Použití nervové bojové látky na území Británie označil Stoltenberg za nepřijatelné a za porušení mezinárodních norem a dohod. Připomněl, že použitá látka přezdívaná „novičok“ je jednou z nejtoxičtějších, jaké byly v historii dosud vyrobeny.

Aliance jako celek už ve středu jednomyslně schválila společnou deklaraci, ve které vyzvala Rusko, aby poskytlo Británii všechny odpovědi a Organizaci pro zákaz chemických zbraní poskytlo úplné informace o vývoji a výrobě této nervově paralytické látky.

Podle Londýna je za incident, při kterém byli 4. března otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera, velmi pravděpodobně zodpovědná Ruská federace. Moskva jakoukoliv účast popírá.

Stoltenberg si je podle svých slov jistý, že reakce Londýna bude proporční a přiměřená. „Akce jako v Salisbury musí mít důsledky,“ prohlásil. Upozornil ale, že Londýn spojence nepožádal o aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně ani článku 4 o společných konzultacích v případě nějaké hrozby.

Británie už oznámila, že v reakci vyhostí 23 ruských diplomatů a přeruší kontakty s ruskými představiteli na nejvyšší úrovni. Další opatření dosud premiérka Theresa Mayová nespecifikovala.

Aliance nechce závody ve zbrojení

K útoku podle Stoltenberga došlo na pozadí „bezohledného vzorce chování Ruska posledních mnoha let“. To podle jeho slov zahrnuje nezákonnou anexi Krymu, vojenskou podporu proruských separatistů na východní Ukrajině, vojenskou přítomnost v Moldavsku a Gruzii proti vůli těchto zemí, pokusy o vměšování se do vývoje v Černé Hoře a na západním Balkáně či budování vojenských kapacit na severu Evropy a na Blízkém východě.

„Nechceme novou studenou válku a nepřejeme si být vtaženi do dalších nových závodů ve zbrojení,“ prohlásil Stoltenberg během tiskové konference ke své tradiční výročí zprávě NATO. Závody ve zbrojení jsou podle něj pouze nákladné a nebezpečné a nemají vítěze.

„Ale ať tu nejsou pochyby: NATO bude bránit všechny spojence proti jakékoliv hrozbě,“ konstatoval. „NATO nebude zrcadlit ruský tank za tank, raketu za raketu nebo dron za dron“.

Šéf Aliance varoval, že Rusko při modernizaci svých ozbrojených sil v poslední dekádě masivně investovalo do vývoje nových zbraní včetně těch nukleárních a zároveň ve své vojenské doktríně propojilo použití konvenčních a jaderných zbraní.

„Rozostření hranice“ mezi konvenčním a nukleárním konfliktem tak podle něj snižuje práh, kdy je Rusko ochotné jaderné zbraně použít. Za destabilizující a a nebezpečné pak Stoltenberg označil ruské stírání hranice mezi mírem, krizí a válkou.

Přístup Aliance k Rusku ale zůstává podle Stoltenberga jasný. „Pevný, obranný a přiměřený,“ konstatoval s tím, že ačkoliv se NATO bude nadále snažit prosazovat mezinárodní smlouvy kontrolující zbrojení a hledat s Ruskem „smysluplný politický dialog“, zároveň bude zastávat pozici silného odstrašení.