Armáda musí být podle Simeona plně profesionální a reforma musí definovat i jednotlivé oblasti, na které by se měly ozbrojené síly specializovat.

"Je důležitým krokem, nastavit základní principy fungovaní armády a přizpůsobit legislativu země plně s platnými pravidly pro kolektivní obranu aliančních zemí i působení v mírových misích," prohlásil Simeon při své přednášce v Atlantickém klubu v Sofii. 

Bulharský premiér se nevyhnul ani otázce sílícího napětí kolem Iráku. Případný válečný konflikt by podle něj měl nedozírné následky pro celkovou situaci na středním Východu. "Dopad vojenského řešení se nedá přesně předvídat," řekl.
Zároveň poukázal, že ačkoliv je Bulharsko loajálním budoucím členem Aliance, nehraje tak podstatnou roli v konečných rozhodnutích.

Bulharsko jako jedna ze sedmi zemí, dostalo při pražském summitu NATO v Praze loni v listopadu pozvánku ke členství v Alianci. První diplomatické vztahy s NATO navázala země už v roce 1990. Od té doby se aktivně zapojuje do operací Aliance na Balkáně i do společných cvičení.

Přesto při prvním rozšíření Aliance zůstalo stranou, především proto, že nesplňovalo všechna vojenská kritéria. Během krátké doby se loni Bulharsko dostalo do popředí kandidátských zemí kvůli geografické poloze. Kvůli té je spolu s Rumunskem označováno za "most" do Afgánistánu či k případnému válečnému tažení proti režimu Saddáma Husajna v Iráku.