NATO přímou účast v Arktidě odmítá

Ambiciózní norský záměr přesvědčit Severoatlantickou alianci, aby si za polárním kruhem vybudovala silné vojenské zázemí jako strategický protipól ruského vlivu v regionu, utrpěl těžkou ránu. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen prohlásil, že se Aliance v Arktidě nijak angažovat nehodlá.

Severské země jsou velmi znepokojeny ruskými masivními investicemi do modernizace flotily a letectva. Když před nedávnem Rusové uspořádali rozsáhlý simulovaný útok na švédské vojenské a průmyslové cíle, švédské letectvo si uřízlo pořádnou ostudu.

Napětí v arktické oblasti a možné spory o teritoriální práva na těžbu ropy a zemního plynu by měly být řešeny dialogem, tvrdí Rasmussen. „Arktida je drsná a nelítostná. Odměňuje ty, co dávají přednost spolupráci, ne konfrontaci,“ dodal šéf Aliance.

Kam dál?
NATO neposílí u Severního ledového oceánu (10.5. 2013)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Dokument NATO upravující pravidla kyberválky se nelíbí Rusku

Experti Severoatlantické aliance připravili první příručku, která navrhuje úpravu mezinárodního práva a vedení válek v kyberprostoru. Rusové však věří, že už jenom vznik tohoto dokumentu představuje nesmírné nebezpečí. Podle nich alianční příručka představuje krok k legitimizaci konceptu kyberválky.

Příručka Výzkumného centra pro spolupráci v oblasti kybernetické obrany (NATO CCD COE) navrhuje, jaké možnosti obrany mají státy a vojenské aliance v případě kyberútoku. Současná pravidla vedení války (zejména mezinárodní humanitární právo) považuje za platná i v kyberprostoru, což v Moskvě vyvolalo ostré reakce. Rusko a další země požadují sepsání nových mezinárodních norem pro vedení kyberválek.

Kam dál?
Nová pravidla kyberválky: neútočit na elektrárny či nemocnice (19.3. 2013)

Zdroj: Russia Beyond the Headlines (Rusko)

---

USA vyčlení síly pro jednotky rychlé reakce NATO

Armáda Spojených států má v plánu podpořit své partnery v Severoatlantické alianci posílením sil rychlé reakce, prohlásil náčelník generálního štábu pozemních sil Ray Odierno.

Spojené státy před nedávnem stáhly z Evropy dalších dvanáct tisíc vojáků, což znamená, že s NATO mohou nadále spolupracovat celkem dvě brigády včetně jejich logistického zázemí. Pentagon navíc schválil plán poskytnout bojovou jednotku velikosti brigády jako součást sil rychlé reakce Severoatlantické aliance.

„Tento koncept se mi líbí mnohem víc. I když máme v Evropě menší počet stálých jednotek, myslím si, že tímto způsobem můžeme s našimi partnery udělat mnohem více na různých místech,“ soudí Odierno.

Kam dál?
Analýza: Síly rychlé reakce NATO se dožily deseti let. Máme co slavit? (6.11. 2012)

Zdroj: Military.com (USA)

---

S afghánskými zajatci si NATO neví rady

Podle slov britského ministra obrany Philipa Hammonda zřídila Velká Británie „dočasné zajatecké zařízení“ na své základně Camp Bastion. Trvá také na tom, že podobná zařízení představují nezbytnou součást bezpečnostních opatření pro ochranu britských jednotek v zemi. Zacházení se zajatci však patří mezi nejkontroverznější součásti operace v Afghánistánu.

Hlavním problémem je přesun zajatců z aliančních zařízení afghánským bezpečnostním silám, protože není jasné, jak s nimi Afghánci budou zacházet. Právě s odlišnými právními a bezpečnostními předpisy si Severoatlantická aliance neumí poradit.

V současné době mohou síly ISAF držet zajatce po dobu 96 hodin, pak je předají afghánským úřadům. Pouze ve výjimečných případech mohou být drženi déle. Nicméně od loňského listopadu nebyl předán ani jeden zajatec kvůli obvinění z mučení afghánskými úřady.

Kam dál?
NATO přestalo posílat vězně do afghánských věznic (24.1. 2013)
Vojáci NATO hlídají zajatce sami, v afghánských věznicích je prý mučí (7.9. 2011)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

NATO posílí vojenskou spolupráci s Pákistánem

Šéf Vojenského výboru Severoatlantické aliance generál Knut Bartels se v Pákistánu setkal s vrchním generálem armády Kayanim, aby na vojenské úrovni projednali důležitou roli Pákistánu v regionu a jeho partnerství s NATO v Afghánistánu. „Pro NATO je důležité pochopit názory a perspektivy Pákistánu na vývoj situace v regionu,“ prohlásil generál Bartels. „Pákistán je důležitou zemí regionu, kde stabilita Afghánistánu hraje klíčovou roli. Věřím, že je pro NATO moudré, aby vojenskou spolupráci s Pákistánem posílilo.“

Generál Bartels projednal s generálem Kayanim klíčové bezpečnostní hrozby pro Pákistán, přičemž stabilita Afghánistánu stojí na prvním místě. „S generálem Kayanim sdílíme názor, že volby v Afghánistánu příští rok jsou naprosto stěžejní. Udržení stability během následujících osmnácti měsíců je proto naším společným cílem,“ dodal generál Bartels.

Kam dál?
Pákistán slibuje hladký průběh stažení NATO z Afghánistánu (29.5. 2013)

Zdroj: NATO