K pokusu došlo už v dubnu. Podle nizozemské ministryně obrany Ank Bijleveldové se nizozemské bezpečnostní službě DISS podařilo rozkrýt plán počítačového útoku na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která zkoumala vzorky látky použité při březnovém útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v jihoanglickém Salisbury a také obsah látek použitých při chemickém útoku v syrské Dúmě.

„Kybernetická operace zaměřená na OPCW je nepřijatelná,“ uvedla Bijleveldová. Jak dodala mezinárodní instituce zastupující 193 zemí z celého světa byla založena, aby zbavila svět chemických zbraní. „Nizozemsko je odpovědné za ochranu mezinárodních organizací v rámci svých hranic, a to je to, co jsme udělali,“ prohlásila.

Čtyři Rusové měli do Nizozemska dorazit 10. dubna přes letiště Schiphol. Cestovali s diplomatickými pasy. Následně si najali auto, které zaparkovali na parkovišti hotelu Marriot v Haagu, který sousedí s kancelářemi OPCW.

O tři dny později byli zadrženi se špionážním zařízením. Zařízení bylo instalováno v kufru auta a agenti se s ním chtěli nabourat do sítě organizace. „Digitální manipulace a sabotáž představují vážnou hrozbu. Prokázali jsme, že pokračující hrozba ze strany GRU se rozšiřuje do Nizozemska a ovlivňuje tak mezinárodní organizace, které zde mají své kanceláře, „uvedl ředitel DISS Onno Eichelsheim.

Další vyšetřování podle něj ukázalo, že jeden ze zadržených ruských zpravodajských důstojníků byl také aktivní v Malajsii a zaměřoval se na vyšetřování sestřeleného letounu MH17 na Ukrajině.

Čtyři ruští agenti byli poté vyhoštěni a nizozemská strana si předvolala ruského velvyslance k podání vysvětlení.

Bijleveldová na tiskové konferenci vyzvala Rusko, aby přestalo v kybernetických aktivitách zacílených k „podkopávání“ západních demokratických států.

NATO: Za útoky stojí GRU

Na odhalení se podílely také britské tajné služby. Britský ministr obrany Gavin Williamson upozornil, že takových útoků bylo v uplynulých měsících více a způsobily obrovské ekonomické škody. „Viděli jsme bezohledné a nezodpovědné útoky proti institucím a organizacím, které nemají vojenskou hodnotu,“ prohlásil.

Šéf NATO Jens Stoltenberg po jednání ministrů v Bruselu potvrdil, že za připravovanou nepřátelskou kybernetickou operací je Rusko. „Operace byla prováděna GRU, ruskou vojenskou zpravodajskou službou, ale byla narušena holandskými zpravodajskými službami ve spolupráci s Británií,“ uvedl ve zvláštním prohlášení.

Spojenci podle něj stojí solidárně s nizozemskou a britskou vládou v jejich reakci na pokusy Moskvy o podkopávaní mezinárodního práva a institucí.

„Rusko musí zastavit své bezohledné chování, včetně používání síly vůči svým sousedům, pokusů o zasahování do volebních procesů a rozsáhlých dezinformačních kampaní,“ uvedl Stoltenberg. V reakci bude NATO podle něj nadále posilovat svou obranu a odstrašení v boji proti takzvaným hybridním hrozbám a to i v kyberprostoru.

Britové mají bujnou fantazii, tvrdí Moskva

Moskva obvinění odmítla. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že britští představitelé mají „bujnou fantazii, která nezná meze“.

Londýn podle ní podkopává obnovené dobré vztahy s mezinárodní sportovní organizací, zmrazené po ruských dopingových skandálech, a využívá k tomu údajně celou řadu falešných zpráv a obvinění. „Bez důkazů se snaží spojit“ spor kolem WADA s GRU, otravou bývalého ruského agenta Skripala a jeho dcery, kyberšpionáž a hackerské útoky.

Podle amerického ministra obrany Jamese Mattise ale důkazy „na sto procent“ podporují tvrzení obou zemí, že za dubnovým útokem stojí ruská vojenská rozvědka GRU.

Mattis uvedl, že při útoku na OPCW bylo Rusko chyceno při činu. „Lidé, kteří byli dopadeni přímo s používaným vybavením, za to budou muset nést odpovědnost,“ řekl.

Poškozené země budou moci podle něj počítat s americkou podporou. Nemusí to však nutně být ve smyslu „oko za oko, zub za zub“. Spojenci podle Mattise disponují širokou škálou reakcí.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na případ uvedl, že Evropská unie bude i nadále posilovat svou odolnost v digitální oblasti.

„Kyberútoky v Nizozemsku a Británii potvrzují nutnost bránit se proti hybridním hrozbám,“ uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar. Česká armáda proto podle jeho slov buduje kybernetické ředitelství v Brně. „Proto chci vládě předložit novelu zákona o Vojenském zpravodajství týkající se kybernetické obrany,“ nastínil.