Německo: dopady politických rozhodnutí na obranu země

27. srpna 2018  16:31
Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu AČR
I když by Německo mohlo být opravdu významným přispěvovatelem do euroatlantické bezpečnosti, nechuť německé politické scény ujmout se této role spíše tuto možnost brzdí, píše v komentáři pro natoaktual.cz Jiří Šedivý.  
Tank Leopard 2 německé armády | foto: Bundeswehr

V roce 2011 Německo zrušilo vojenskou základní službu v naději, že se mladí mužové budou hlásit do profesionální armády tak, aby Bundeswehr dále rostl a zkvalitňoval se. Opak se ale stal pravdou. Zatím se nával do Bundeswehru nekoná a Německo hledá náhradní řešení, jak do armády nabrat více profesionálních vojáků. Mluvčí německého ministerstva obrany ke stavu náborů uvedl, že ministerstvo zvažuje všechny možnosti, jak armádu naplnit. Za tímto vyjádřením je i názor, že by bylo povoleno „do zbraně“ přijímat i cizince – občany států Evropské unie. To je podle řady kritiků de facto budování žoldnéřské armády.

Nenaplněný potenciál

I když potenciál Německa je takový, že by mohlo být opravdu významným přispěvovatelem do euroatlantické bezpečnosti, nechuť německé politické scény ujmout se této role spíš tuto možnost brzdí.

Bundeswehr určitě poroste, i když jej dnes sužují výše uvedené problémy. Ale vedení SRN nemůže neslyšet výhrady nejenom ze strany USA, ale i evropských partnerů. Avizovaný problém náboru profesionálů do německé armády výrazně ztíží úkol jejího dalšího rozvoje. Možnost náboru občanů jiných států do Bundeswehru byla uvedena již v Bílé knize vydané v roce 2016. 

Od té doby se ale situace nezměnila a není moc pravděpodobné, že by se stav v krátké době obrátil k lepšímu. V uvedeném roce ministryně obrany SRN informovala o rozhodnutí posílit stav Bundeswehru z tehdy 177 000 vojáků o 7 tisíc, a to do roku 2023. Jako možné řešení se v současné době dokonce objevují názory na opětovné zavedení povinné vojenské služby, což se mi jeví jako nereálné. 

I když potenciál Německa je takový, že by mohlo být opravdu významným přispěvovatelem do euroatlantické bezpečnosti, nechuť německé politické scény ujmout se této role spíš tuto možnost brzdí. Objektivním argumentem je minulost Německa a zkušenosti ze zneužití armády – bez diskuse - v období před a v průběhu II. sv. války. Silná armáda, byť v podobě Bundeswehru, je pořád politicky velmi citlivé téma.

Kdyby Německo skutečně vydávalo 2 % HDP na bezpečnost, vzhledem ke svému HDP by to byla v celé Evropě armáda vskutku daleko nejsilnější. Pro Německo by mohlo být důležitější, aby se jeho příspěvek do obrany hodnotil nejenom podle vyčleněných financí, ale i podle funkčnosti jeho armády nebo schopností, kterých je v NATO urgentní potřeba. Z uvedeného v předešlém článku je zřejmé, že prostor pro investice do obrany existuje. Jenom obnova plné bojeschopnosti současné armády a její udržování v požadované úrovni by vyžadovalo přidání několika miliard eur na německém obranném rozpočtu.

V případě Německa existuje i jiná námitka. Pronesl ji prezident Trump ve formě stížnosti na adresu spojenců při snídani s generálním tajemníkem NATO bezprostředně před jednáním summitu NATO v Bruselu. Ukázal na vztahy k Rusku a dvojí tvář Evropy, především však Německa. Kamenem úrazu jsou energetické suroviny. 

Mezi Německem a Ruskem existuje strategický vztah, který se odráží v mnoha aspektech. Po dobudování plynovodu Nord Stream, a zejména jeho druhé větve, se totiž Německo dostane do unikátní pozice většinového distributora ruského plynu pro Evropu. Nord Stream obchází Střední Evropu, Pobaltí a Ukrajinu, což vede ke zvyšování mezinárodního napětí mezi členy NATO, nejvýrazněji mezi Polskem a Německem. 

Problém s tímto krokem mají i USA. Na jednu stranu Evropa uvalila sankce na Rusko z důvodu jeho anexe Krymu a destabilizace východní Ukrajiny, na druhou stranu vynakládá Německo nemalé částky za plyn z Ruska, čímž mimo jiné podporuje ruský režim v investicích do jeho vojenských schopností, ale samo Německo není ochotno zlepšit své obranné schopnosti zvýšením investic do své armády.

Efektivnější armáda

Jak komplexně bude naše armáda postavena a čím méně bude závislá na podpoře našich spojenců, tím více bude její činnost efektivní. Výsledkem budou menší ztráty na lidských životech a materiálu v jakékoli operaci.

Prezident Trump v nedávné době zmínil i jiný nepříznivý fakt z hlediska provozu amerických vojenských základen na území Německa. Tím je jejich téměř úplná závislost na ruském plynu, který je dopravován právě plynovodem Nord Stream. Zjištění, že americké základny nemají odpovídající záložní zdroje energie, pro případ zastavení dodávek plynu, ukazuje na slabinu v logistice amerických základen. Samozřejmě, že v tom prezident Trump vidí i bezpečnostní riziko a zároveň to zvyšuje jeho nechuť vynakládat nepoměrně větší finance na obranu Evropy, když Evropa sama nemá jasno jak ke své bezpečnost přistupovat. 

Stav německé armády má své dopady i na plnění závazků v rámci NATO. Ty jsou Německem zpravidla plněny jen pro přijímání takových opatření, které zajistí odpovídající dílčí, Bruselem požadované schopnosti. Má to význam i pro plánování výstavby AČR. I když není řečeno, že 4. brigáda rychlého nasazení bude (v nejhorším případě) válčit v sestavě 10. tankové divize, bylo by nepřirozené, kdyby se při sestavování bojového uskupeni zařadila jinam než ke svazku, se kterým se dříve připravovala. Pokud je dnes veřejně známo, v jaké situaci je i tento svazek Bundeswehru, mělo by to být varování.

Pokud Německo přijme rozhodnutí o doplňování svých ozbrojených občany jiných států než Německa, bylo by pravděpodobné, že v budoucnu se mohou v řadách Bundeswehru objevovat lidé, původně občané jiného státu než Německa, kteří sice jako odměnu za svůj vstup do německé armády dostanou německý pas, ale nebudou to Němci a tedy by nemuseli mít odpovídající úroveň loajality k Německu a necítili by ani povinnost v krajním případě riskovat své životy v boji, do kterého by je poslal německý stát.

Jednoduše jednotky s větším množstvím takových vojáků by se mohly stát slabým místem, které by ve specifickém případě mohli stát životy i českých vojáků. Je hodně brzy takto uvažovat, ale pokud se Německo k tomuto kroku odhodlá, měli bychom si být tohoto faktu vědomi. 

Problematický se jeví i neradostný stav výzbroje německé armády. Z jednoho prostého důvodu. Před každou válkou nebo větším ozbrojeným konfliktem, se doplňují stavy vojsk a opravuje technika. Ale otázka je, jak rychle a jak důsledně se bude německá armáda připravovat a jak moderní zbraně budou doplňovány. Bude-li se situace vyvíjet tak překotně, jako tomu bylo v případě krize na Ukrajině, moc času nebude. Navíc přetížené zbrojovky nebudou schopné v relativně krátké době dodat potřebné díly nebo provádět rozsáhlejší opravy bojové techniky. 

Nemůže se stát, že do úplného doplnění a oprav techniky Bundeswehru by 4. brigáda rychlého nasazení zajišťovala chybějící kapacity v útvarech zbraňově s ní nekompatibilních (lehká versus těžká vojska), což by vytvořilo i problematické logistické prostředí? Lehká 4.brn by byla také slabším místem v sestavě těžké 10.td. Mimo to v tak nesourodé sestavě 10.td Bundeswehru a s nedostatky vlastních nedoplněných útvarů by v bojové podpoře velmi pravděpodobně dostaly přednost německé útvary před 4.brn.

V další výstavbě naší armády bychom měli armádu koncipovat jako plnohodnotný kompaktní sbor, jehož nasazení nebude vyžadovat neúměrně velkou podporu svazků, ke kterým budou naše brigády přidělovány, tzv. koncept „plug in“. To se týká dělostřelectva, ženijních prostředků, podpory vrtulníkovým letectvem nejen víceúčelových a transportních vrtulníků, ale i vrtulníků útočných, bezpilotních prostředků pro celou škálu plněných úkolů a samozřejmě že i kvalitní a velmi výkonné logistiky. 

Jaká je cena za obranu?

I když USA potvrzují svůj závazek bezpečnosti vůči evropským spojencům, varovné hlasy nelze neslyšet. Pokud by se tak stalo, 2 % HDP vyčleňované na obranu by byla málo.

Jak komplexně bude naše armáda postavena a čím méně bude závislá na podpoře našich spojenců, tím více bude její činnost efektivní. Výsledkem budou menší ztráty na lidských životech a materiálu v jakékoli operaci. Zároveň bude i mnohem více ceněnou armádou reprezentující Českou republiku. To neznamená na armádu vydávat více, než je plánováno, jen změnit názory na možné použití armády.

Dnes vedeme diskusi o výsadkovém pluku. Je to úkol vyžadující komplexní zhodnocení všech relevantních aspektů. Za současné situace nelze, nebo jen omezeně, spoléhat na to, že pro nasazení tohoto pluku budou použity německé A400M nebo německé vrtulníky. Pokud by současný stav německých ozbrojených sil přetrvával, znamenalo by to i omezené kapacity na společný výcvik našeho výsadkového pluku. 

Není možné si myslet, že naše transportní letadla CASA mohou plnohodnotně nahradit transportní letadla vyšší kategorie. Výcvik ve vysazování výsadkových jednotek nespočívá jen na výcviku v seskocích na padáku, ale musí být komplexní, a právě vysazování techniky, či přeprava techniky vrtulníky je složitější než výsadkový výcvik samotných vojáků. Platí to i v případě, že se budeme podílet na financování provozu německých transportních letadel A 400M.

Německé lavírování nad tématem navyšování obranného rozpočtu za současného neradostného stavu Bundeswehru je otázkou politickou, která ovlivňuje nejenom vlastní německou společnost, ale i ostatní blízké německé spojence.

V roce 2021 je plánován další summit NATO. V tomto roce bude Německo vydávat podle plánu přibližně 1,24 % HDP. Pokud měl prezident Trump vážné výhrady k podfinancování obrany SRN na summitu NATO v červenci tohoto roku, a pokud bude opětovně zvolen v příštích volbách na podzim roku 2020, jaká bude jeho reakce, když na summitu NATO v roce 2021 „report“ od německé politické reprezentace bude negativní?

Už v nedávné minulosti na summitu NATO v Bruselu prezident Trump naznačil, že by mohl stáhnout svá vojska z Evropy téměř úplně, nebo přítomnost USA v Evropě výrazně snížit (oproti stávajícímu stavu, který je už i tak velmi nízký). Stalo by se tak možná i přesto, že Polsko nebo Rumunsko navrhuje, že pro americké základny na svém území vyčlení nemalé finanční prostředky (umístěním amerických základen východně od demarkační linie by se měnily závěry poslední války i nepsané dohody mezi USA a Ruskem před 1. rozšiřováním NATO). 

V důsledku by to znamenalo, že by došlo k dramatické změně v poměrech sil na evropském kontinentu. I když USA potvrzují svůj závazek bezpečnosti vůči evropským spojencům, varovné hlasy nelze neslyšet. Pokud by se tak stalo, 2 % HDP vyčleňované na obranu by byla málo. Začaly by se překreslovat i hranice vlivu na jednotlivé regiony v Evropě, což by mohlo být dalším následným rizikem i pro ČR.

Článek č. 3 Washingtonské smlouvy – volně řečeno - směřuje k závazku, že každý stát v první řadě buduje své ozbrojené síly, aby mohly být, pokud to bude nezbytné, použity nejenom pro obranu jeho, ale aby mohly být použity i pro obranu spojenců. Jinak známé – pomoz si a bude ti pomoženo. 

armádní generál Jiří Šedivý
autor je bývalý náčelník Generálního štábu AČR

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.