Německá armáda nemá dostatek tanků pro misi NATO

Německá armáda se potýká s nedostatkem techniky k převzetí velení mnohonárodních Sil velmi rychlé reakce (VJTF) v příštím roce. Ukázal to dokument, který unikl z ministerstva obrany. Ze čtyřiceti čtyř tanků Leopard 2 vyčleněných pro misi je jen devět provozuschopných, chybí i bojová vozidla Marder a další vybavení.

Nedostatek se týká i letectva, jehož bojové letouny a helikoptéry mohou plnit své alianční povinnosti v průměru jen čtyři měsíce v roce. Důvodem nízkého počtu tanků a vozidel je podle dokumentu nedostatek součástek a vysoké náklady na jejich údržbu. Opoziční politici za současný stav viní ministryni obrany Ursulu von der Leyen.

Německé problémy nejsou překvapením pro výzkumníka pražského Centra evropské bezpečnosti Marka Galeottiho, který považuje za příčinu dlouhodobé podfinancování a pacifistickou politiku německé vlády. Na druhou stranu se Galeotti domnívá, že nedostatek tanků nemusí misi zásadně omezit, protože podle něj jsou Síly velmi rychlé reakce hlavně „politickým závazkem k jednotě NATO“ a k odstrašení Ruska.

Kam dál?
Německo musí zvýšit výdaje na obranu a nenechat se vézt (31.1. 2018)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Polsko a Kanada se připojí k nákupu námořních hlídkovacích letounů

Polsko a Kanada se rozhodly přidat ke skupině států Severoatlantické aliance, které chtějí společně koupit letku námořních hlídkovacích letounů. V červnu 2017 program zahájilo šest států: Francie, Itálie, Německo, Řecko, Španělsko a Turecko.

„Tato společná snaha reflektuje fakt, že většina spojeneckých námořních hlídkovacích letounů dosáhne konce své operační životnosti mezi lety 2025 a 2035,“ vyjádřila se k projektu náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoeller.

Program je zatím v počáteční fázi, a není proto jasné, jaký bude jeho výsledek. Firma Boeing bude pravděpodobně prosazovat nákup svých P-8, které již využívá Norsko, Velká Británie a USA. Dalšími firmami, které se pravděpodobně zapojí do konkurzu, mohou být Airbus se svým A319 nebo Saab s letounem Swordfish.

Kam dál?
Britská armáda závisí na námořních hlídkových letounech NATO (11.1. 2018)

Zdroj: Defense News (USA)

---

NATO zahájí vojenskou výcvikovou misi v Iráku

Severoatlantická aliance zahájí výcvikovou misi v Iráku na základě rozhodnutí ministrů obrany na zasedání v Bruselu. Mise by měla být oficiálně zahájena na summitu Aliance v červenci. NATO v současnosti cvičí irácké důstojníky v Jordánsku a v Srbsku. Také přímo do Iráku Aliance posílá ad hoc týmy expertů na krátkou dobu, kteří pracují na odminování nebo cvičí vojáky v oblasti zdravotnictví, logistiky a zneškodňování improvizovaných výbušných zařízení.

„Cílem je posunout se k robustnějšímu konceptu, kdy budeme v Iráku například cvičit instruktory a zakládat obranné akademie,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Kam dál?
Stoltenberg podpořil myšlenku větší výcvikové mise v Iráku (14.2. 2018)

Zdroj: IHS Jane’s 360 (USA)

---

Ministerstvo obrany USA chce více nasazení schopných vojáků

Podle nové Pentagonem schválené instrukce by měli být propuštěni ti příslušníci ozbrojených sil, kteří v minulých dvanácti měsících nebyli schopni nasazení do operace. Týká se to především zraněných vojáků, o jejichž způsobilosti pro setrvání v armádě budou rozhodovat lékařské rady. Ty budou moci v oprávněných případech udělit výjimku, například těhotným ženám.

Až čtrnáct procent příslušníků americké armády je zdravotně nezpůsobilých k nasazení do vojenské mise, tvrdí náměstek ministra obrany pro personál a připravenost Robert Wilkie. Nová instrukce je podle Wilkieho výsledkem memoranda ministra obrany Jima Mattise, které uvádí: „každý, kdo přichází do služby, a každý, kdo v ní zůstává, je určen k nasazení po celém světě“.

Kam dál?
Odloučení vojska a civilistů by mohlo ohrozit plně dobrovolné síly, varuje Pentagon (22.1. 2018)

Zdroj: Military News (USA)

---

Mnichovská bezpečnostní konference se zaměří na roli EU a její vztahy s Ruskem a USA

Nadcházející Mnichovská bezpečnostní konference se bude věnovat zejména tématu Evropské unie jako budoucího globálního aktéra a vztahů Unie s Ruskem a Spojenými státy. Podle organizátorů konference body jednání dále zahrnují ohrožení mezinárodního liberálního řádu, konflikty na Blízkém východě, politický vývoj v oblasti Sahelu a kontrolu zbrojení. „Napětí v mnoha částech světa sílí a hlavní smlouvy o kontrole zbrojení jsou ohroženy,“ uvádí poslední zpráva konference.

Konference se zúčastní stovky mezinárodně důležitých osobností, mezi nimi například generální tajemník OSN Antonio Guterres, ministr obrany USA James Mattis, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov či generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Německo bude poprvé v historii konference reprezentováno zástupci prozatímní vlády.

Kam dál?
Bezpečnostní konferenci v Mnichově budou hlídat policisté i vojáci (14.2. 2018)

Zdroj: Xinhua (Čína)