Rumsfeld však upozornil, že formální žádost ještě neznamená, že se Spojené státy již rozhodly na Irák udeřit. "Jen to umožní se na případný válečný konflikt připravit a naplánovat ho. Válka s Irákem není nevyhnutelná," řekl.

Spojené státy přitom po spojencích v Alianci žádají celý balík opatření. Například vojenskou ochranu Turecka, které by mělo v případné válce s Irákem poskytovat útočiště americkým jednotkám a mohlo by se stát terčem iráckých odvetných akcí.

Mezi požadavky, které v prosinci při návštěvě centrály NATO v Bruselu nastínil spojencům i náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz, je i otevření vzdušných prostorů členských států Aliance, přístavů, vojenských základen a poskytnutí speciálních letounů včasné výstrahy AWACS. Ve výčtu možné pomoci Aliance nechybí ani poskytnutí plánovacích kapacit NATO, minolovek a hlídkových lodí.

Spojené státy už dříve oznámily, že s přímou vojenskou podporou celé Aliance nepočítají. A to především s vědomím, že v Alianci rozhodují spojenci konsensem. Názor na případný konflikt v Iráku se však v jednotlivých členských zemích NATO různí. Každý člen NATO se proto může sám rozhodnout posílit koaliční síly a postavit se v případě války na stranu Spojených států - vojensky podpořit.

Aliance zatím žádost oficiálně nekomentovala, nicméně se jí zabývali velvyslanci 19 členských států na pravidelném zasedání. Ačkoli spojenci v Evropě jsou rozděleni v názorech na válku, návrhy přijaly obecně pozitivně, oznámil po jednání v Bruselu náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz.

Na pražském summitu NATO se šéfové států a vlád zemí NATO zavázali, že "plně podpoří účinnými opatřeními" uplatňování rezoluce 1441 Rady bezpečnosti OSN k odzbrojení Iráku.