Počítače do boje. NATO zařazuje kyberprostor do misí a operací

13. listopadu 2017  19:41
Obrana před kybernetickými útoky, ale také schopnost ve světě počítačů udeřit budou nedílnou součástí všech vojenských operací a plánování NATO. Nedávný souhlas ministrů obrany Aliance s vytvořením speciálního centra pro kybernetické operace umožní zařadit „bojovníky s klávesnicemi“ po bok konvenčních sil.  
Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku | foto: CCD COE

„V jakémkoli vojenském konfliktu bude kybernetická doména jeho nedílnou součástí, a proto musíme posílit naši počítačovou obranu a naše kybernetické schopnosti,“ konstatoval šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že spojenci musí být v kyberprostoru vojensky stejně efektivní jako na moři, na zemi či ve vzduchu.

Nové speciální středisko pro kybernetické operace má počítačovou problematiku plně integrovat do veškerého aliančního plánování a operací. Už nyní různé systémy NATO čelí zhruba pěti stovkám počítačových útoků měsíčně.

NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosud alianční představitelé ale hovořili výlučně o obraně před kyberhrozbami. Stále více expertů však volalo po tom, aby Aliance začala pracovat i na ofenzivních kapacitách v kyberprostoru. Začlenění „bojovníků s klávesnicemi“ po bok konvenčních sil by podle analytiků mělo být jakousi předzvěstí.

Stejně jako jednotlivé země poskytují pro společné mise a operace například tanky nebo letouny, nově budou poskytovat také počítačové specialisty. A ti stejně jako u konvenční síly budou stále pod plnou národní kontrolou a pouze začleněny pod společné velení.

Už loni spojenci přidali kyberprostor mezi dosavadní tři bojové oblasti (zemi, vzduch a vodu). Zároveň tím ovšem odstartovala debata, jestli by mělo NATO kyberprostor používat jako „zbraň“, a v případě potřeby tak případně zaútočit na nepřátelské počítačové systémy ovládající třeba protivzdušnou obranu či rakety.

Poslední summity Aliance pak formálně deklarovaly, že i kyberútok může být důvodem aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy, kdy útok na jednoho člena je brán jako útok na všechny a může si tak vyžádat kolektivní vojenskou reakci. Zatím však není jasné, jak rozsáhlý a závažný kybernetický útok by k tomu vedl.

Kyberúdery na islamisty

Stoltenberg nastínil, že reakce spojenců v kyberprostoru na potenciální útok by mohla být více „proporcionální“ než tradiční vojenské prostředky.

Na otázku, zda je lepší mít leteckou pumu a bombardovat servery, odkud kyberútok přišel a nebo kyberzbraň, kterou lze server rovněž zničit, uvedl: „Využití kybernetických schopností může být přiměřenější odpovědí... Pro NATO je vždy cílem minimalizovat sílu s dosažením maximálního účinku.“

O tom, jak by „spojenecký úder“ v kyberporostoru mohl vypadat, ale neuvedl žádné konkrétní podrobnosti. Podokl jen, že by záleželo na situaci a připustil, že spojenci už takové operace v nedávné minulosti podnikli. „Spojenci NATO už velice účinně využili počítačové schopnosti proti ISIS (takzvanému Islámskému státu) v Iráku a Sýrii,“ uvedl bez dalších podrobností.

Tajemný projekt Maven. Pentagon nasadí proti islamistům algoritmy

O tom, zda spojenci nasadí takové „jednotky“ například i rámci posílené vojenské přítomnosti v Pobaltí a Polsku, kde se množí zprávy o ruských kyberútocích na zahraniční vojáky, odmítl specifikovat. „Nebudu spekulovat přesně o tom, kdy a jak to budeme využívat, jenom zdůrazním, že to bude v souladu s mezionárodním právem a že půjde o způsob, jak reagovat v dané situaci úměrněji, než za použití konvenční síly,“ dodal Stoltenberg.

Podle analytika amerického Brent-Showcroftova centra Franklina Kramera nové centrum umožní spojencům právě daleko účinněji a pružněji reagovat na kybernetické hrozby i samotné útoky.

„Aliance vždy měla významné konvenční kapacity - pozemní, vzdušné a námořní - k těm lze nyní zahrnout i kybernetické techniky,“ řekl Kramer. A pro Alianci je podle něj naprosto klíčové „mít všechny schopnosti synchronizovaně“ a v závislosti na okolnostech využít jednu, jejich kombinaci nebo třeba všechny.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.