Možnost, že by se teroristé nepozorovaně dostali s letounem například nad některou mnohamilionovou evropskou aglomeraci a zaútočili, se tak rapidně sníží.

"Pokud se letadlo začne chovat nevyzpytatelně, systém zajistí lepší přehlednost a transparentnost k urychlené koordinaci v evropském vzdušném prostoru," uvádí se v oficiální zprávě NATO.

Kdyby by se například podařilo unést v Rusku dopravní letoun, díky sdílení informací a systému včasné výstrahy bude Evropa schopna na bezprostřední nebezpečí reagovat s dostatečným předstihem.

Společný systém by měl být zcela funkční od příštího roku. Má dvě koordinační centra - ve Varšavě a Moskvě. Dále pak regionální centrály v ruském Kaliningradu, Rostovu na Donu a Murmansku, norském Bodo a turecké Ankaře. Systém je navíc součástí programu širší spolupráce Aliance s Ruskem ohledně ochrany vzdušného prostoru.

Otázkou však zatím zůstává, jak bude systém reagovat například na ruské strategické bombardéry, které se občas nad Evropou objeví a ke kterým musejí pokaždé startovat pohotovostní stíhačky NATO.

Bohaté zkušenosti s podezřelými letouny mají i čeští letci. Během loňské tříměsíční mise, kdy s gripeny střežili pobaltské republiky, museli čeští stíhači několikrát do vzduchu kvůli ruským vojenským letounům, které nedodržovaly pravidla letů po tratích civilních letových služeb.

Pohybovaly se například bez zapnutého odpovídače, tedy zařízení, které umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.