Nová spolková vláda premiérky Angely Merkelové chce o stažení nukleárních zbraní ze svého území jednat s USA i s partnery v NATO. Jaderné odzbrojení je dokonce jedním z klíčových témat zahraničně-politického programu vlády.

V současné době je na německém území podle odhadů asi 20 jaderných zbraní. Koalice křesťanských demokratů (CDU) v čele s premiérkou a svobodných demokratů (FDP) vedených ministrem zahraničí Guidem Westerwellem hodlá vyjednat totální stažení amerických jaderných zbraní z německého území.

"Liberálové chtějí, aby se Německo ujalo vedoucí role v politice odzbrojení a kontroly zbrojení. Taková politika vytváří větší bezpečnost a důvěru," řekl nový šéf diplomacie v rozhovoru pro německý deník Der Spiegel.

Otázka stažení jaderných zbraní přitom původně vyvolala v německých politických kruzích ostré spory. Proti byla i CDU kancléřky Merkelové. Šéf zahraničních vztahů křesťanských demokratů Eckart von Klaedan k tomu prohlásil, že hlavice je nutné považovat za důležitý prvek odstrašení ve světě, kde se riziko šíření zbraní hromadného ničení neustále zvyšuje.

Požadavek na stažení jaderných zbraní ale měly výslovně ve svém programu čtyři z šesti stran v německém Bundestagu. Pro jsou i Zelení a levicová Die Linke. Obě strany přítomnost jaderných hlavic považují za "přežitek studené války".

Americké jaderné zbraně už zmizely i z Británie
V Evropě je v současnosti rozmístěno přibližně 200 amerických nukleárních zbraní - v Belgii, Nizozemsku, Německu, Itálii a Turecku.

Loni v létě Spojené státy stáhly jaderný arzenál z Velké Británie. Podle studie Federace amerických vědců bylo posledních 110 jaderných zbraní z rozkazu prezidenta George Bushe staženo ze základny RAF Lakenheath v Suffolku. Stažení bomb z Lakenheath následovalo po stažení jaderných zbraní z Řecka v roce 2001.

Podle názorů některých expertů úsilí německé vlády o úplné stažení taktických nukleárních zbraní ovlivňuje několik poměrně dlouhodobě působících faktorů. Podle politologa Petra Suchého z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se jedná o odraz tradičních protijaderných nálad u části německé společnosti a názoru, že taktické jaderné zbraně skladované na území Německa již, na rozdíl od období studené války, nejsou k zajišťování německé bezpečnosti či bezpečnosti dalších členů NATO nezbytné.

"Dalším důvodem je skutečnost, že jaderné odzbrojení je zejména u některých členů Aliance velmi trendy," konstatoval Suchý. Jak dodal, americké taktické jaderné zbraně umístěné v Evropě dosud stále slouží jako jeden ze zásadních nástrojů a současně i symbolů ochoty USA nadále provádět takzvané rozšířené odstrašování a poskytovat aliančním partnerům bezpečnostní záruky.

"V době ne zrovna úspěšných jednání o íránském jaderném programu a v době, kdy se Rusko snaží i po sedmdesáti letech uchovat v paměti, jak se obsazuje Polsko a poměrně často vyhrožuje rozmístěním svých taktických jaderných zbraní v Kaliningradu – a navíc má v tomto segmentu nukleárních zbraní drtivou převahu nad USA i NATO – je takový úmysl poněkud uspěchaný," dodal Suchý.