Diplomatické zdroje přiznávají, že vztahy Turecka s Izraelem jsou sice ve slepé uličce, pozvání či nepozvání Izraele do Chicaga s tím však nesouvisí. Pro Izrael jednoduše není na summitu žádné téma k jednání.

Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena "osmadvacítka" Izrael nepozvala, protože se neúčastní hlavních vojenských operací NATO ve světě. "Nikdo pozvání neblokoval. Izrael nebyl pozván k účasti na summitu, protože se neúčastní mise v Afghánistánu nebo KFOR v Kosovu," řekl Rasmussen.

Izrael patří k partnerským zemím NATO, se kterými Aliance spolupracuje v rámci různých programů, například Středomořského dialogu. Podle Rasmussena bylo na summit z desítek partnerských zemí pozváno jen 13 států, které se zapojují v Afghánistánu a dalších podobných operacích NATO, o kterých bude summit jednat.

Bojovníci z království Tonga

Právě afghánská mise bude jedním z hlavních bodů dvoudenní schůzky v Chicagu a na rozšířené jednání Aliance proto sezvala všechny, kteří s operací nějak pomáhají. Od středoasijských zemí, přes které vedou zásobovací trasy ke koaličním jednotkám, až po "štědré" Japonsko, které se na misi podílí velmi významně po finanční stránce.

Kvůli Afghánistánu přijedou také delegace z Austrálie, Nového Zélandu nebo Jižní Koreje. Díky nasazení padesátičlenné jednotky v nebezpečné afghánské provincii Hílmand si pozvánku vysloužilo například také malé polynéské království Tonga.

Čtěte speciál k summitu

Spekuluje se o tom, že důvodem nepozvání Izraele jsou napjaté vztahy s jedním ze členů Aliance - Tureckem. Ankara zmrazila veškeré formy spolupráce s Izraelem kvůli nedořešenému sporu kolem devíti tureckých obětí izraelského vojenského zásahu proti humanitární flotile mířící v roce 2010 na palestinské území v pásmu Gazy.

Ze severní Afriky a Středního východu zase Aliance pozvala ty země, které přispěly k loňské operaci proti režimu Muammara Kaddáfího v Libyi. V Chicagu se tak objeví nejvyšší představitelé Kataru, Spojených arabských emirátů, Jordánska a Maroka.

Šance na usmíření s Pákistánem

Kvůli Afghánistánu nakonec NATO zve na vrcholnou schůzku i pákistánského prezidenta Ásifa Alího Zardárího. Mohlo by jít o šanci na obnovení vztahů a významný signál, že by Pákistán mohl v dohledné době znovu otevřít hranice s Afghánistánem pro zásobovací konvoje NATO.

Pákistán je uzavřel loni v listopadu po leteckých úderech amerických sil na afghánsko-pákistánských hranicích, při kterých bylo zabito 24 pákistánských vojáků. NATO muselo kvůli blokádě změnit trasy pro zásobování, které nyní putuje dražšími cestami přes Rusko a střední Asii. USA v minulých dvou týdnech vyvíjely tlak na Pákistán, aby hranice otevřel.

Pákistánské velvyslanectví ve Washingtonu avizovalo, že se prezident Zardárí summitu zúčastní. Podle pákistánských představitelů je dohoda o znovuotevření tras na spadnutí. Dolaďují se prý jen detaily. Za tranzit ale budou spojenci zřejmě platit. Pákistánští vyjednávači navrhli vybírat poplatek 5 tisíc dolarů za každý alianční kontejner či cisternu, které přes pákistánské území doputují do Afghánistánu. Američtí vyjednavači tvrdí, že "cena" je zatím hlavním sporným bodem. Před blokádou totiž spojenci za konvoje neplatili.

Zaneprázdněný Putin vyšle diplomaty

Svého zástupce by na summitu mělo mít nakonec i Rusko. Moskvu bude na jednání zastupovat diplomat Zamir Kabulov, který je mimo jiné prezidentským vyslancem v Afghánistánu. Ruská účast nebyla dlouhou dobu vůbec jasná.
Hlavní vinu na tom nesly neshody ohledně protiraketové obrany NATO.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už od dubna hrozil, že pozvánku odmítne. Prezident Vladimir Putin svoji osobní účast na summitu odmítl s tím, že se koná příliš brzy po jeho prezidentské inauguraci a uprostřed hektického období na domácím politickém poli.

"Vztahy NATO s Ruskem nezávisí na jedné jediné schůzce," řekl šéf Aliance Rasmussen s tím, že se ruským prezidentem spojenci sejdou při nejbližší možné příležitosti.