Summit NATO 2023Generální tajemník aliance během dvou týdnů navštívil všech sedm pozvaných zemí a to krátce předtím, než země podepíší v Bruselu s aliancí přístupové protokoly a vstoupí do takzvané ratifikační fáze.
K tomu by mělo dojít 26. března. Přijímání nových členů pak musí být ratifikováno dosavadními členskými státy, jejichž parlamenty ještě budou připravenost zemí střední a východní Evropy znovu posuzovat.
O tom, zda Bulharsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko a Slovensko získají právoplatný "průkaz" člena NATO, rozhodne stávajících 19 členů patrně do konce letošního roku.
Vyčistěte tajné služby, radí Brusel
Za nejdůležitější krok na cestě ke členství v alianci považuje Brusel reformu armád jednotlivých zemí a boj s korupčním. Robertson však při své cestě takřka všechny ze zmiňovaných zemí vyzval, aby začaly urychleně pracovat na zvýšení ochrany utajovaných skutečností především vojenského charakteru, které budou po vstupu do aliance země z NATO dostávat.
"Slovensko by mělo vyčistit své bezpečnostní služby, protože ochrana utajovaných skutečností je pro NATO věcí zásadního významu," uvedl například Robertson v Bratislavě.
Podobně hovořil předtím i v Lotyšsku, když lotyšskou prezidentku Vairou Vike Freibergovou upozornil na obavy některých členů NATO, že Lotyšsko přistupuje k bezpečnostním opatření na ochranu citlivých informací velmi laxně. Podle Robertsona by proto měla země dát urychleně najevo, že standard NATO v této oblasti bezezbytku splní. "Uděláme proto vše," ujistila Freibergová.
Členství? Nic zatím nemáte jisté!
Už americký ministr obrany Donald Rumsfeld zhruba před měsícem prohlásil, že sedm postkomunistických zemí pozvaných do NATO musí reformovat boj proti korupci a zabezpečit ochranu tajemství aliance.
Robertson při cestě po pozvaných zemích hovořil stejně. Například k rumunským aspiracím ohledně NATO podotkl, že ačkoliv bylo Rumunsko pozváno připojit se k alianci, členství země stále záleží na jeho závazku reformovat se. "Pracujte na reformách," radil i v Bulharsku. Zároveň dodal, aby země nebraly ratifikační proces za jistý. "Nic nelze brát jako hotovou věc."
Úkoly, které mají země splnit, považuje za jasné. Například Lotyšsko musí zlepšit ochranu důvěrných informací a modernizovat svou armádu, která je v současnosti příliš závislá na povolancích a záložnících.
Reformy také musí podle Robertsona ve všech pozvaných zemích posílit demokracii, tedy urychlit boj proti korupci, integrovat národnostní menšiny a upevnit postavení demokratických institucí v jednotlivých zemích.
Robertson při každém vystoupení během uplynulých dvou týdnů předesílal, že všichni členové NATO budou kandidáty na vstup v roce 2004 velmi pečlivě sledovat. "Bude vás kontrolovat 19 párů očí."
NATO nebude chyby opakovat
Přísnější kritéria a větší kontrola budoucích členů. K tomu se aliance zavázala už loni v listopadu v Praze, kdy sedm zemí mezi sebe pozvala. Představitelé všech členských zemí tehdy jasně upozornili: atlantická aliance hodlá více kontrolovat, zda sedm nových členů skutečně bude plnit to, k čemu se před vstupem do NATO zavazují.
Podle expertů k tomu vede zkušenost s minulou vlnou rozšiřování, kdy se nováčkům - Maďarsku, České republice a Polsku - nepodařilo všechny závazky splnit. Těmto třem zemím se často vytýkalo, že byly příliš pomalé například v reformě armády.
Zdroje z aliance už při summitu v Praze varovaly, že pro přijímání nových členů byl tentokrát vypracován zvláštní akční plán. "Musíme si sundat rukavičky," vyslovil například bývalý šéf vojenského výboru aliance Klaus Naumann rezolutní požadavek, aby aliance neopakovala "chyby Washingtonského summitu" (v americké metropoli byly v roce 1999 přijaty zmíněné tři země). Pokud by noví členové neplnili své závazky, mohlo by to podle něj ohrozit soudržnost celé aliance.
Aliance je silná a členy ochrání
Kromě varování a povzbuzení v dalších reformách nezapomněl generální tajemník NATO George Robertson ubezpečit pozvané země, že Severoatlantická aliance je i přes vnitřní názorové neshody nadále silnou organizací.
Reagoval tak na obavy kandidátských států z krize, jejíž zdání mohlo podle Robertsona vyvolat nedávné schvalování ochrany Turecka před možným protiútokem ze strany Iráku.
"Čeho jsme byli nedávno svědky, není roztržka v alianci, ale pro NATO specifický proces hledání konsenzu. Proces sice občas zmatený, někdy i problémový, ale stále funkční," řekl Robertson před poslanci bulharského parlamentu.
"NATO není Varšavská smlouva. Nevstupujete do žádné monolitické organizace, kde by hlas menších členů byl potlačován," zdůraznil Robertson. "Severoatlantická aliance je tvořena velkými i malými členy, všichni mají svůj hlas v Severoatlantické radě a nikdo nemá větší hlas," uklidňoval o několik dní později představitele lotyšského parlamentu.
Jak Robertson dodal, sedm východoevropských zemí, které byly na pražském summitu přizvány do NATO a které nedávno podpořily americkou politiku vůči Iráku, nemusí mít obavy, že by členské země odmítající tuto politiku jejich přijetí zmařily.
"Francouzský prezident má plné právo vyjádřit své stanovisko, lotyšská prezidentka má právě takové právo vyjádřit zase své, ale nikdo nesmí být zastrašován," řekl. NATO by podle něj navc nikdy neváhalo vyrazit na obranu svých východoevropských členů, pokud by to bylo zapotřebí.
tisknout 
