natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Čtyři sestřely nad Bosnou. Před čtvrtstoletím se NATO odhodlalo k boji

    28. února 2019  9:45
    Přesně před pětadvaceti lety získalo NATO jako celek své první skutečné bojové zkušenosti. Tehdy 28. února 1994 za války v Bosně sestřelily americké stíhačky po předchozím varování nad bezletovou zónou čtyři bojové letouny bosenských Srbů.  

    Americký stroj F-16C během operace Deny Flight nad Bosnou | foto: USAF

    Už skoro celý rok, od 12. dubna 1993, nepřetržitě hlídaly spojenecké letouny v rámci operace „Deny Flight“ bezletovou zónu nad územím Bosny a Hercegoviny, aby tamější válčící strany pro své akce nevyužívaly letectvo.

    Neděle 28. února 1994 se pak navždy zapsala do historie. V takzvané „bitvě nad městem Banja Luka“, kdy došlo k prvnímu vážnému narušení bezletové zóny, si letouny pod velením NATO připsaly první skutečný bojový střet.

    Krátce po půl šesté ráno zachytil alianční letoun včasné výstrahy letící nad Maďarskem neidentifikovatelné vzdušné cíle jižně od města Banja Luka. K narušitelům bezletové zóny byly povolány dva hlídkující americké letouny F-16 z 526. stíhací letky „Black Knights“.

    Operace "Deny Flight"

    Od 12. dubna 1993 do 20. prosince 1995 hlídkovaly letouny NATO nad území Bosny a Hercegoviny, aby dohlédly na plnění mírové dohody o Bosně a Hercegovině. Alianci se podařilo zabránit válčícím stranám, aby pro své akce využívaly leteckou techniku.

    Během 983 dní alianční letouny podnikly přes 100 tisíc letů.

    Od 30. srpna do 20. září 1995 pak v rámci operace "Deny Flight/Deliberate Force" spojenci prováděly letecké údery proti bosensko-srbským vojenským cílům v Bosně. Síly vyčleněné pro operaci byly posléze převedeny do operace IFOR/Joint Endeavour.

    Nasazeno bylo přes 100 stíhacích a průzkumných strojů a téměř 4 500 vojáků.

    Zúčastněné státy: Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Francie, Portugalsko, Itálie, Španělsko, Kanada, Turecko, Německo, Velká Británie a USA.

    V oblasti na radarech zachytili hned šest bojových letounů J-21 Jastreb a dva letouny J-22 Orao, které útočily na vojenskou továrnu i civilní cíle v městě Novi Travnik. Stroje bosenských Srbů ignorovaly varování, aby opustily bezletovou zónu a dál bombardovaly cíle. Velitelství NATO bezprostředně poté rozhodlo o jejich sestřelení.

    Bosenskosrbští piloti měli proti daleko modernějším americkým strojům pramalou šanci. Letouny J-21 byly primárně cvičné podzvukové stroje, které byly za jistých okolností použitelné k provádění omezených improvizovaných útoků na pozemní cíle. V žádném případě nemohly vést boj s plnohodnotným nadzvukovým bojovým letadlem.

    V 6:45 pilot F-16 Robert „Wilbur“ Wright jeden ze strojů zasáhl ve výšce asi 5 tisíc stop řízenou střelou AMRAAM. Ostatní srbské stroje klesly o několik set metrů níže a zamířily na sever k hranicím ve snaze uniknout do bezpečí.

    Letem nízko nad zemí a kopírováním terénu se piloti snažili ukrýt před radary a nenechat se zaměřit rychlejšími americkými stroji. Wright je sledoval a dvěma tepelně naváděnými střelami Sidewinder zasáhl další dva stroje. Bez dalších střel a s docházejícím palivem pak předal pronásledování druhému letounu, které pilotoval Scott O’Grady.

    Ten první střelou minul. Navíc mu hrozilo, že už nebude mít dostatek paliva na návrat. Oba americké stroje se proto vzdálily k doplnění paliva z létajícího tankeru a do pronásledování přispěchaly další dva letouny F-16. Do oblasti se dostaly zhruba v 6:50 a jednomu z Američanů se podařilo tepelně naváděnou střelou zasáhnout další z pronásledovaných letounů.

    V tu chvíli se už bosenskosrbské letouny dostaly velmi blízko hranic a americké stroje musely akci přerušit, protože měly povolení operovat pouze v bosenském vzdušném prostoru. Zbývajícím strojům se podařilo přistát na letecké základně Udbina.

    Tři piloti sestřelených letounů byli prohlášeni za padlé a jeden přežil poté, co se stihl z těžce poškozeného stroje katapultovat.

    Americký pilot Scott O'Grady přezdívaný "Zulu" během tiskové konference

    Příběh by nebyl úplný, kdyby sestřelení o rok později nepotkalo také jednoho ze dvou amerických pilotů a neuvěřitelný osud Scotta O’Gradyho přezdívaného „Zulu“ se nestal scénářem napínavého akčního filmu „Za nepřátelskou linií“.

    Při hlídkovém letu jeho letoun 2. června 1995 zasáhli bosenští Srbové střelou Sa-6 z mobilního odpalovacího zařízení. O’Grady se stačil katapultovat.

    Přistál však na padáku přímo na nepřátelském území. Až po několika dnech se mu podařilo vyslat nouzový signál. Záchranná operace však byla z různých důvodů dlouho odkládána a O’Grady strávil na nepřátelském území celých šest dní, než byl vyzvednut vrtulníky námořní pěchoty.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media