NATINEADS: nebe pod dohledem

8. prosince 2004  11:41
Česká armáda počítá s tím, že na jaře příštího roku už budou piloti létat na nových nadzvukových letounech Jas-39 Gripen. Tehdy totiž doslouží stíhačky MiG-21, které dosud ze základny v Čáslavi nepřetržitě střeží vzdušný prostor v rámci pohotovostního systému kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATINEADS).  

Česká republika se do integrovaného aliančního systému protivzdušné obrany NATINEADS zapojila hned po svém vstupu do NATO na jaře 1999.

Trvale pro něj armáda vyčlenila čtyři nadzvukové bojové letouny MiG-21 MFN, protiletadlové raketové baterie a roj víceúčelových transportních vrtulníků Mi-17.

Jak vlastně systém NATINEADS (NATO Integrated Extended Air Defense System) funguje? "Střežíme nebe 24 hodin denně," zjednodušeně popisuje princip velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi Jiří Verner.

Systém se skládá z jednotlivých národních prvků protivzdušné obrany. Každý stát aliance má svou obranu, kterou nějak začleňuje do společného systému. V tom jde pak především o předávání informací o vzdušném prostoru, které každý stát do systému nepřetržitě dodává – od narušení prostoru přes stav civilního leteckého provozu až po meteorologické informace a plánované vojenské lety.

Radiolokační prostředky tak nepřetržitě sledují vzdušný prostor prakticky nad celou Evropou. Na vybraných základnách jsou v pohotovosti letky připravené v případě potřeby zakročit. Do systému je zapojeno i námořnictvo a pozemní vojsko.

"Letadla dnes nelétají dvousetkilometrovou rychlostí, ale těsně pod hranicí zvuku. Chytit takový cíl nad tak malým územím, jakým je Česká republika, vyžaduje stupeň integrace a výměnu informací daleko za hranicemi našeho státu," konstuje zástupce velitele čáslavské základny Josef Hlava.

Modelová služba pilota
v systému NATINEADS
(časové údaje jsou orientační)

• 7.00 - nástup do služby, probíhá střídání staré a nové služby. Následují brífinky, kde pracovníci meteoslužby a letecké infromační služby informují o vývoji počasí a aktuální situaci ve vzdušném prostoru nad Českou republikou.

• 8.00 - nová služba se seznamuje s událostmi z minulého dne. Technici přebírají letouny. Provádějí přípravu a kontrou všech provozních systémů stroje, ačkoliv letoun předchozí den neletěl. Pilot provádí prohlídku letounu před letem. V kabině zkontroluje, jestli tam nejsou cizí předměty, nachystá si pásy na svoji velikost, vyzkouší systémy, které lze zkontrolovat na zemi a podpisem stvrdí převzetí letounu. Od té chvíle do letounu nemá přístup nikdo kromě pilota.

• 10.00 - začíná služba. Pilot nahlásí převzetí letounu a přípravuje cvičený let. Domlouvá se s velitelským stanovištěm i s velitelstvím v Německu, kdy je možné let provést. Pokud není neexistuje reálné nebezpečí hroby a není v tu chvíli ve vzduchu žádná ani další hotovost v okolních zemích, pilot startuje na cvičnou misi. Většinou jde o simulace souboje jeden na jednoho nebo útoku na jiné vojenské letadlo.

• 10.50 - přistání. Cvičný let trvá do 50 minut, maximálně 80 minut. Po přistání probíhá opět příprava techniků a převzetí letounu pilotem.

• 12.00 - oběd. Strava se do hotovosti dováží. Pilotí jedí přímo na stanovišti, aby v případě poplachu stihli časové limity.

• 14.00 - volný čas v hotovosti piloti využívají většinou odpočinkem, procvičováním procedur a studiem leteckých informací, které je potřeba neustále obnovovat. K dispozici mají rovněž počítače s připojením na internet, televizi a rádio.

• 15.00 - ostrý start. Poplach vyhlašuje velitelské stanoviště. V hotovostním objektu jsou reproduktury. Při vyhlášení poplachu piloti obléknou nachystané antiG kalhoty, popadnou přilbu, dýchač a běží do letounu.

• 15.20 - i když je ostrá mise krátce po startu zrušena, piloti absolvují další cvičnou misi. Letoun totiž nemůže hned přistát, protože má velkou přistávací hmostnost a musí vylétat palivo.

• 16.00 - přistání. Po každé misi následuje vyhodnocení a rozbor letu s naváděcím stanovištěm a operátory. Po ostrém letu píše pilot hlášení pro nadřízené stupně.

• 17.00 - opětovná kontrola systémů a přebírání letadel.

• 18.00 - osobní volno, které tráví piloti většinou studiem.

• 21.00 - v noci je v režimu pilotů prostor pro spánek. Kombinézy neodkládají kvůli možnému dalšímu startu.

Celý region zemí NATO je v systému rozdělen na základní oblasti a ty na další menší části. Česká republika spadá do takzvaného severního regionu s velitelství v německém Ramsteinu. To má několik operačních center a těm pak podléhají konkrétní jednotky na letištích.

Letouny, které jsou na čáslavské základně vyčleněny pro systém, podléhají přímo velení NATO.

"Platíme sice drahý systém a nepřetržitě hlídkujeme, alianční spojenci ale také a to nám umožní, že informace dostaneme včas a můžeme na takový objekt čekat a zasáhnout," vysvětluje velitel Verner. Jeho stíhači proto díky systému můžou pronásledovat cíl třeba za hranicemi ČR. Pokud jim tam při misi dojde palivo, mohou přistát a zase odstartovat. Základny systému NATINEADS totiž musí splňovat alianční standardy a musí být schopny přijmout jakýkoliv letoun NATO.

Po 11. září je nebe v ohrožení
Systém společné obrany funguje ve třech variantách: pro mírové období, krizi a válečný stav.

Primární úkoly plní systém především v míru, funguje nepřetržitě. "I v mírovém stavu ale existují hrozby a základem úspěchu obrany je včasné získání informací a vysoký stupeň pohotovosti," říká plukovník Hlava.

Po útocích na USA z 11. září, kdy teroristé unesli dopravní letadla a zaútočili s nimi na Světové obchodní centrum a Pentagon, plní systém NATINEADS v Evopě roli bedlivého strážce a prakticky ke každému odchýlení dopravního letadla od předem stanového kurzu startují stíhači, včetně těch z Čáslavi.

Aby mohli včas zasáhnout například na unesený letoun, který se blíží ke strategickému objektu v Praze, potřebují o něm vědět ještě dlouho před tím, než vůbec vstoupí do prostoru nad Českou republikou.

"Naše letadla musí k němu doletět a pilot pak provést předepsané procedury. Nemůžeme ho hned sestřelit," říká pilot Michal Daněk. Situace se odehrává v řádech až desítek minut a za tu dobu může letoun urazit i 300 kilometrů.

Ne každý letoun je pochopitelně nepřátelský. Konkrétně až v 99 procentech ostrých misí, ke kterým startují čáslavští piloti, jde o pomoc civilním letounům, které například ztratily spojení nebo mají navigační problémy. Takových misí absolvují piloti z Čáslavi zhruba dvacet do roka.

"Stává se, že zatímco vzlétneme, letoun naváže spojení a začne plnit pokyny řízení letového provozu. Ostrý vzlet je pak překlasifikován na cvičný let a mi například cvičíme intervenční zásah jeden na druhého, nebo manévrový vzdušný boj," říká pilot Michal Daněk.

Jestliže letoun stále neodpovídá a míří do nějaké zakázané zóny, jako kolem Pražského hradu, začíná standardní operace. "Letoun třeba nasměrujeme do správného kurzu, nebo pokud se ho drží a jen neodpovídá, eskortujeme ho na hranice," popisuje Daněk.

Podle velitele Vernera totiž není čas v takovém případě váhat. Dnešní dopravní letouny létají ve výšce 10 - 12 kilometrů těsně pod hranicí rychlosti zvuku. "Dostat se k němu podzvukovou rychlostí je téměř nemožné. Piloti jsou pro jistotu ve vzduchu a vy můžete zjišťovat další informace. Nevíte dopředu, o co jde. Třeba může jít o unesený letoun a pak je to otázka minut," vysvětluje Verner.

Z ruštiny na angličtinu
Zapojení do systému NATINEADS znamenalo pro české piloty především změny v procedurách, taktice, leteckých předpisech a bojových řádech. "Pochopitelně jsme přešli z Ruštiny na Angličtinu," říká velitel základny Jiří verner.

Systém funguje podobným způsobem jako dříve ten ve Varšavské smlouvě, piloti i personál však musí používat zcela jiné normy. "Služba trvá nadále 24 hodin, počet pilotů je podobný, i když se dříve sloužilo na více letištích," porovnává Verner.

OSTRÁ MISE

Naposledy jsme doprovázel Airbus, který neodpovídal, popisuje poslední ostrou akci pilot Michal Daněk. - více ZDE

Za jednu z výhod nového systému počítá fakt, že piloti díky rychlé a včasné výměně informací, nemusejí sedět neustále přímo v letounech. "Pořád nás někdo strkal do letounů, kde jsme seděli v kompenzačním obleku, střídali se, čekali na povel a nevěděli nic," vzpomíná Verner. Podobný režim sice podle něj v systému NATINEADS taky funguje, kdy pilot musí vzlétnout do dvou minut a dvojice do čtyř minut, ale používá se zřídka.

Taktika se rovněž příliš neliší. "Ať začnete z levé strany, zespoda nebo zprava, tak stejně dojdete k podobným procedurám a taktikám. V tom velký problém není, ať sloužíte na Východě nebo za Západě, piloti to zvládli velmi rychle," dodává Verner.

Pozemní personál se musel naučit zvládnout moderní techniku. Piloti zase používání systému navigace. Letoun MiG-21 dostal lepší automatický radiokompas, nový přistávací systém, který používají, jak země NATO, tak civilní letiště, dálkoměr, GPS přijímač, dvě rádia a záblesková světla. Podstaná byla i změna jednotek na výškoměrech z metrů na stopy.

Kompletní rekonstrukcí navíc prochází postupně celá základna. Zhruba šedesát procent nákladů přitom uhradila Severoatlanická aliance ze svých obranných investic.

Na jaře nastoupí Gripen
V nepřetržité pohotovosti jsou pro systém společné obrany vyčleněny letouny MiG-21. Jakmile přijde nový nadzvukový letoun Jas-39 Gripen, armáda dosluhující letouny nahradí. "Počítáme s tím, že jeden den skončí MiGy a ve službě budou okamžitě nové letouny. Nikdo by nebyl rád, kdyby vznikla časová prodleva," říká Josef Hlava.

Stávající stroje je schopna základna nasazovat někdy do června. Nové letouny pro zabezpečení vzdušného prostoru si Česká republika od Švédska pronajme na deset let za přibližně 20 miliard korun, když původně předchozí kabinet jednal o jejich koupi. Celkem budou mít vzdušné síly k dispozici 12 stíhaček Jas-39 Gripen C a dva dvoumístné cvičné letouny s označením D.

První samostatné cvičené lety ve stíhačkách Jas-39 absolvovali čeští piloti už koncem října po několika týdnech přeškolování na nové stroje. Na základně švédského letectva F7 museli zvládnout teorii, trenažery i první lety v dvoumístné verzi se švédskými instruktory.

Celkem musí čeští piloti, kteří se později stanou sami instruktory, absolvovat osmdesát cvičných misí, tedy zhruba 70 letových hodin.

Dvojice zkušených pilotů Petr Mikulenka a Michael Borůvka jsou ve Švédsku už od konce srpna. Do Čáslavi by se měli příletět přímo s novými stíhačkami na jaře. Kromě pilotů probíhá ve Švédsku i výcvik technického personálu.

Otázkou ještě zůstává vyzbrojení nových letounů. Možnost, že by byly stíhačky po svém zařazení do českých vzdušných sil nějakou dobu bezbranné, velitel základny Verner odmítá. "V NATINEADS prostě musí být letouny vyzbrojeny, je to podmínka. Základ je kanon a raketová výzbroj," míní Verner.

Od nových strojů piloti očekávají, že jim ulehčí práci. Jak přiznává Michal Daněk, s MiGy byli piloti odkázani na naváděcí stanoviště kvůli krátkému dosahu palubního lokátoru, který viděl maximálně 15 kilometrů. "Radiolokátor Gripenu má dosah 180 kilometrů, takže bezprostředně po startu uvidíme cíl," konstatuje Daněk.

Nadporučík Michal Daněk je nejmladším operačním pilotem pro dosluhující MiG-21.

Nadporučík Michal Daněk je nejmladším operačním pilotem pro dosluhující MiG-21.

Velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi Jiří Verner.

Při vyhlášení poplachu piloti obléknou nachystané antiG kalhoty, popadnou přilbu, dýchač a běží do letounu.

Čáslavská základna patří do aliančního systému NATINEADS. Před každým vjezdem na letiště musí automobily projít důkladným čištěním.

Od roku 1991 jsu piloti z 21. základny taktického letectva v Čáslavi čestnými členy Asociace tygřích letek, které patří ve svých zemích za elitu letectva.

Řídicí věž na základně v Čáslavi.

Dosluhující letouny MiG-21 nahradí nové nadzvukové stíhačky Jas-39 Gripen.

Základna v Čáslavi musí být v systému NATINEADS schopna přijmout jakékoliv letadlo aliance.

Základna v Čáslavi musí být v systému NATINEADS schopna přijmout jakékoliv letadlo aliance. Na snímku pojíždějí po čáslavské ploše britské letouny Harrier.

Základna v Čáslavi je letos domovskou základnou letounů z Náměšti nad Oslavou, která prochází rozsáhlou modernizací.

Lubomír Světnička natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.