NATO musí čelit kyberhrozbám společně
Definice ochrany členských států Severoatlantické aliance se musí rozšířit, uvedl s odvoláním na útoky na počítačové sítě v Estonsku, Gruzii, Litvě a Lotyšsku z předchozích let vrchní velitel aliančních vojsk v Evropě admirál James Stavridis.

Pravděpodobnost, že příští konflikt začne útokem v kyberprostoru, spíše než s použitím fyzické síly, zvýrazňuje důležitost změny chápání definic použitých v zakládající smlouvě Severoatlantické aliance, míní Stavridis.

Článek 5 smlouvy uvádí, že útok na jakéhokoliv člena Aliance je považován za útok na všechny členy NATO. S možností kyberútoků se však v době vzniku Aliance nepočítalo. Členské státy budou muset na neutralizaci takových útoků spolupracovat, což prý bude složité, uvedl Stavridis.

"Každý stát má svoje právní vynucovací nástroje, svůj vlastní postoj k soukromí, svoje zvyky, svoje vlastní sítě, technologie," uvedl admirál. "Velmi tvrdě pracuji na tom, abych Alianci přiměl, aby se těmito tématy zabývala." NATO podle něj potřebuje debatu o definici útoku na členský stát.

Čtěte také:
Šéf NATO: Členské státy mohou v řadě oblastí spojit síly
Nová vojenská strategie USA se zaměřuje i na kyberútoky
Norsko posiluje kybernetickou obranu

Zdroj: Defense News (USA)

---

Norské speciální síly pomáhaly s únosem dětí
V norských médiích probíhá vášnivá debata poté, co na veřejnost pronikla zpráva o tom, že dva příslušníci tamních jednotek zvláštního nasazení pomohli norské matce dostat její dvě děti zpátky do vlasti. Žena vedla s bývalým manželem marockého původu letitý soudní spor o péči nad oběma potomky. Norský soud dal nakonec za pravdu jí.

Sourozenci podle všeho minulé léto unikli z bytu svého otce a vyhledali útočiště na norské ambasádě v marockém Rabátu. Zaměstnanci diplomatické mise situaci vyhodnotili jako "krizovou" a pustili děti dovnitř. Ty byly poté s pomocí personálu diplomatické mise předány zástupci matky a na malé plachetnici propašovány za hranice Maroka.

Podle norské ministryně obrany loď řídili dva příslušníci speciálních sil norského námořnictva. V inkriminovanou dobu však měli dovolenou. Ani to ale podle ministryně neospravedlňuje jejich účast "v takovém podniku". Opozice vyzvala k prošetření celé události.

Zdroj. The Norway Post (Norsko)

---

Útok na alianční cisternu předmětem vyšetřování
Vyšetřovatelé zkoumají okolnosti nedávného incidentu, během něhož byla v Pákistánu zničena cisterna s palivem pro afghánskou misi NATO. Předmětem vyšetřování je fakt, že konvoj s cisternou se na cestu vydal před východem slunce a bez doprovodu soukromé bezpečnostní agentury, jak měl nařízeno.

Podobné incidenty, při nichž dochází k narušení zásobovacích koridorů aliančních jednotek, jsou v Pákistánu časté. Tamní úřady proto zkoumají možnost odklonění některých konvojů přes Gwadar Port, což je relativně bezpečnější cesta. Záležitost by měla být projednána příští měsíc. Spojenecké síly už část paliva pro Afghánistán dopravují přes Turecko a Rusko, avšak tato cesta se ukazuje jako příliš dlouhá.

Čtěte také:
Povstalci zapálili cisternu s palivem pro jednotky ISAF

Zdroj: The News (Pákistán)

---

Británie chce větší spolupráci s Francií
Velká Británie volá po intenzivnější vojenské spolupráci s Francií. Chce tak do budoucna zajistit bezpečnější existenci svým ozbrojeným silám, které teď budou muset bojovat hlavně s nedostatkem peněz, uvádí se v dnešním vydání deníku Financial Times.

Vládní plán budoucího rozvoje britských ozbrojených sil citovaný deníkem klade až nečekaně velký důraz na potřebu spolupracovat s Evropskou unií, ve snaze udržet postavení Spojeného království na kolbišti velké politiky. Dokument, vypracovaný ministrem obrany Bobem Ainsworthem, obzvláště chválí rozhodnutí francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho vrátit zemi galského kohouta do vojenských struktur NATO a navrhuje možnost spolupráce v oblasti obrany.

I přes důraz na to, že hlavním vojenským partnerem zůstávají Spojené státy, je v dokumentu velký prostor věnován vyzdvihování významu společné bezpečnostní a obranné politiky EU. "Silná EU v případech potřeby krizovém managementu posílí NATO," píše se ve zprávě. "Tím, že v jádru Evropy zaujmeme vedoucí roli, posílíme náš vztah s USA."

Čtěte také:
Dohoda o Airbusu A400M byla odložena

Zdroj: AFP (Francie)

---

Nezkušení rekruti brzdí rozvoj afghánské policie
Vybudování početných a efektivních policejních sil je klíčovým faktorem pro zajištění bezpečnosti v Afghánistánu i bez pomoci mezinárodních sil. I přes přepracování výcvikového programu a jeho převzetí novými veliteli na školitele čeká řada těžko řešitelných výzev.

Každý pátý branec má pozitivní test na drogy, méně než deset procent rekrutů umí číst (což je podprůměrné číslo i v celoafghánském srovnání). Neustálým problémem jsou obavy z infiltrace Talibanem, neschopnost však děsí ještě více. Vysoká úmrtnost, nízká mzda a nedostatek kvalitního vybavení jsou jen některé z důvodů, kvůli kterým každý rok čtvrtina policistů sbor opouští. To činí snahu afghánské vlády o výrazné rozšíření policejních kádrů ještě složitější.

Podle šéfa výcviku policistů italského generála Carmela Burgia jsou na vině zčásti i členské státy Aliance, které neposlaly slíbený počet instruktorů. Ti se pak navíc nemohou shodnout na jednotné formě výcviku.

Čtěte také:
Aliance mění výcvik afghánských policistů
Afghánští rekruti – potrava pro děla?

Zdroj: The New York Times (USA)