NATO přijalo další kroky v reakci na poslední změny bezpečnostního prostředí, především ve vztahu k Rusku a schválilo takzvaný Akční plán připravenosti. Ten umožní velmi rychle vojensky reagovat na případné ohrožení některého ze členských států.

"Bezpečnostní prostředí, kterému čelíme, je nepředvídatelné. Rusko útočí na Ukrajinu. Extremisté sílí na Blízkém východě. Nestabilita roste v severní Africe," zdůvodnil rozhodnutí generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Spojenci se ve Walesu dohodli, že kvůli ruskému chování v posledních měsících, budou udržovat stálou vojenskou přítomnost na východní hranici Aliance. "Ve vzduchu, na zemi a na moři," uvedl Rasmussen s tím, že se jednotky nasazené v Pobaltí nebo Polsku budou po nějakém kratším období stejně jako duposud střídat.

Schválili také balíček celkem 16 priorit, na kterých musí členské země pracovat, aby Aliance jako celek zůstala silná a připravená čelit budoucím hrozbám. Zahrnuje také zlepšení kybernetické obrany.

Kybernetický útok na některou členskou zemi může být nově považován za útok na celou Alianci a může vést až k odvetné vojenské reakci, shodli se lídři. "Kybernetická obrana je součástí hlavního úkolu NATO, tedy kolektivní obrany," oznámil šéf Aliance Rasmussen. Rozhodnutí podle něj znamená rozšíření působnosti organizace ve světle nových hrozeb, které mohou značně poškodit kritickou infrastrukturu, finanční systémy i celé vlády bez jediného výstřelu.

Rodí se koalice pro islamistům

Ještě ve čtvrtek večer se představitelé zemí NATO sešli na neformální večeři. Na žádost USA diskutovali o nové podobě islamistického extremismu. Především tedy ohledně možného postupu vůči radikálům Islámského státu v Sýrii a Iráku.

"NATO je připraveno pomoci Iráku, pokud by byla taková žádost," konstatoval Rasmussen.

Stejně jako krize na Ukrajině a chování Ruska je situace v Sýrii a Iráku považována za bezprostřední bezpečnostní hrozbu, protože se odehrává v těsném sousedství některého ze členských států NATO. Zatímco obavy z ruské agrese mají především pobaltské státy, Polsko, Rumunsko či Bulharsko, V případě radikálních islamistů jde o Turecko.

USA během summitu oznámily, že se vytvoří "jádro koalice", která udeří na radikály Islámského státu v Iráku. Washington požádal spojence a partnery o podporu. "Musíme na ně zaútočit způsobem, který jim zabrání v ovládnutí území,"citovala šéfa americké diplomacie Johan Kerryho agentura Reuters.

Vyloučil však nasazení pozemních sil. "Pochopitelně myslím, že zde existuje pro každého červená linie: žádné pozemní síly," dodal. Členy koalice by mohly být země jako Británie, Francie, Německo, Kanada, Austrálie, Turecko, Itálie, Polsko a Dánsko. Ministři obrany a zahraničí těchto zemí se totiž v souvislosti s Irákem sešli na okraj summitu NATO.

Neustále připraveni k boji

Druhý den jednání summitu spojenci přijali další opatření, která by měla ujistit členské země, že je ostatní v případě ohrožení přijdou bránit. Podle očekávání Aliance schválila takzvaný "Akční plán připravenosti", který se rodil v posledních týdnech před summitem jako reakce na ruskou anexi ukrajinského Krymu a "hybridní" boj, který nyní Rusko podle Aliance vede na východě Ukrajiny.

"Není to tak, že by Aliance v minulých letech nic nedělala a není jakkoli připravena na eskalaci situace na jejích hranicích. Jde o to dát najevo, že jsme připraveni a že se žádná z členských zemí nemusí bát v případě napadení. Aliance je prakticky schopná pomoci každému ze spojenců," řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Jedním ze zásadních bodů tohoto plánu je vytvoření zvláštních pohotovostních bojových jednotek, které budou sloužit jako jakýsi hrot v rámci již existujících Sil rychlé reakce NATO. Až několik tisíc vojáků má být schopno velmi rychle přispěchat na pomoc ohrožené členské zemi. Napomoci tomu mají připravené předsunuté sklady zásob a výstroje.

"Ve velké míře jsme dosáhli výrazného posílení východního křídla NATO," konstatoval polský prezident Bronisław Komorovski. "Hrotové" jednotky budou podle něj čítat zhruba 5 tisíc vojáků.

Česko do bojových jednotek s vysokou připraveností nabídne podle prezidenta Miloše Zemana 150 příslušníků speciálních sil s vrtulníky.

Reformou mají mají kvůli novým silám projít velitelské systémy, zpravodajství a také obranné vojenských plány NATO. Podle českého ministra obrany Martina Stropnického zvažuje Česko také další možnosti zapojení do práce budoucího uskupení.

Zmínil logistiku či protichemické experty. Česko bylo podle něj jednou z prvních zemí, která oznámila konkrétní příspěvek. Už před jednání britský premiér Cameron avizoval, že jeho země je připravena do jednotek poskytnou až 3 500 vojáků.

„Je to krok v před. Jde o posílení schopností aliančních sil rychlé reakce," uvedl bezpečnostní expert a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Reálně lze podle něj hovořit o tom, že by jednotky čítaly 5 až 6 tisíc vojáků. "Aliance na to kapacity má," dodal.

Kde budou mít síly svou základnu, není dosud jasné. Skloňován je například polský Štětín. Konrétní podobu mají vyladit členské země až v následujících týdnech a měsících po summitu.

Zvýšíme výdaje na obranu

Země NATO, které na svou obranu vydávají pod dvě procenta svého HDP, by měly přestat se snižováním těchto výdajů a snažit se do deseti let dostat k Aliancí doporučené hranici dvou procent. Tak zní jeden z klíčových závěrů summitu.

Fotografie

Podle Rasmussena v oblasti bezpečnosti "dostanete jen to, co si zaplatíte". Zároveň upozornil, že bez zajištění bezpečnosti nemůže existovat prosperita. Česko na summitu deklarovalo, že během následujících let zvýší obranné výdaje na 1,4 procenta HDP. V současnosti je to jen kolem procenta.

Podle Rasmussena se ke zvýšení vojenských výdajů země zavázaly a nyní je také stanoven jasný časový rámec. "Nepůjde to přes noc. Proto desetiletý termín. Obranné výdaje jsou dlouhodobá investice," prohlásil. Až pětinu z výdajů na obranu mají podle deklarace země investovat do moderního a významného vybavení.

Trochu paradoxně pak v tomto ohledu působí oznámení britského ministra obrany Michaela Fallona, že Británie - přitom hlavní zastánce zvyšování výdajů - sama sníží obranný rozpočet a to z 2,3% HDP na 1,88% v příštím roce.

Zajímavostí je, že páteční jednání otevřel průlet unikátní formace bojových letounů z devíti zemí na dějištěm summitu. Formaci tvořily britské a německé letouny Eurofighter. Dále pak francouzský Mirage, dánské, nizozemské a portugalské F-16, polské MiG-29, kanadský F-18, americké F-15, britský létající tanker Voyager a celé defilé uzavírala legendární britská letecká skupina The Red Arrows.