O posun v této oblasti začala Evropa usilovat ve světle teroristických útoků v Paříži a Bruselu. NATO se totiž doposud spoléhá převážně na zpravodajské informace USA. O vytvoření nové pozice mají členské země rozhodnout na summitu ve Varšavě v červenci.

Obecně se předpokládá, že post nového „superzpravodajce“ by měla zlepšit a zefektivnit sdílení zpravodajských informací mezi členy Aliance. Tlak na vytvoření nové pozice je umocněn růstem kritiky ze strany Washingtonu vůči evropským členům NATO a jejích neschopnosti dávat více prostředků na boj proti terorismu.

Podle šéfa Vojenského výboru Petra Pavla bude nový zpravodajský náměstek na vrcholu pomyslné pyramidy celé zpravodajské struktury NATO a bude slučovat citlivé informace z vojenských i civilních tajných služeb v jeden výsledný produkt.

To zajistí, že „politické i vojenské vedení NATO bude mít od zpravodajských služeb jeden společný obraz, který bude kombinovat zpravodajské analýzy ze všech dostupných zdrojů“, konstatoval Pavel.

Zdá se však, že rozšiřování role Aliance ve zpravodajské činnosti nebude jednoduché. Řada evropských států důrazně odděluje zpravodajské a policejní operace.

Několik zemí v čele například s Francií je také skeptických v otázce, jak silnou roli by Aliance v této oblasti měla hrát. Sdílení zpravodajských informací totiž ve většině případů probíhá na základě bilaterálních dohod mezi jednotlivými členy.

„Je to pozitivní krok, ale nedůvěra mezi státy zvlášť ve sdílení zpravodajských informací bohužel přetrvává,“ řekl bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií.

Připomněl, že zvlášť po teroristických útocích ve Francii a Belgii je otázka sdílení zpravodajských informací velmi důležitá. Důležité podle něj bude, jaké pravomoci bude nový náměstek pro zpravodajství mít. „Obávám se, že půjde jen o jakéhosi koordinátora, který bude odkázán na dobrou vůli jednotlivých států, co mu poskytnou,“ dodal.