Summit NATO 2023
Otevření vzdušného prostoru nad Kosovem se dlouho odkládalo kvůli technickým problémům, především kolem navigace a řízení letového provozu. To nakonec vyřešila dohoda mezi Aliancí a Maďarskem, jehož národní společnost HungaroControl bude bdít nad kosovským nebem ve spolupráci s dalšími státy.
KosovoV zemi žije zhruba 1,8 milionů lidí, převážně Albánců. V únoru 2008 vyhlásilo Kosovo jednostranně nezávislost na Srbsku. Nezávislost dosud uznalo přes 100 zemí, mezi nimi USA i většina evropských států včetně Česka. Země o rozloze necelých 11 tisíc kilometrů čtverečných patří k nejchudším státům Evropy a je odkázána na pomoc Západu. Srbsko zemi stále považuje za součást svého území. |
Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena krok prospěje celému západnímu Balkánu. "Znovuotevření vzdušného prostoru v Kosovu je významným příkladem regionální spolupráce," konstatoval.
Přelétávající letadla nyní podle odhadů Evropské organizace pro leteckou dopravu (Eurocontrol) mohou ušetřit čas i peníze díky zkrácení některých tras. Zkráceno prý může být až 180 tisíc letů ročně a celková úspora by měla dosáhnout až 18 milionů eur. Letouny například spálí o 24 tisíc tun méně paliva.
Vyšší letové hladiny nad 10 tisíc stop, tedy zhruba nad tři kilometry, byly nad Kosovem uzavřeny od roku 1999 na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kdy Alianční síly zakročily proti srbským silám. Nižší pásma do letové hladiny budou nadále pod kontrolou NATO.
Záležet také bude například na plánovaném budování kosovské armády. Úmysl vytvořit do roku 2019 v bývalé srbské provincii samostatnou armádu oznámila kosovská vláda počátkem března. Srbsko reagovalo prohlášením, že kvůli plánům Prištiny požaduje svolání Rady bezpečnosti OSN. Podle Bělehradu je vytvoření kosovských ozbrojených sil v rozporu s rezolucí OSN.
Budoucí kosovskou armádu má tvořit pět tisíc vojáků v aktivní službě a tři tisíce záložníků na základě již existujících kosovských bezpečnostních sil (KSF). Ty byly spíše jako policejní jednotky vyzbrojeny jen lehkými zbraněmi z dodávek USA a Německa a jejich výcvik měli na starost britští specialisté.
Vojáci v zemi ještě zůstanou
Od vojenského zásahu NATO proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v roce 1999 bylo Kosovo pod správou OSN. Ze sedmdesátitisícové armády zahraničních sil zůstává v zemi zhruba 5 tisíc vojáků a NATO zatím nemá v plánu jejich stažení.
Podle vrchního velitele sil aliance Philipa Breedlova se NATO zavázalo poskytnout maximální podporu politické dohodě mezi Bělehradem a Prištinou, dokud to bude zapotřebí. V budoucnu však aliance chce přejít z daleko méně početné avšak flexibilnější misi.
tisknout 
