Robertson upozornil, že NATO dosud nezaujalo postoj k tomu, zda bude v poválečné Iráku nějakou roli skutečně hrát. Členské země však budou zcela jistě o zapojení jednat.

"Neexistuje zatím žádná pozice NATO ve vztahu k Iráku. Řada členských zemí však dala najevo, že jsou ochotné znovu diskutovat o roli aliance v Iráku, až se situace stane jasnější," prohlásil Robertson.

Spojené státy by přitom uvítaly, kdyby se aliance v Iráku angažovala. Jak uvedl před novináři ministr zahraničních věcí Colin Powell, význam NATO ukazuje už samotné plánované převzetí mise v Afghánistánu.

Účast NATO v Iráku by však značně ulehčila americkým a britským vojákům, kterých zůstává v Iráku na 100 tisíc. Powella proto těší, že aliance nadále o možné roli v oblasti uvažuje a chce o ní jednat.

"Nepochybuji o tom, že budeme diskutovat znovu," slíbil po setkání s americkým prezidentem Robertson.

Ochotu jednat o případné roli NATO v Iráku vyjádřila i Francie, která spolu s Německem a Belgií byla zásadně proti ozbrojenému konfliktu v Iráku a blokovala i poskytnutí alianční ochrany Turecku před případným iráckým protiúderem.

Francouzský prezident Jacques Chirac však podmínil jednání o angažování aliance v oblasti žádostí OSN. "Francie je ochotná projednat roli NATO v Iráku, ale požadavek by měl být vznesen Radou bezpečnosti OSN," řekl Chirac.