V pobaltských zemích Aliance kvůli situaci na Ukrajině a především přítomnosti ruských vojsk na ukrajinské hranici celkově ztrojnásobilo počet stíhaček, které mají vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem chránit.

Běžně totiž nebe na trojlístkem zemí, které nemají vlastní stíhače, hlídají čtyři stroje. Teď jich v oblasti operuje tucet. Další jsou v Polsku a Rumunsku.

"Ztrojnásobili jsme počet stíhaček v regionu, abychom vyjádřili solidaritu východním členům NATO a byli schopni adekvátně odpovědět na nepatřičné aktivity některých zemí," uvedl britský generál Adrian Bradshaw, zástupce vrchního velitele sil NATO v Evropě.

Od víkendu hlídají vzdušný prostor z litevské základny Šiauliai čtyři letouny MiG-29 polských vzdušných sil a čtyři stroje Eurofighter Typhoon britského Královského letectva. V sousedním Estonsku ze základny Amari operují čtyři dánské stroje F-16.

Na ochranu Polska vyslala Francie čtveřici svých strojů Rafale, které jsou připraveny ke startu ze základny Malbork. V Rumunsku je pak připraveno šest kanadských letounů CF-18.

Právě Kanada kromě letadel vyslala také válečnou loď HCMS Regina, vyzbrojenou torpédy a protilodními a protiletadlovými střelami. Dosud bylo plavidlo nasazeno v protipirátské a protiteroristické misi u břehů východní Afriky.

Kromě toho kvůli rostoucímu napětí premiér Stephen Harper oznámil vyslání asi padesátky kanadských vojáků do Polska. Tam se na základně Świedwin, asi 500 kilometrů severozápadně od Varšavy, připojí ke 150 americkým výsadkářům a zúčastní se série manévrů s polskými jednotkami. "Budou procvičovat výsadkové operace a pěchotní dovednosti. Cvičení má za cíl zlepšit interoperabilitu a připravenost aliance," uvedl kanadský premiér.

Fotografie

Podobně zareagovala také Británie. Londýn vyslal do Estonska na cvičení 1. prapor vévody z Lancasteru. "Jde o udržování úzkých pracovních vztahů s našimi klíčovými spojenci v regionu," konstatoval britský ministr Philip Hammond.

Stejně jako do Polska také do Estonska, Litvy a Lotyška vyslali Američané sví vojáky. Do každé země míří 150 výsadkářů.

Vojáci budou působit ve všech čtyřech zemích s tím, že manévry potrvají zhruba měsíc, pak budou následovat další, přičemž americké velení své vojáky vystřídá podobně jako v zahraničních misích. Minimálně do konce roku by tak měly americké síly na východní hranici NATO zůstat prakticky nepřetržitě.