Oba prezidenti se měli sejít již o minulém víkendu v mexickém Los Cabos na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC).

Vladimir Putin však svou cestu do Mexika kvůli zadržování stovek rukojmích v moskevském divadle zrušil.

USA a Rusko se v poslední době zásadně rozcházejí v názoru na postup vůči Iráku. Moskva od počátku odmítá podpořit americký plán vynutit si plnění rezolucí OSN ze strany Iráku za použití vojenské síly.

Hlavní téma schůzky - Irák
Americký prezident George Bush však předeslal, že se na své listopadové cestě do Prahy zastaví i v Petrohradě, kde by se s ruským prezidentem Putinem měl setkat. Bush se zúčastní oslav nadcházejícího třístého výročí založení Petrohradu, Putinova rodiště.

Bush otevřeně nastínil, že se bude snažit získat podporu Ruska jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN pro případné odzbrojení nynějšího iráckého režimu Saddáma Husajna za použití ozbrojených sil.

"Rusko bude v Praze reprezentovat ministr zahraničních věcí Igor Ivanov," uvedl ruský prezident po jednání s britským premiérem Tonym Blairem, který za Putinem přijel rovněž kvůli podpoře proti Iráku.

Putin odmítl několik pozvání
Ruský prezident přitom dostal od České republiky pozvání na pražský summit NATO opakovaně. Letos V lednu tlumočil pozvání ruskému prezidentovi tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan při své návštěvě Moskvy.

Na květnovém summitu Rusko-NATO na vojenské základně Pratica di Mare poblíž italského Říma pak Putina osobně pozval při společném setkání i český prezident Václav Havel s tím, že by bylo dobré, kdyby zástupci Ruska na podzimní vrcholné schůzce v Praze byli. Již před tímto setkáním však ruská agentura Interfax přinesla zprávu, že Rusko se summitu nezúčastní.

Rusko se v Římě přiblížilo Alianci a uzavřelo s ní dohodu o nové radě, která Moskvě umožňuje podílet se na některých důležitých rozhodnutích. Dohoda o zřízení Rady Rusko-NATO, kterou obě strany na květnovém summitu aliance v Římě podepsaly, nahradila dosavadní společnou radu z roku 1997.

Počátkem října pak generální tajemník NATO George Robertson potvrdil, že ruský prezident na vrcholnou schůzku aliance do Prahy nepřijede, a dodal, že na summitu nebude uspořádána schůzka NATO-Rusko na nejvyšší, ale ani na žádné jiné úrovni. Předtím se zvažovalo, že by se za Putinovy nepřítomnosti v Praze s Rusy přesto jednalo.

V listopadu má být v Praze rozhodnuto o rozšíření aliance o další země střední a východní Evropy. Moskva je proti tomu a označuje to za omyl a obává se rozšiřování Aliance směrem na východ.

Neúčastí v Praze hrozí i Kučma
Svou neúčastí na vrcholné schůzce představitelů Severoatlantické aliance pak tento týden v úterý pohrozil i ukrajinský prezident Leonid Kučma pokud představitelé členských států NATO nepřestanou tvrdit, že Ukrajina porušila sankce OSN proti Iráku a prodala mu radarové zařízení Kolčuga.

"Pokud budou přetrvávat sebemenší pochybnosti, nemělo by smysl pořádat summit Ukrajina-NATO na nejvyšší úrovni," prohlásil Kučma v litevské metropoli Vilniusu, kam přijel na dvoudenní návštěvu.

Severoatlantická aliance měla v plánu jednat při schůzce v Praze ve dnech 21. a 22. listopadu s Ukrajinou. V Praze má být přizváno do NATO sedm východoevropských zemí. Ukrajina ale mezi kandidáty na přijetí nepatří.

S důkazy o prodeji radarového systému Iráku přišly Spojené státy. Prezident Kučma obchod s Irákem odmítl a umožnil zbrojním expertům, aby se přesvědčili o tom, že Ukrajina iráckému režime zbraně neprodala. "Ukrajina usiluje o začlenění do euroatlantických struktur. Podobný obchod je nemyslitelný," reagoval Kučma.

Před několika týdny vyšetřoval na Ukrajině opodstatněnost tvrzení Washingtonu ohledně prodeje systému Kolčuga za 100 milionů dolarů Iráku tým třinácti amerických a britských zbrojních expertů. Závěry vyšetřování doposud zástupci Británie ani Spojených států nezveřejnili.