"Nic ale nejde brát jako hotovou věc," upozornil Robertson a vyzval Slovensko k pokračování vojenských a bezpečnostních reforem.

Slovenský premiér Dzurinda však generálního tajemníka NATO ujistil, že Slovensko je odhodláno bezezbytku splnit všechny své závazky vůči alianci. Zvláště pak pokračovat v reformách armády, bezpečnostní oblasti a v boji proti korupci.

Slovensko je navíc podle Dzurindy už připraveno zabezpečit i ochranu utajovaných skutečnostní a prověřit všechny osoby, které s nimi budou přicházet do styku. Právě tuto oblast označuje Brusel za jednu z neproblematičtějších a velmi důležitých podmínek, které bude muset slovenská strana splnit.

Selhání při ochraně utajovaných informací, které z aliance bude Slovensko dostávat, by totiž podle Robertsona mohlo ohrozit jak důvěryhodnost země tak i samotný ratifikační proces přijetí země do aliance. "Slovensko by mělo vyčistit své bezpečnostní služby, protože ochrana utajovaných skutečností je pro NATO věcí zásadního významu," uvedl Robertson v Bratislavě.

Slovensko po návštěvě generálního tajemníka fakticky zakončilo přístupová jednání. Protokoly o přistoupení by měli zástupci aliance a slovenští diplomati podepsat 26. března v Bruselu.

Tehdy vstoupí Slovensko do poslední fáze na cestě ke členství do NATO, když začne takzvaný ratifikační proces. Každá členská země aliance bude o každém novém členu rozhodovat na půdě parlamentu. "Bude vás sledovat 19 párů očí, které zhodnotí, zda je Slovensko připravené se ujmout svých povinností," poznamenal Robertson.

Ten podle svých slov nepředpokládá, že by se poslední fáze přístupového procesu Slovenska mohla nějak zkomplikovat. Po setkání se slovenským prezidentem Rudolfem Schusterem však varoval, že parlamenty 19 členských zemí i samotné NATO bude pozorně sledovat pokrok v reformách a především boj proti korupčnímu prostředí.
Právoplatným členem aliance by se pak mohlo Slovensko a dalších šest pozvaných zemí stát před dalším summitem NATO, který je plánován na květen příštího roku.