natoaktual.cz

7. ledna 1999 - ATS Telcom Praha zvítězila ve dvou ze tří výběrových řízení vyhlášených NATO na pronájem telekomunikačních okruhů. Kontrakty podepsané mezi ATS a agenturou NC3A (NATO Consultation, Command and Control Agency), jsou vůbec první zakázkou NATO české firmě.

29. ledna 1999 - Česká republika obdržela dopis generálního tajemníka NATO Javiera Solany, jímž byla oficiálně pozvána k přistoupení k Severoatlantické alianci.

26. února 1999 - Prezident Václav Havel podepsal v Praze listiny o přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě. Ze strany České republiky tak ukončil proces vstupu země do Aliance. Ve stejnou chvíli obdobný dokument podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwaśniewski. Projev prezidenta po podpisu listin narušil pískáním ekologický aktivista Jan Křeček, který také zapálil kartičku s logem Aliance.

12. března 1999 - Česká republika se oficiálně stala členem Severoatlantické aliance. Ministr zahraničí Jan Kavan a jeho kolegové z Polska a Maďarska Bronislaw Geremek a János Martonyi odevzdali ve městě Independence v americkém státě Missouri ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové ratifikační listiny o vstupu svých zemí do NATO.

16. března 1999 - Infrastrukturní výbor NATO přidělil České republice částku v hodnotě 61 milionů korun na přípravu projektů na výstavbu infrastruktur pro nové radary.

17. března 1999 - Česká republika se poprvé zúčastnila jako řádný člen NATO jednání Stálého smíšeného výboru NATO-Rusko.

24. března 1999 - Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vysláním nevyzbrojeného dopravního letounu An-26 k plnění přepravních úkolů v rámci mise NATO pro dohled nad dodržováním úmluv o příměří v Kosovu.

2. dubna 1999 - Česká vláda rozhodla o otevření vzdušného prostoru přeletům spojeneckých vojenských letadel všeho druhu podle potřeb aliančního vedení v souvislosti s bojovými akcemi proti Jugoslávii.

14. dubna 1999 - Parlament České republiky schválil vyslání vojenské polní nemocnice a nevyzbrojeného armádního dopravního letounu AN- 26 včetně personálu pro potřeby Severoatlantické aliance v souvislosti s konfliktem v jugoslávské provincii Kosovo. Nemocnice měla sloužit potřebám NATO po dobu 18 měsíců s možností dalšího prodloužení.

21. dubna 1999 - Parlament České republiky odsouhlasil přistávání vojenských letadel NATO na českých letištích a přesuny jednotek Aliance přes území České republiky v souvislosti s operacemi NATO v zájmu řešení krize v jihosrbském Kosovu.

27. května - 4. června 1999 - Ve Vyškově se uskutečnilo vojenské velitelsko-štábní cvičení Cooperative Guard '99, kterého se účastnilo 2000 vojáků 26 států NATO a programu Partnerství pro mír. Zaměřeno bylo na postupy pro plánování a vedení operace na podporu míru a zlepšení interoperability mezi partnerskými státy a Aliancí.

17. června 1999 - Senát se ztotožnil s rozhodnutím Poslanecké sněmovny z 15. června, aby Česká republika vyslala do jihosrbské provincii Kosovo v rámci mezinárodních sil KFOR vojenskou jednotku v počtu až 800 osob. Česká vláda původně navrhovala vyslat průzkumnou rotu s maximálně 150 vojáky.

4. listopadu 1999 - Česká republika uzavřela s NATO dohodu o výstavbě dvou trojrozměrných radarů na svém území v hodnotě 1,4 miliardy korun. Výstavba bude hrazena z prostředků Aliance.

2. prosince 1999 - Podle zveřejněné zprávy NATO, Česká republika zvýšila proti loňskému roku vojenské výdaje o 8,3 procenta, což je nejvíc ze všech členských států.

15. února 2000 - Regionální velitelství NATO v portugalské metropoli Lisabonu odpovídá za informování Prahy o případných problémech v oblasti působení regionálního velení SC Atlantic (Strategické velitelství sil NATO v Atlantiku).

17. - 23. února 2000 - První společné štábní cvičení NATO a ZEU CMX/CRISEX 2000 zaměřené na krizové řízení, které se uskutečnilo v členských zemích NATO a ZEU, v sídlech obou organizací a na strategických velitelstvích Aliance. Podle tiskového odboru ministerstva obrany odhalilo cvičení obtíže týkající se řešení krizových situací v České republice. Hlavním problémem byla malá koordinace jednotlivých součástí krizového managementu a nejasné kompetence a odpovědnost jednotlivých státních orgánů.

25. února 2000 - Česká republika absolvovala poprvé jako řádný člen Severoatlantické aliance takzvaný joint screening, tedy společné probírání návrhů, které vyústí v cíle výstavby českých ozbrojených sil.

9. března 2000 - Mluvčí pro otázky obrany britské opoziční strany Liberální demokraté Menzies Campbell v souvislosti s aférou kolem údajného úniku informací z NATO do Bělehradu během letecké operace proti Jugoslavii v roce 1999 nevyloučil, že stín podezření může padat na nové členy Aliance. Zmínil se přitom o České republice, aniž však výslovně uvedl, že informace unikly přímo z českých zdrojů.

22. března 2000 - Česká vláda schválila návrh zákona o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti. Zákon má být rámcem k plnému zapojení České republiky jako členské země do systému standardizace NATO.

12. - 26. května 2000 - První cvičení Severoatlantické aliance na vysokých velitelských funkcích absolvovali čeští vojáci při štábním cvičení Cooperative Lantern 2000, které proběhlo v jihofrancouzském Fréjusu. Plukovník Ivo Zbořil zde velel jedné ze dvou mnohonárodních brigád a jeho kolegové ze sedmé mechanizované brigády v Kroměříži vytvořili zbytek velení.

24. května 2000 - Ministři Aliance na schůzce ve Florencii slíbili, že budou silněji prosazovat co nejužší zapojení zemí NATO, které nejsou členy EU, do projektu evropských sil rychlé reakce. Česko, které patří do této skupiny, podle ministra zahraničí Kavana očekává, že EU upřesní postavení států Aliance, které do Unie (zatím) nepatří.

15. - 16. června 2000 - Poprvé v České republice jednal Vědecký výbor NATO, který se schází čtyřikrát do roka, aby se zabýval projekty mírového výzkumu. Hlavním posláním jednání bylo navázat kontakty reprezentantů Aliance s českými vědci.

3. července 2000 - Do funkce zástupkyně ředitele kabinetu generálního tajemníka NATO se konkursem probojovala česká diplomatka Kateřina Fialková. Nejvyššího úřadu, jaký kdy zastával občan některé ze tří nových členských zemí, se ujme na podzim.

2. října 2000 - Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý odhalil v areálu Vrchního velitelství ozbrojených sil NATO v Evropě (SHAPE) kamennou desku s nápisem Prague avenue. Šedivý pak ve Středisku mládeže v SHAPE otevřel výstavu o Armádě české republiky a zahájil české kulturní dny.

4. října 2000 - Místopředseda české vlády Pavel Rychetský otevřel kontaktní zastupitelský úřad NATO v Litvě, který bude po dva roky pracovat v nových prostorách velvyslanectví České republiky ve Vilniusu. Uvedl, že vláda má zájem, aby se Aliance v této době rozšířila a přijala do svých řad pobaltské země, mezi nimi Litvu. Český velvyslanec v Litvě bude vedle českých zájmů zastupovat i zájmy NATO.

14. listopadu 2000 - Česká armáda za dobu svého působení v Severoatlantické alianci učinila velký pokrok a je plnohodnotným členem Aliance, řekl Peter Reynolds z Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě. "Velmi kladně lze hodnotit především podíl českých vojáků na mírových operacích na Balkáně, výraznou účast Armády České republiky na mezinárodních cvičeních Aliance a také dobrou úroveň jejich vojáků pracujících ve strukturách NATO," uvedl Reynolds. Českou republiku označil i za "zářný příklad" země, která je aktivním členem NATO a usiluje o jeho další rozšíření.

15. prosince 2000 - Ministři zahraničí členských zemí NATO v Bruselu rozhodli uspořádat příští summit Aliance v Praze. Stanovením přesného termínu byla pověřena Stálá rada NATO. Česká strana se přiklání k listopadovému termínu v roce 2002. U zrodu myšlenky zorganizovat tuto vrcholnou schůzku v Praze stál prezident Václav Havel.

20. prosince 2000 - Senát v neveřejném jednání schválil návrh na zapojení České republiky do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO. Senátoři účinnost této úmluvy posunuli na 1. února 2001. Vládní návrh, který už schválila Poslanecká sněmovna 7. prosince, však počítal s účinností úmluvy již od letošního 1. prosince.