„Jde o demonstraci skálopevné podpory našich spojenců,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten potvrdil, že konkrétní státy slíbily vyslat konkrétní počty vojáků.

Příprava čtyř vícenárodních praporů, které mají být rozmístěny na jaře příštího roku, tak podle jeho slov pokračuje podle plánu.

Severoatlantická aliance se kvůli politice Ruska rozhodla v létě posílit svou přítomnost na své východní hranici. V Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku mají být rozmístěny celkem čtyři vícenárodní prapory NATO. Každý bude působit na rotační bázi a bude mít až 1 000 vojáků. Plných operačních schopností mají dosáhnout v létě 2017.

Spojené státy povedou prapor v Polsku, Německo v Litvě, Británie v Estonsku a Kanada pak v Lotyšsku. Stoltenberg oznámil, že pod kanadské velení do Lotyšska vyšle vojáky Albánie, Itálie, Polsko a Slovinsko.

Belgie, Chorvatsko, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Norsko se zapojí do praporu pod německým velením v Litvě.

Dánsko a Francie vyšlou své vojáky do britského praporu v Estonsku a Rumunsko a Británie se připojí k Američany vedené jednotce v Polsku.

„Prapory budou skutečně vícenárodní. Vysílají nezpochybnitelný signál: NATO je jednotné. Útok na kteréhokoliv člena bude považován za útok na nás na všechny,“ řekl Stoltenberg.

Zopakoval, že jde o obranné kroky, které jsou reakcí na ruské akce a není jejich cílem vyprovokovat konflikt. Zároveň ujistil, že Aliance chce pokračovat v dialogu s Moskvou a proto by se brzy mohla znovu uskutečnit schůzka Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců.

Visegrádská čtyřka chystá svou misi

Jak Stoltenberg podotkl, konkrétnější podobu nabírá také posilování vojenské přítomnosti NATO v oblasti Černého moře, kde pod rumunským velením vzniká vícenárodní pozemní jednotka. „A pracujeme také na opatřeních ve vzduchu

i na moři. Některé země už vyjádřily ochotu přispět,“ uvedl Stoltenberg a jmenoval konkrétně Kanadu, Německo, Nizozemsko, Polsko, Turecko a Spojené státy.

Britský ministr obrany Michael Fallon avizoval, že jeho země je příští rok připravena do Rumunska vyslat stíhačky. Do Polska zase Londýn plánuje vyslání tanků a dělostřelectva.

Ostatní spojenci pak podle jeho slov zvažují, jak by mohli přispět. Český ministr obrany Martin Stropnický agentuře ČTK potvrdil, že Česká republika se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí.

Přibližně 150 českých vojáků se ale bude po tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.