„Očekávám, že ministři zahraničních věcí rozhodnou, zda vyzvou Černou Horu k zahájení přístupových jednání s NATO,“ oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Země Severoatlantické aliance se loni na summitu ve Walesu dohodly, že žádost Černé Hory o vstup posoudí do konce letošního roku. Balkánská země přitom usiluje o přijetí už od roku 2006. O tři roky později získala takzvaný Akční plán členství (MAP), tedy jakýsi předstupeň členství.

„Pozvání Černé Hory k zahájení přístupových rozhovorů by bylo historické rozhodnutí. Byl by to signál našeho trvalého závazku vůči západnímu Balkánu a naší politiky otevřených dveří,“ konstatoval Stoltenberg.

Upozornil ale, že od zahájení rozhovorů o přistoupení k samotnému vstupu a rozšíření Aliance je však ještě dlouhá cesta. Po ukončení přístupových rozhovorů totiž následuje ještě ratifikace ve všech členských státech a ta může trvat řadu měsíců.

Pozvánku by ráda získala také Makedonie. Ta je připravena zažádat o vstup pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, což je název, který země zvolila kvůli sporu o název „Makedonie“ s Řeckem. To byla také jedna z posledních překážek pro zahájení rozhovorů o přistoupení.

Podpora Afghánistánu i vztahy s Ruskem

Mezi hlavní témata dvoudenní schůzky ministrů v Bruselu ale patří vztahy s Ruskem a s tím související témata. Od situace na Ukrajině, přes Krym až po boj proti terorismu v podobě úderů na pozice takzvaného Islámského státu v Sýrii a v Iráku.

„Ruské akce v Ukrajině a posilování vojenské přítomnosti v našem sousedství vedly ke vzniku nových rizik pro naši bezpečnost,“ řekl Stoltenberg.

Ministři by měli podle něj v této souvislosti posvětit novou strategii proti hybridnímu způsobu boje, který Rusko uplatnilo na Ukrajině. Stejně tak lze podle Stoltenberga očekávat intenzivní jednání o situaci v Sýrii.

„Zvyšujeme naši zpravodajskou činnost o situaci v regionu. Nasadili jsme na Sicílii naše nové bezpilotní letouny,“ uvedl šéf NATO.

Aliance chce zároveň ve vztazích s Ruskem obnovit předvídatelnost. Prostřednictvím OBSE chce osmadvacítka zmodernizovat pravidla týkající se vojenské činnosti v Evropě, včetně informování o vojenských cvičeních a jejich sledování.

Ministři zahraničí budou také diskutovat o prodloužení alianční finanční podpory afghánským bezpečnostním silám. Ty dostávají ročně od Západu na provoz příspěvek čtyři miliardy dolarů. V roce 2017 však má podpora skončit a spojenci chtějí závazek prodloužit až do roku 2020.