Hned devět prezidentů se sešlo v Košicích na pozvání slovenského prezidenta Andreje Kisky. Takzvanou „Bukurešťskou devítku“ (B9) tvoří země NATO z východní a střední Evropy - Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Zeman na jednání B9 v Košicích zdůraznil téma Afghánistánu. Vyzval k tomu, aby se západní společenství z této asijské země nestahovalo. Poukázal přitom na nebezpečí další vlny terorismu. Mírová jednání s islamistickým hnutím Taliban pak označil za riskantní.

„Mise NATO v Afghánistánu není rétorika, ale skutečné činy, které někdy stojí cenu nejvyšší - lidské životy. Opuštění Afghánistánu by vedlo k vytvoření inkubátoru nových teroristů,“ citoval Zemanova slova z jednání šéf jeho zahraničního odboru Rudolf Jindrák.

Český prezident také apeloval, aby spojenci „nerozdělovali“ Alianci na „východní či jiná křídla“. NATO podle něj musí zůstat celistvé a jednotné.

Kiska chce obhajovat investice do obrany

Pozvání na setkání přijal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. S tím se slovenský prezident Kiska sešel už dopoledne. „Diskutovali jsme o potřebě vysvětlovat našim občanům, jak je důležité investovat do naší obrany. Zajistit ochranu občanů je základní úloha státu,“ citovala prezidenta slovenská média.

Stoltenberg podle jeho slov ocenil, že Slovensko je připraveno splnit všechny své závazky v NATO.

Slovenský prezident konstatoval, že obranu musí zajistit stát a o obraně je potřeba diskutovat právě v době míru. Připomněl, že právě před pěti lety hrozila na Ukrajině válka, a konflikt by propukl tedy jen o něco více než 100 kilometrů východně od Košic.

„A tehdy by se asi každý občan ptal, zda jsme připraveni, zda jsme dost investovali do obrany. Musíme o tom uvažovat právě v době míru a musíme vysvětlovat každému občanovi, jaké jsou důležité investice do naší bezpečnosti,“ prohlásil.

„Máme důvod k oslavě. Ale zároveň si nemůžeme dovolit, abychom byli spokojeni. Svět je složitější a nepředvídatelnější než kdy předtím,“ řekl v Košících Stoltenberg. Zdůraznil, že jediným způsobem, jak se spojenci mohou vypořádat s nepředvídatelnějším světem, je síla, jednota a schopnost přizpůsobovat se.

„NATO vytvořilo podmínky pro bezprecedentní mír a prosperitu po dobu 70 let. Cílem NATO je zachovat mír a předcházet konfliktu,“ konstatoval s tím, že v 21. století to pro Alianci znamená zachování účinné obrany a odstrašujícího účinku a zároveň potřebu stát stát se agilnější a ještě efektivnější.

Hrozbou jsou ruské imperiální ambice

Prezidenti hovořili také o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě a v jejím sousedství. Diskuze se týkala také obrany proti kybernetickým hrozbám, šíření dezinformací a propagandy.

Kiska upozornil, že v zemích jako je Slovensko nebo Česká republika nevnímají jejich obyvatelé ohrožení nijak zvlášť intenzivně. „Ale poslouchal jsem od našich kolegů v Pobaltí, ale také z Rumunska, Polska, Bulharska, že jejich občané mají reálné obavy. Vidí, co se děje na Ukrajině a kolem jejich hranic, v Černém či Baltském moři,“ řekl slovenský prezident.

„Všichni jsme souhlasili, že vojenské hrozby jsou vážné, ale že to není to jediné, čemu dnes čelíme. Že musíme dnes věnovat velkou pozornost například novým technologiím, které zavádíme. Komu je svěříme do rukou, kdo k ním má přístup a jaká rizika z toho mohou vyplynout,“ konstatoval Kiska.

Lži, pokřivené pravdy a šíření dezinformací mají za cíl zpochybnit základ úspěchu, bezpečnosti a stability evropských spojenců a také ovlivnit schopnost přijímat vlastní, suverénní rozhodnutí. „Shodli jsme se i s experty, které jsme pozvali na naše setkání, že toto nejsou izolované incidenty, ale promyšlené kroky, které jsou přítomny ve všech našich zemích,“ dodal.

Fotografie

Polský prezident Andrzej Duda označil za jednu z nejzávažnějších hrozeb současnosti Rusko. „Shodli jsme se, že ty nejvážnější hrozby, kterým čelíme, je návrat imperiálních ambicí Ruska, které se dějí, jsou skutečné a na to musíme přiměřeně zareagovat,“ prohlásil s tím, že prezidenti v této souvislosti hovořili o posílení alianční přítomnosti v tomto regionu. Polsko pak označil za pomyslný „uzel“, ze kterého se může šířit bezpečnost do dalších zemí.

Mezi pozvanými hosty byli Edward Lucas, uznávaný odborník na problematiku hybridních hrozeb a bývalý editor týdeníku The Economist, a Miriam Lexmann, ředitelka evropské pobočky Mezinárodního republikánského institutu v Bruselu.

Vznik „Bukurešťské devítky“ iniciovalo v roce 2014 Rumunsko kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na Ukrajině. Cílem společných summitů je koordinace pozic a zájmů jednotlivých zemí východního křídla NATO před důležitými jednáními v rámci Aliance i v Evropské unii.

Očekává se, že prezidenti v Košicích přijmou společnou deklaraci týkající se aktuálních bezpečnostních témat.

„Hlavním cílem akce je připomenout si 70. výročí vzniku NATO, 15. výročí vstupu Slovenska a dalších členů do NATO a 20. výročí vstupu České republiky, Maďarska a Polska,“ uvedla kancelář slovenského prezidenta.