Billingslea ale podle agentury Reuters neřekl, z které strany toto nebezpečí hrozí, ani jak velké je ohrožení. Odmítl také s přítomnými novináři diskutovat o možných scénářích útoku.

Právě ty jsou údajně zmíněny v neveřejné studii NATO o případném protiraketovém štítu na obranu Evropy. Podle Billingsleaho na ní pracovali odborníci aliance po čtyři roky. O vypracování studie rozhodly členské státy na summitu NATO v Praze v roce 2002.

V materiálu, který má 10 000 stran, došli experti k závěru, že protiraketový systém pro Evropu je technicky i finančně uskutečnitelný. O tom, kdy ale bude případně realizován, nechtěl Billingslea spekulovat.

Vojenští experti soudí, že například íránské rakety Šaháb-3 mají dolet asi 2000 kilometrů. To znamená, že mohou zasáhnout Izrael, americké základny v Perském zálivu nebo zahraniční jednotky v Iráku. Teherán, jehož Západ podezřívá ze snahy vyrobit jadernou pumu, ale trvá na tom, že rakety mají čistě obranný účel a že jeho nukleární program je mírový.

Protiraketový štít by za pomoci strategicky umístěných senzorů zaměřil nepřátelské rakety a vyslal stíhací rakety, jež by je zničily. O to, aby Evropa takový štít vybudovala, usilují Spojené státy, které již do něj samy investovaly devět miliard dolarů. "Nyní je na státech NATO, aby rozhodly o potřebnosti takové obrany," uvedl Billingslea.