Rasmussen promluvil o spojeneckých plánech týden před summitem NATO ve Walesu, kde by měly členské země přijmout ve světle ukrajinské krize a chování Ruska celý balík obranných opatření. Ty mají především ujistit některé země, které s Ruskem bezprostředně sousedí, že Aliance je připravená je bránit.

„Přijmeme to, co nazýváme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Máme něco, co se již nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce, který by byl ve stavu velmi vysoké připravenosti,“ prohlásil Rasmussen pro britský The Guardian a několik dalších deníků.

V akci do několika hodin

V případě ohrožení by jednotky rychlé reakce mohly být nasazeny během několika hodin. Jak Rasmussen podotkl, vyslání nových sil k ruským hranicím totiž určitě vyvolá silnou reakci Moskvy.

„Aby bylo možné takové rychlé posily poskytnout, jsou také zapotřebí nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích. Tak ty budou zahrnovat předběžné umístění zásob, vybavení, přípravu infrastruktury, základny, velitelství. Výsledkem bude, že v budoucnu bude přítomnost NATO na východě viditelnější,“ dodal Rasmusen.

Podle něj se podaří příští týden překonat určité názorové rozdíly, které mezi spojenci v této otázce panují. Zatímco pobaltské státy, Polsko, Rumunsko, ale i USA nebo Británie takové snahy podporují, Francie, Itálie či Španělsko jsou proti. Přinejmenším nerozhodné je také Německo.

„Ohrožené země“ volají po trvalé vojenské přítomnosti NATO. Summit v Cardiffu však zřejmě z formulace „trvalé“ rozmístění vypustí. Podle Rasmussena totiž může Aliance demonstrovat svou připravenost v regionu například pravidelnými rotacemi a vysokou frekvencí cvičení. „Jde o to, že každý potenciální agresor by měl vědět, že by neměl vůbec pomyslet na útok proti spojenci z NATO, protože narazí nejen na vojáky z dané země, ale na síly NATO,“ řekl Rasmussen.

Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je u polského Štětína. Varšava už nabídla, že by tato základna mohla sloužit pro další rozšiřování sil směrem na východ.

Čtyři fondy pro Ukrajinu

Rasmussen také nastínil kroky, jež mají vést k tomu, aby Ukrajina zvýšila svou obranyschopnost. Nezbytná bude podle něj modernizace ozbrojených sil a další pomoc, která má Kyjevu pomoci vzdorovat ruským hrozbám.

„Viděli jsme, že Rusové zlepšili své schopnosti. Mohou za velmi krátký čas převést vojenské cvičení do útočné vojenské operace,“ konstatoval Rasmussen. A pokud je Západ překvapen ukázkou ruské hybridní války, Ukrajina je podle něj naopak po vojenské stránce v žalostném stavu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ostatně bude v Cardiffu jedinou hlavou nečlenského státu Aliance. S osmadvacítkou má vyjednávat o zřízení až čtyř svěřeneckých fondů, které by pomohly financovat reformy a modernizace ukrajinských ozbrojených sil.

„Musíme čelit realitě, Rusko nepovažuje NATO za partnera,“ uzavřel Rasmussen.