NATO varuje před zbrojením na Kavkaze
Prudký nárůst zbrojních výdajů jihokavkazských zemí je alarmující. NATO a další členové mezinárodní komunity se obávají, že by region mohly znovu ovládnout zbraně. Vojenské výdaje Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie rostou o 20 až 40 procent rychleji, než je tomu u zemí se stejným HDP. V regionu je na každý milion obyvatel 75 tanků a 85 kusů dělostřelectva. Je to mnohem větší podíl než v sousedních státech, jako je Írán, Rusko a Turecko. Čísla se dále zvýší ještě asi o třetinu, pokud se započítá i výzbroj tamních  separatistických organizací.

Ázerbájdžán využívá svého ropného bohatství a celých 16 procent státního rozpočtu, tedy asi miliardu dolarů, vydává na zbraně. Uvažuje také o tom, že by následoval příklad Ruska a odstoupil od Smlouvy o konvenčních silách v Evropě (CFE). Své zbrojení Ázerbájdžán vysvětluje obavami, že se znovu rozhoří konflikt s Arménií o sporné teritorium Náhorního Karabachu. Právě této alternativy se velmi obává NATO. Arménie letos za zbraně utratí 271 milionů dolarů, což je zhruba 3,5 procenta jejího hrubého domácího produktu. Stát tím prý odpovídá na hrozbu ze strany Ázerbájdžánu a Turecka. Třetí stát jihokavkazského regionu, Gruzie, oproti předminulému roku své výdaje na obranu zdvojnásobil na 569 milionů dolarů.

Čtěte také:
NATO znepokojuje situace na Kavkazu

Zdroj: Gulf Times (Katar)

---

Scheffer: Status Kosova musíme vyřešit brzy
Kosovské „politické vzduchoprázdno“ se musí vyřešit brzy, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer. Zdůraznil, že pokud status provincie nebude vyřešen, hrozí Evropě nestabilita. Na vyjednávání mezi kosovskými Albánci a Srbskem budou dohlížet USA, EU a Rusko. Zatímco Washington a jeho evropští spojenci žádají nezávislost Kosova, Srbsko podporované Ruskem toto řešení odmítá a nabízí své provincii rozsáhlou autonomii.

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon připomenul, že řešení by mělo „zohlednit klíčové zájmy všech komunit žijících v Kosovu.“ Vedle Albánců v Kosovu žijí také Srbové, především na severu. Jednou z možností by tak bylo přepsat mapu provincie, aby byla území kosovských Srbů připojena k Srbsku. Bezpečnost v regionu udržuje 16 tisíc vojáků NATO.

Čtěte také:
Rusko: Rozhovory o Kosovu mohou začít již brzy

Zdroj: Bloomberg (USA)

---

Irsko přebírá velení v Kosovu
Irský generál Gerry Hegarty míří do čela mise KFOR v Kosovu. V úterý 31. července 2007 převzalo Irsko vedoucí úlohu Mnohonárodního úkolového uskupení Střed MNTF(C) v misi KFOR od Švédska. Mise KFOR  se účastní asi 16 tisíc vojáků z 34 států NATO i aliančního programu Partnerství pro mír (PfP). Program PfP je důležitý pro mezinárodní spolupráci, neboť jeho mírových misí se účastní členské i nečlenské státy NATO. Generál Hegarty sloužil v Libanonu, Makedonii a účastnil se i pozorovací mise v Bosně a Hercegovině.

Zdroj: The Irish Times (Irsko), Ministerstvo obrany ČR

---

ISAF: NATO mění taktiku ve prospěch civilistů
Severoatlantická aliance bude v Afghánistánu používat menší bomby, aby tak zabránila zbytečným ztrátám na životech civilistů. Povstalci z Talibanu, kteří minulý rok zaznamenali těžké ztráty při bitvách se silami NATO, se nyní vyhýbají přímým střetům s lépe vyzbrojeným protivníkem. Místo toho se uchylují k zajímání rukojmí, páchání sebevražedných atentátů a používání živých štítů. To vše je součástí jejich snahy podkopat popularitu koaličních sil tím, že vojáky NATO budou manipulovat do situací, ve kterých budou ohrožovat civilisty. Generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer nicméně připomenul, že je zcela nemožné se těmto incidentům úplně vyhnout. „Musíme se přizpůsobit tomu, že Taliban záměrně útočí na civilisty,“ řekl mluvčí NATO Chris Riley.

Mise v Afghánistánu ISAF je klíčovou zkouškou pro Alianci, která nikdy nepůsobila mimo území Evropy. V Afghánistánu má nyní 35 tisíc vojáků.

Čtěte také:
Aliance bude více chránit afghánské civilisty

Zdroj: Guardian (Velká Británie)

---

Obama: Zaútočil bych na teroristy v Pákistánu
Kandidát Demokratické strany USA na prezidentský úřad prohlásil, že pokud by byl zvolen, nařídil by útok ozbrojených sil na pozice al-Káidy v Pákistánu. Učinil by tak ale jen v případě, kdy by tamní prezident Parvíz Mušaraf nebyl schopen takto zasáhnout sám. „Jestliže bude existovat podložený zpravodajský důkaz o přítomnosti teroristů a Mušaraf nebude jednat, my budeme,“ řekl Obama. Hovořil o zprávách, podle kterých al-Káida konsoliduje své síly v pákistánských kmenových oblastech u hranic s Afghánistánem. „Připravují další útok,“ varoval Obama.

Pákistánské ministerstvo zahraničí reagovalo ústy své mluvčí slovy, že se jedná o „závažné záležitosti, které by neměly být užívány k získávání bodů před volbami.“ Odborníci, analytici i zákonodárci se obávají, že by případná americká akce vyvolala bouři protestů a ohrozila pozici klíčového amerického spojence v boji proti teroru, kterým je právě Mušaraf.

Obama také přislíbil, že by poslal minimálně dvě americké brigády jako posily pro misi NATO v Afghánistánu.

Čtěte také:
Pákistán se s NATO dohodl na lepší spolupráci
 
Zdroj: Brisbane Times (Austrálie)