Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen očekává, že alianční země zváží možnosti na vyslání dalších vojenských instruktorů, kteří by se podíleli na výcviku afghánských bezpečnostních sil.

Podle politického šéfa NATO v současné době chybí silám NATO v Afghánistánu asi 450 vojenských a policejních školitelů. Výcvik afghánských složek je přitom nezbytný pro postupné předávání odpovědnosti za bezpečnosti v zemi samotným Afgháncům a stahování aliančních sil ze země v budoucnu.

Všeobecně se očekává, že v Tallinu ministři otevřou debatu o nukleárních zbraních v Evropě a to v souvislosti s dubnovým podpisem americko-ruské smlouvy o jaderném odzbrojení. Rasmussen sice před odjezdem do Estonska uvedl, že v Tallinu Aliance nepřijme žádné rozhodnutí, diskuze o počtu jaderných zbraní ale jistě bude důležitým tématem schůzky.

"Pokud existují jaderné zbraně ve světě, bude NATO nadále potřebovat nukleární zbraně jako odstrašující sílu," řekl Rasmussen.

V Evropě je v současnosti rozmístěno přibližně 200 amerických nukleárních zbraní - v Belgii, Nizozemsku, Německu, Itálii a Turecku. Loni v létě Spojené státy stáhly jaderný arzenál z Velké Británie. Podle studie Federace amerických vědců bylo posledních 110 jaderných zbraní z rozkazu prezidenta George Bushe staženo ze základny RAF Lakenheath v Suffolku. Stažení bomb z Lakenheath následovalo po stažení jaderných zbraní z Řecka v roce 2001.

Počátkem roku se především Německo ozvalo, že chce vyjednávat se spojenci o stažení jaderných zbraní ze svého území. Po diskuzi o dalším setrvání amerických jaderných zbraní v členských zemích NATO volají i Nizozemsko, Norsko, Belgie a Lucembursko.