NATO odhaduje, že u ukrajinských hranic je rozmístěno až 40 tisíc ruských vojáků. "Naneštěstí jsme neviděli žádný důkaz, že by Rusko začalo se stahováním svých vojáků. Mrzí mě to," uvedl Rasmussen s tím, že by stažení ruských sil znamenalo první a velmi důležitý krok ke zklidnění ukrajinské krize.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dostal od Putina v pondělí příkaz, aby jednotky stáhl, potvrdily ruské agentury. Před týdnem Spojené státy zveřejnily nové satelitní snímky, které mají dokazovat, že ruští vojáci na hranicích zůstávají.

Během pravidelného měsíčního brífinku v bruselské centrále Rasmussen avizoval, že spojenci sice ukončili v reakci na anexi Krymu veškerou vojenskou i civilní spolupráci s Moskvou, ale nadále jsou vstřícní k diplomatickým jednáním.

Aliance dokonce navrhla na příští týden schůzku Rady NATO-Rusko, avšak Moskva doposud na nabídku nereagovala.

Jaderné odstrašení se zatím nezmění

Rozsáhlé vojenské manévry NATO, které o víkendu začaly v Estonsku, jsou pokračováním kroků aliance k posílení vojenské přítomnosti a obrany členských zemí na východě, které se cítí chováním Ruska ohroženy.

Rasmussen podotkl, že aliance nyní posuzuje i další a dlouhodobější opatření k posílení kolektivní obrany členských zemí.

A obavy například Litvy nebo právě Estonska nejsou podle Rasmussena nijak přehnané, především kvůli zvláštní ruské doktríně, umožňující "chránit zájmy ruskojazyčných menšin za ruskými hranicemi".

Někteří spojenci v čele s Polskem proto volají po trvalém rozmístění aliančních sil na svém území a v úvahu připadá také budování nových základen.

Podle Rasmussena ale zatím nelze očekávat, že by NATO jako celek i navzdory napětí ve vztazích s Ruskem zvažovalo zásadní rozmístění masivních vojenských sil ve východní Evropě, a to se týká například i případného nového rozmístění zbraní pro jaderné odstrašení.

To by nejdříve vyžadovalo přehodnocení dohody s Ruskem z roku 1997, ve které se spojenci deklarovali, že nebudou na území nových členských států rozmísťovat nukleární zbraně ani "hlavní bojové síly".

Na otázku, zda by krize Ukrajiny mohla vést NATO k přehodnocení závazku, uvedl: "V této fázi nepředpokládám nějaké požadavky na změnu obsahu." Upozornil však, že ruské akce v Ukrajině vytvořily zcela novou bezpečnostní situaci v Evropě a "NATO se musí adekvátně přizpůsobit". Dlouhodobá rozhodnutí by podle jeho slov měla padnou na zářijovém summitu ve Walesu.

Moskvě se nelíbí alianční manévry

Rusko už na opatření na východní hranici aliance zareagovalo kritikou. Náčelník štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov uvedl, že "vojenské aktivity NATO v blízkosti ruských hranic nepomáhají evropské bezpečnosti".

Kvůli řešení situace na ukrajině se telefonicky spojil se šéfem Vojenského výboru NATO Knudem Bartelsem. "Armádní generál Valerij Gerasimov vyjádřil znepokojení nad podstatným zvýšením vojenských aktivit NATO," uvedla aliance.

Právě Vojenský výbor NATO se ve středu sejde v Bruselu a hlavním tématem bude ukrajinská krize a vztahy s Ruskem. "NATO je na kritické křižovatce... vzhledem k agresivitě Ruska si východní křídlo aliance zaslouží mnohem více pozornosti," avizoval postoj Spojených států šéf sboru amerických náčelníků Martin Dempsey.