"Výraznější role NATO v Afghánistánu především vyřeší problém s hledáním nových států, které by operaci vždy po dobu šesti měsíců vedly," uvedl mluvčí aliance Yves Brodeur.

Právě hledání nových států, které by misi ISAF velely, se ukázalo jako největší problém. Nizozemsko a Německo velí mírovým jednotkám v Afghánistánu od počátku letošního roku. Mandát vyprší v červnu.

Už na summitu NATO v Praze však obě země naléhaly, aby aliance začala hledat další potencionální země, které by se úkolu zhostily. Své naláhání pak vystupňovali zástupci obou zemí během února a března, kdy přímo vyzvaly alianci, aby se mise ujala. Aliance proto na konci března vyslala do Afghánistánu speciální tým vojenských expertů a plánovačů, aby posoudili možnosti a dopady posílení role NATO v operaci nebo samotné převzetí mise.

V mírových jednotkách ISAF v Afghánistánu slouží v současnosti asi 4700 vojáků z 28 zemí. Přes devadesát procent sil tvoří přitom vojáci ze zemí NATO nebo partnerských zemí aliančního programu Partnerství pro mír.

Velvyslanci všech 19 členských států aliance se proto sklonku minulého týdne za zavřenými dveřmi na převzetí mise dohodli. Rozhodnutí přivítala nejen prozatímní afghánská vláda v Kábulu, ale i Spojené státy. "NATO ukázalo, že je schopno čelit novým hrozbám. Jsem si jistý, že aliance bude řídit tuto operaci tak profesionálně, jako například v Bosně a Kosovu.  Bude to největší alianční mírová mise mimo evropské teritorium v její historii," komentoval rozhodnutí šéf americké diplomacie Colin Powell.

Severoatlantická aliance by se v létě měla ujmout kompletního plánování a velení mise. Vojáci jednotek ISAF, včetně českého armádního chirurgického týmu, by měly nadále pomáhat afgánským úřadům při zajišťování bezpečnosti v metropoli Kábulu a jeho okolí a pomáhat s reformami v zemi.