O potřebě získat vlastní protiraketovou obranu se začalo v alianci mluvit již na summitu NATO v Praze v roce 2002. Tento týden začal projekt vybráním konsorcia nabývat konkrétní obrysy a systém alianční ochrany proti balistickým raketám by tak mohl být připraven k testování už za čtyři roky.

Úkolem vybraného konsorcia firem vedeného společností SAIC, v němž jsou firmy z USA i Evropy, je konkrétně navrhnout a vyvinout alianční systém ochrany před balistickými střelami. Nejde ovšem o ochranu území členských zemí, ale o ochranu vojáků při nasazení.  „Je to protiraketová obrana bojiště, tedy opravdu jenom částečná obrana, která by měla chránit nasazená vojska v operaci,“ řekl brigádní generál Ivo Zbořil na nedávné konferenci k tématu. - více zde

Systém by nicméně v budoucnu mohl sloužit jako základ širší ochrany území členských států NATO. „Tento program je důležitým stavebním kamenem případného rozšíření protiraketové obrany i na členy NATO,“ potvrdil náměstek generálního tajemníka NATO Marshall Billingslea.

Systém USA a NATO se asi propojí
Svůj fungující systém protiraketové obrany mají nyní zatím jen USA, jejichž snaha umístit jednu ze základen svého systému v České republice nedávno vyvolala širokou debatu. - více zde 

Podle odborníků nicméně dříve nebo později dojde k provázání obou systémů – tedy toho amerického s aliančním. „Je reálné, že se za několik let, kdy NATO dotáhne do realizační fáze svůj vlastní projekt protiraketové obrany, stane americký systém součástí aliančního projektu. Považuji za téměř jisté, že při výstavbě protiraketové obrany NATO se použijí již existující prvky amerického systému,“ tvrdí ministr obrany Jiří Šedivý.

Jeho slova potvrzuje i velvyslanec ČR při NATO Štefan Füle. „Jsem toho názoru, že v případě budování evropského aliančního systému je provázanost, a pokud možno úzká provázanost se systémem americkým jedinou cestou vpřed. Důvodů proto existuje celá řada: operační, technologické, zdrojové a opět samozřejmě politické,“ uvedl Füle.