První zasedání afghánského parlamentu, o jehož složení rozhodli Afghánci během zářijových voleb, provázejí přísná bezpečnostní opatření.

Podle agentury AP začalo zasedání četbou z koránu a národní hymnou. Poslanci, kteří od voličů získali pětiletý mandát, pak složili přísahu. "Zasedání dokazuje, že se afghánský lid sjednotil," citovala agentura afghánského prezidenta Hamída Karzáího. Jak dodal, jde o významný krok k demokracii v Afghánistánu.

"Zahajovací zasedání je novou fází afghánské politické evoluce. Jde o viditelný znak toho, že demokratický proces pokračuje a patří k základním milníkům, kterých Afghánistán dosáhl od roku 2001, jako bylo přijetí ústavy a svobodné volby," prohlásil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

V prohlášení poznamenal, že jde o první zasedání demokraticky zvoleného parlamentu v Afghánistánu za posledních třicet let.

Naposledy měl Afghánistán volený parlament do roku 1973. Od té doby v zemi zuřily ozbrojené převraty a války, včetně invaze Sovětského svazu. V devadesátých letech minulého století se po občanské válce dostalo k moci hnutí Taliban.

Nový afghánský parlament je dvoukomorový. Dolní sněmovna afghánského zákonodárného shromáždění (Wulusi Jirga - Lidová rada) má 249 členů. Tvoří ji především kmenoví vůdci a válečníci. Mezi poslanci je však i řada Afghánců, kteří získali vzdělání v Evropě nebo USA.

Většina z poslanců ale nemá žádné zkušenosti s politikou a mnozí nemají ani základní vzdělání. V zářijových volbách kandidovali jako nezávislí, politické strany se totiž hlasování účastnit nesměly.

Mezi poslanci jsou i vůdci Talibanu
Horní komoru, neboli Meshrano Jirga, tvoří 102 poslanců. Dvě třetiny z nich do funkcí vybraly takzvané provinční rady. Třetinu pak jmenoval sám afghánský prezident. Ten má také většinu moci v zemi.

Nedávno přijatá afghánská ústava totiž parlamentu příliš mnoho práv nedává. Poslanci však budou schvalovat zákony a mají možnost vetovat prezidentem jmenovanou vládu.

Experti a pozorovatelé mají obavy z toho, zda parlament bude skutečně fungující politickou institucí. Do poslaneckých lavic se totiž dostal například radikální islámský vůdce Abdar Rasúl Sajjáf, jenž údajně spolupracuje s teroristickou sítí Al-Kajda, nebo velitel Talibanu Abdal Salám "Rocketi", kterého organizace pro lidská práva Human Rights Watch viní z válečných zločinů.

Mezi poslanci je též další bývalý vysoký činitel Talibanu Maulví Muhammad Islám Muhammadí, který jako guvernér provincie Bámján dohlížel na zničení dvou slavných obřích soch Buddhů, starých 1500 let.

Nad bezpečností bdí vojáci NATO
V Afghánistánu operuje v současnosti zhruba 9 tisíc vojáků mírových sil ISAF pod velením NATO. Zatím mezinárodní jednotky dohlížejí na bezpečnost a obnovu země v metropoli Kábulu a na severu a západě Afghánistánu. Mírové síly tak mají pod kontrolou zhruba padesát procent celé země.

Severoatlantická aliance se chystá k dalšímu rozšíření své operace i na neklidný jih země. V Bruselu se na tom před týdnem dohodli ministři zahraničí členských zemí NATO. Na jihu Afghánistánu dosud operovaly jen speciální protiteroristické jednotky v operace trvalá svoboda pod velením USA.

Po rozšíření na jih pokryje NATO dalších šest provincií. Aliance proto plánuje, že do oblasti vyšle dalších 6 tisíc vojáků. Celkový počet by tak měl vzrůst na 15 tisíc. Zhruba dvě třetiny posil by měli tvořit Britové, kteří na jaře převezmou velení mise ISAF, další Kanaďané a Nizozemci. - více zde