"Mezinárodní společenství chce udržet iniciativu v Afghánistánu," řekl po schůzce ministrů generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Podle něj "to znamená větší podíl na rekonstrukci země, více pomoci pro vládu, Afghánskou národní armádu, bezpečnostní složky a Afghánskou národní policii."

Scheffer nastínil, že několik členských zemí v čele s USA dalo během jednání jasně najevo, že do oblasti vyšlou další vojenské posily, ale i civilní experty, kteří se budou podílet na obnově a rozvoji Afghánistánu.

Letošní rok pak podle ministrů bude pro další vývoj v zemi klíčový.

Američané zvýší pomoc o miliardy dolarů
Bruselskou schůzku iniciovala americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Spojené státy totiž pro období příštích dvou let navýší fondy pro Afghánistán o 10,6 miliardy dolarů (přes 230 miliard korun). - více zde

Evropská unie přislíbila asi 600 milionů eur (téměř 17 miliard korun) pro příští čtyři roky.

Žádná další země sice nepřišla s konkrétním novým příspěvkem, Scheffer ale připomněl, že schůzka nebyla dárcovskou konferencí, ani neměla přinést zvýšení počtů jednotek ISAF v Afghánistánu.

Americké ministerstvo obrany před schůzkou oznámilo, že prodlouží působení asi 3200 vojáků, kteří tak v příštích asi čtyřech měsících zvýší celkový stav ISAF. Kromě toho by mělo v příštích týdnech dorazit do Afghánistánu asi 1200 polských vojáků.

V Afghánistánu nyní operuje zhruba 33 tisíc vojáků pod velením NATO. Přesto velení ISAF chybí 15 procent požadovaných vojáků a výzbroje, především vrtulníků. Podle mluvčího NATO by případné další posily jednotek ISAF měly být na programu schůzky ministrů obrany Aliance počátkem února ve španělské Seville.

Po posílení mise volají nejen představitelé Aliance ale i samotní vojenští velitelé v Afghánistánu. Experti se totiž obávají jarní ofenzivy Talibanu, která se očekává především na neklidném jihu země.

"Úspěch v Afghánistánu nezávisí pouze na vojenské akci, nýbrž jde také o pomoc na všech úrovních a o získání podpory obyvatelstva," citovala ČTK českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Ten připomněl, že Česká republika hodlá do Afghánistánu poslat vojenskou nemocnici.

Aliance bude dál dohlížet na Kosovo
Ačkoliv schůzce ministrů dominoval především Afghánistán, stranou nezůstala ani otázka Kosova a jeho budoucího statutu.

Kosovo je od roku 1999 pod správou OSN. Na klid v oblasti dohlížejí tisíce vojáků mírové mise KFOR pod velením NATO, včetně zhruba 500 českých vojáků.

Oficiálně je však Kosovo nadále jednou z provincií Srbska. Kosovští Albánci, kteří tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik tisíc, si přejí zůstat součástí Srbska.

Podle generálního tajemníka Aliance Jaap de Hoop Scheffera musí NATO a Evropská unie efektivně spolupracovat. Vojáci NATO sice budou dále dohlížet na klid v zemi, vedoucí roli a řadu pravomocí od OSN má ale převzít Evropská unie.

Šéfové diplomacií členských zemí však nijak nekomentovali plán budoucího uspořádání Kosova, který dnes představil zvláštní pověřenec OSN pro Kosovo Martti Ahtisaari. Se svým plánem zatím seznámil jen speciální kontaktní skupinu pro Kosovo. Oficiálně by měl být Ahtisaariho plán zveřejněn 2. února poté, co ho prostuduje srbská i kosovská strana.