NATO vysílá 200 vojáků do afghánské provincie Faráh

Do afghánské provincie Faráh, jejíž hlavní město se nedávno pokusil obsadit Tálibán, vyslala Severoatlantická aliance zhruba 200 vojáků. Toto prohlášení přišlo dva dny poté, co Pentagon oznámil, že nasadí 300 amerických mariňáků do provincie Hílmand.

„Na žádost guvernéra provincie Faráh schválil velitel mezinárodních sil v Afghánistánu John Nicholson nasazení zhruba 200 aliančních vojáků, kteří pomůžou afghánským bezpečnostním složkám v této oblasti. Působit tam budou zhruba týden a jejich úkolem bude asistence, poradní činnost a výcvik místních jednotek,“ stojí v prohlášení NATO.

Kam dál?
NATO se zavázalo podpořit afghánské síly 390 miliony dolarů (19.12. 2016)
Stoltenberg: Závazek NATO vůči Afghánistánu je silný (8.12. 2016)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

---

NATO zaostává za ruskými aktivitami v Severním ledovém oceánu

Pokud by došlo ke konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v Severním ledovém oceánu, Moskva by svými kapacitami výrazně předčila NATO a jeho spojence, uvedl bývalý velitel aliančních sil v Evropě admirál James Stavridis. Rusko totiž v arktické oblasti modernizuje své vojenské základny, staví nová letiště a buduje přístavy. Tyto aktivity zesílily poté, co Kreml představil nový ledoborec s jaderným pohonem.

„Měli bychom zvýšit dohled nad arktickou oblastí a začít s výstavbou nových ledoborců. Neměli bychom se chovat agresivně, ale jednat takovým způsobem, aby naši ruští kolegové pochopili, že i my máme v Severním ledovém oceánu zájmy,“ podotknul admirál Stavridis.

Podle experta na Arktidu Roba Hueberta by zejména Kanaďané neměli spouštět zrak z ruských aktivit v Severním ledovém oceánu. Ty jsou podobné akcím Kremlu v Sýrii, na Ukrajině a v Pobaltí, tvrdí Huebert. Podle něj by měla Kanada začít s výstavbou nových lodí. „Musíte mít nějaký způsob, jak spolu se svými spojenci reagovat, jestli Rusko začne být agresivnější,“ prohlásil Huebert.

Kam dál?
Rusko buduje arktickou pevnost poblíž finských hranic (19.1. 2015)

Zdroj: CBC News (Kanada)

---

Za nákup Pandurů zaplatí Česko víc, než mělo v plánu

České ministerstvo obrany se spletlo při výpočtu ceny dvaceti transportérů Pandur. Původně mělo na nákup těchto obrněnců vyčleněno 1,27 miliardy korun, ale za takto nízkou cenu je nebylo možné vyrobit. Podle licenčního výrobce Pandurů Tatra Defence Vehicle by se cena měla pohybovat kolem dvou miliard. Novou sumu tak bude muset znovu odsouhlasit vláda.

Za jeden Pandur pro spojaře tak armáda pravděpodobně zaplatí 102 milionů korun, za velitelsko-štábní úpravu vozidla pak 98 milionů. Do jejich výroby se zapojí i Vojenský výzkumný ústav Brno a státní podnik VOP CZ z Nového Jičína. Dodávky by se měly uskutečnit v letech 2019 až 2020.

Kam dál?
Radary dodá české armádě izraelská společnost, část vyrobí v Česku (14.12. 2016)
Vláda schválila nákup dalších obrněnců Pandur (20.8. 2015)

Zdroj: E15 (ČR)

---

Stovky amerických tanků a vojenských vozidel dorazily do Evropy

Americké tanky, houfnice a další vojenská technika dorazily do Německa jako součást amerického plánu na zmírnění obav východoevropských spojenců v NATO z ruské agrese. Veškerá technika se v příštích několika týdnech přesune do východní Evropy. Jedná se již o třetí americkou bojovou brigádu nasazenou v Evropě.

Rozmístění amerických vojáků v Evropě je součástí operace Atlantic Resolve, kterou spustila vláda USA poté, co Lotyšsko, Litva, Polsko a další země vyjádřily své obavy z Ruska po jeho anexi Krymu v roce 2014. „Nejlepší způsob, jak udržet mír, je být připraven,“ prohlásil generál Timothy McGuire. „Toto nasazení jen ukazuje sílu a soudržnost Aliance a americký závazek udržet mír na kontinentu,“ dodal generál McGuire.

Kam dál?
Americké speciální síly pomáhají Pobaltí (5.1. 2017)
Británie a USA pošlou letouny a vojáky na východní křídlo NATO, aby odstrašily Rusko (27.10. 2016)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Bývalý šéf pákistánské armády bude v čele „muslimského NATO“

Bývalý šéf pákistánské armády generál Rahíl Šaríf se stane prvním velitelem muslimské obdoby Severoatlantické aliance. „Muslimské NATO“ neboli IMAFT (Islamic Military Alliance to Fight Terrorism) je rodící se vojenská aliance převážně sunnitských islámských států vedená Saúdskou Arábií. Sídlo organizace bude v saúdském hlavním městě Rijádu a jejím cílem bude boj proti terorismu. Vznik IMAFT byl oznámen již v roce 2015, ale nebyl podpořen Íránem, regionálním rivalem Saúdské Arábie.

Pákistánský analytik Hasan Askari Rizvi však upozornil, že IMAFT ještě není akceschopná a není jisté, jestli bude následovat model NATO, nebo jestli bude spíše fungovat na principu mírových misí OSN. „V tuto chvíli se však zdá být ovládána konzervativními arabskými královstvími, což se nebude líbit Íránu, Iráku ani Sýrii,“ uvedl Hasan Askari Rizvi.

Šaríf se stal velmi populárním poté, co jeho zákrok proti pákistánskému Tálibánu vedl k prudkému poklesu násilí. Ve veřejné kampani, kterou vedla pákistánská armáda, navíc ostře kontrastoval s obrazem civilních vůdců země, kteří jsou obecně považováni za velmi zkorumpované.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)