

Stáhnout své síly z Afghánistánu plánuje příští rok také Kanada, která má v zemi 2 800 vojáků. Snižovat počty vojáků v této misi pak postupně chtějí i Velká Británie nebo Spojené státy.