natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Boj v Afghánistánu nekončí. USA a spojenci připravují novou strategii

    26. června 2017  19:51
    Spojenci v čele s USA připravují novou strategii a vyslání posil do Afghánistánu. Už šestnáct let trvající mezinárodní boj proti tamním islamistům tak opět nekončí. Pokračovat v misi je připraveno i Česko. Cílem je zajistit, že se země opět nestane „bezpečným“ útočištěm islamistických extremistů.  

    Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

    Je to jen pár dní, co americký prezident Donald Trump vyhověl naléhání a dal ministru obrany Jamesi Mattisovi pravomoc, aby mohl navýšit počty amerických vojáků v Afghánistánu. A Mattis jako bývalý zkušený velitel v generálské hodnosti začal okamžitě jednat.

    Do konce června od velitelů amerických i spojeneckých jednotek v Afghánistánu sbírá detailní hodnotící informace, kolik vojáků navíc je ještě potřeba. Ty budou součástí komplexní zprávy a nové strategie, kterou chce Pentagon začít v neklidné zemi uplatňovat.

    Třetí angažmá?

    Někdejší americký prezident Barack Obama přistoupil kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na pomalejší odsun amerických vojsk z Afghánistánu. Situace se ale znovu obrátila. Velké americké deníky nyní píší o takzvaném „třetím angažmá“ či „třetím poločasu“ v Afghánistánu od roku 2001.

    To první začalo bezprostředně s americkými údery proti Talibanu v roce 2001, druhé pak mimořádnými posilami v roce 2009 v podobě 30 tisíc amerických vojáků. Počet zahraničních vojáků dlouho rostl a vrcholem byl asi rok 2011, kdy jich v zemi operovalo 140 tisíc, z toho 110 tisíc Američanů.

    Jen pro připomenutí, ještě v roce 2012 přitom představitelé americké armády počítali s tím, že v zemi bude až do roku 2024 zhruba 25 tisíc vojáků amerických vojáků. V současnosti je 8 400

    Cíl a možná i trochu nechtěné a nenaplněné dědictví po administrativě bývalého prezidenta Baracka Obamy je jasný - dostat Afghánistán a především tamější ozbrojené síly do bodu, kdy se budou schopny skutečně starat o bezpečnost v zemi samy a hlavně schopny účinně bránit další „líhni islamistů“.

    „Naším hlavním národním i mezinárodní zájmem v Afghánistánu je zajištění, že se nestane prostor bezvládí, ze kterého mohou být podnikány útoky proti Spojeným státům, jiným národům nebo afghánskému lidu,“ prohlásil Mattis.

    Očekává, že revidovanou strategii představí americkému Kongresu příští měsíc. Už ve čtvrtek chce detaily probrat se spojenci během schůzky ministrů obrany NATO v Bruselu.

    V Afghánistánu v současnosti působí zhruba 13 tisíc zahraničních vojáků včetně 270 českých. Je to jen zlomek toho, co ještě před pár lety. NATO totiž na sklonku roku 2014 stáhlo prakticky všechny síly, ukončilo bojové operace proti Talibanu i dalším skupinám a bezpečnost země předalo do rukou afghánské armády a policie. Pod hlavičkou nové mise Resolute Support těch několik tisíc vojáků afghánským bezpečnostním složkám radí, pomáhá jim a cvičí nové.

    Taliban ovládal deset procent území

    Afghánská vláda byla dlouho navyklá, že má v zádech zahraniční jednotky. Spojenečtí vojáci v zemi bojovali proti povstalcům a pomáhali s výcvikem.

    Už první rok, kdy se Kábul musel obejít velké podpory spojeneckých vojáků na bojišti, se ale ukázaly nedostatky afghánských sil. Všichni to sice očekávali, ale i tak byla čísla alarmující. První rok byly ztráty na životech v afghánské armádě o 28 procent vyšší než jakýkoliv rok předtím. Loni už islamisté z Talibanu podle údajů zvláštního Generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR) přímo ovládali nejméně 10 procent afghánského území. V některých oblastech na jihu a východě se také usadili přívrženci takzvaného Islámského státu.

    Od začátku letošního roku pak zahynulo při střetech s islamisty více než 1 000 příslušníků afghánských bezpečnostních sil. O život přišlo přes 700 civilistů. Uvádějí to afghánští činitelé a úřad amerického generálního inspektora. Přibližně 75 tisíc Afghánců od ledna kvůli obavám o bezpečnost opustilo své domovy.

    50 tisíc přívrženců

    Švýcarská nevládní organizace ACAPS, která se situaci v zemi dlouhodobě věnuje, tvrdí, že Taliban má v zemi 50-60 tisíc přívrženců. Prakticky zpět pod svou kontrolou má tradiční bašty v provinciích Hílmand, Uruzgán či Kandahár. A objevuje se i v dříve relativně klidných oblastech. Kromě Talibanu stojí ale Afghánci i proti novému nepříteli takzvanému Islámskému státu. Podle odhadů ACAPS může jít o tisíc až dva tisíce bojovníků, kteří se opevnili hlavně v provincii Nangarhár.

    Severoatlantická aliance zvažuje, že vzhledem ke zhoršené situaci své jednotky v zemi opět posílí. Tak, jak to uplynulých letech v určitých intervalech musela učinit již několikrát.

    Podle Mattise je jedním z klíčových důvodů obnovení násilí v Afghánistánu právě to, že byla mezinárodní podpora stažena příliš brzy. „Stáhli jsme naše síly v době, kdy byla míra násilí nižší... Ale udělali jsme to na předem dané časové ose a nikoliv s souladu s tím, jak byla schopná afghánská vláda a bezpečnostní síly,“ konstatoval.

    Více jak polovinu spojeneckých jednotek v zemi tvoří Američané. Původní plán Washingtonu počítal s odchodem dalších 5 500 vojáků do konce roku 2015 a dalšího tisíce do konce roku 2016. Bezpečnostní situace ale přiměla velitele, aby žádali o prodloužení mise a o posily. USA i NATO chtějí rozhodnout do několika týdnů. Američané uvažují o vyslání dalších 4 000 vojáků.

    Posily může vyslat i Česko

    Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga se žádosti a doporučení vojenských velitelů na rozšíření alianční mise o několik tisíc vojáků od předchozího posilování mise v letech 2009 a 2010 výrazně liší. „Tehdy šlo o bojové operace. Teď o posílení výcviku a rozvoj schopností,“ řekl.

    Spojenci totiž příliš nepočítají s tím, že by se k bojovým operacím proti povstalcům vrátili. Cílem je podle něj podpořit afghánské speciální síly, které se v boji proti teroristickým skupinám ukázaly jako velmi účinný nástroj.

    Aliance se podle Stoltenberga z konfliktů v Iráku, Libyi a právě Afghánistánu poučila, že jedna věc je vojenská bojová operace, ale možná náročnější v dlouhodobém horizontu je zemi po skončení bojů stabilizovat. „Výcvik místních sil je jednou z nejúčinnějších zbraní, kterou máme v boji s terorismem,“ dodal Stoltenberg. Kromě Američanů jsou připraveny poskytnou další jednotky i další země, například Británie.

    Miliardy na bezpečnost

    Od roku 2002 vynaložily USA na afghánské bezpečnostní síly zhruba 66 miliard dolarů. V posledních letech se tyto výdaje zvýšily, ačkoli cílem bylo po ukončení bojové mezinárodní mise před třemi lety výdaje snížit. Loni poskytly USA Kábulu 3,6 miliardy, letos to bude 4,2 miliardy dolarů a rozpočet na rok 2018 počítá s částkou 4,9 miliardy dolarů.

    Pro udržení stávající úrovně afghánské armády (220 tisíc vojáků) a policie (151 tisíc příslušníků) bude do roku 2020 potřeba asi 5 miliard dolarů ročně. Kromě USA dává svého zhruba 420 milionů dolarů afghánská vláda a zbylou část hradí západní spojenci z NATO a partneři.

    A pokračovat v misi je připravena i Česká republika. „Bude-li třeba, jsme připraveni se na stabilizaci v Afghánistánu nadále podílet,“ řekl pro natoaktual.cz ministr obrany Martin Stropnický. Nasazovat vojáky do daleké asijské země má podle jeho jednoduché vysvětlení: „Máme jednoduché heslo – je třeba hasit konflikty tam, kde vznikají, ne až na našich hranicích“.

    Schválený plán zahraničních misí české armády proto počítá letos s nasazením 270 vojáků a příští rok kontingentem do 250 vojáků a přesně nespecifikovaným výhledem na rok 2019.

    „Pochopitelně pozorně sledujeme vývoj situace a jednání o další budoucnosti mise Resolute Support. Pokud by přišel konkrétní požadavek adresovaný na Českou republiku, budeme jej posuzovat i v kontextu úsilí v dalších operacích, kde se rovněž jedná o možném posílení,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

    Připomněl, že v současnosti Česká republika patří do první desítky zemí s největšími kontingenty v Afghánistánu.

    Čeští vojáci kromě metropole Kábulu působí na základně Bagrám ležící asi čtyřicet kilometrů severně. Ačkoliv zde Češi působí v rámci nebojové mise, chrání celou základnu a pás kolem ní a bojovat musí. Připomíná to i tragická událost z července 2014, kdy při sebevražedném útoku zemřelo pět českých vojáků.

    I tady, v dříve relativně bezpečné a bohaté oblasti, totiž operují radikální islamisté všech hlavních povstaleckých skupin. Jde zejména o svržený Taliban, síť Hakkání a Islamistické hnutí Uzbekistánu. Některé zprávy hovoří také o operativcích al-Káidy, další teroristické sítě Laškare Taíba a pak také o stoupencích Hizbí Islámí Gulbuddína Hekmatjára.

    Sedmdesátiletý „Kábulský řezník“, jak se mu přezdívá kvůli připisované vině na smrti tisíců civilistů, obávaný válečník a islamistický vůdce bojoval desítky let prakticky se všemi a proti všem. Před pár týdny se s velkou slávou vrátil do Kábulu jako „posel míru a jednoty“. Dohodl se na „smíření“ s afghánskou vládou.

    Situace se bude zhoršovat

    Bezpečnostní situace v zemi se přitom v průběhu letošního a příštího roku zřejmě ještě zhorší, varoval před časem ředitel amerických tajných služeb Dan Coats.

    „Politická a bezpečnostní situace se téměř s jistotou bude zhoršovat, a to i přes mírné navýšení vojenské pomoci ze strany Spojených států a partnerů,“ řekl při slyšení v senátním výboru pro zpravodajskou činnost a globální hrozby.

    Taliban podle jeho slov získává další a další oblasti venkova, zatímco vliv centrální vlády podkopává „zoufalá ekonomická situace“. Dárcovské země, jejichž příspěvky tvoří většinu afghánského rozpočtu, se loni dohodly, že v příštích čtyřech letech zemi darují 15 miliard dolarů (353 miliard Kč) ve formě rozvojové pomoci. Podporovat ji do nekonečna ale nechtějí.

    Přestože se prezidentovi Ašrafu Ghanímu podařilo loni zvýšit domácí příjmy země o 15 procent a podstatně tak zlepšit její fiskální pozici, v dohledné budoucnosti se Afghánistán bez zásadní pomoci ze zahraničí neobejde. Závislost na ní přitom nebude Kábul moci snižovat zřejmě do té doby, dokud nedojde alespoň k dílčí mírové dohodě s Talibanem.

    Coats totiž nevidí příliš optimisticky možnost, že by afghánské bezpečnostní síly dokázaly nepřítele samy porazit. „I jejich výkon se bude pravděpodobně ještě zhoršovat kvůli kombinaci operací Talibanu, bojovým ztrátám, dezerci, špatné logistické podpoře a slabému velení,“ varoval.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media