Podle Robertsona zatím 19 členů aliance nenašlo společnou řeč, zda a jakým způsobem se v poválečném Iráku angažovat. NATO je však podle něj připraveno o mírové úloze NATO v Iráku jednat, pokud to bude zapotřebí.

"Samozřejmě, pokud alianci světové společenství požádá o pomoc, aliance okamžitě zváží své možnosti," podotkl Robertson.

Sled událostí konfliktu v Iráku je podle něj velmi rychlý a proto by nyní bylo velmi předčasné spekulovat o možném nasazení mírových sil NATO či jiné angažovanosti aliance v oblasti. "Vývoj teprve ukáže, jak by se aliance mohla, pokud bude požádana, v poválečném Iráku zapojit," prohlásil.

Zároveň připomenul, že ačkoliv se Severoatlantická aliance přímo na konfliktu v Iráku nepodílí, situaci nepřetržitě monitoruje. Především kvůli ochraně jednoho ze členských států - Turecka. Situaci nad Tureckem nepřetržitě sledují čtyři průzkumné letouny včasné výstrahy AWACS a na obranu území aliance vyčlenila pět protiraketových systémů Patriot.

O své ochotě uvažovat o spolupráci při obnově Iráku ubezpečila aliance i Spojené státy už minulý týden při návštěvě amerického ministra zahraničí Colina Powella v Bruselu. Šéf americké diplomacie po jednáních se členy NATO i EU to ocenil, když prohlásil, že je "potěšen přinejmenším příznivým přístupem k tomu, že NATO je ochotno tuto úlohu zvážit."

Na konkrétní posouzení možné úlohy NATO však nedošlo a podle expertů se to ani všeobecně neočekávalo. Otevřená tak zůstává i otázka, zda by měla účast NATO v poválečném Iráku vyplývat z mandátu Rady bezpečnosti OSN.

Experti na bezpečnostní problematiku soudí, že na tahu je nyní právě OSN, jaký postoj k obnově Iráku zaujme. "Společný postup při obnově Iráku může přivodit opětovné posilování kooperace mezi členy Aliance. Takový vývoj by mohl mít pozitivní dopad na vylepšení vztahů mezi jejími členy a současně posílení její soudržnosti," konstatoval politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.