Cvičení pojmenované příznačně „Alert“ začalo už v úterý, kdy jednotky dostala rozkaz do dvou dnů vyrazit do boje. Cvičení odstartoval kolotoč telefonátů a svolávání jednotky.

Na 150 vojáků 43. výsadkového praporu z Chrudimi, vyčleněných do jednotek velmi rychlé reakce (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force) muselo co nejrychleji přijet na základnu, připravit výstroj a materiál a naplánovat přesun. „Není to nic překvapivého. Na tohle jsme prakticky vycvičení,“ konstatoval velitel jednotky vyčleněné pro síly velmi rychlé reakce Marek Štěpánek.

Vrcholem pak byl ve čtvrtek samotný přesun. Dopoledne vojáci sestavili do konvojů několik desítek speciálních vozidel Kajman a podpůrných náklaďáků. Jeden z konvojů se vydal na pardubické letiště, kde na něj čekal transportní letoun CASA. Druhý zamířil na chrudimské nádraží, kde si vojáci vyzkoušeli naložit techniku na vagóny.

Do letounu techniku vojáci reálně nenakládali. „Pro rychlý transport takových jednotek by byl pochopitelně vyčleněn strategický letoun,“ konstatoval zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Baloun, který akci s pozorovateli z velitelství NATO sledoval.

Koncept takzvaných „hrotových jednotek“ počítá s tím, že v případě ohrožení některé z členských zemí Aliance, budou schopné přispěchat na pomoc v řádu pár dní. Mají cestovat na lehko a velmi rychle.

Zásoby na týden s sebou

„Cvičení se účastní více než dvě stovky vojáků a osmdesát kusů vojenské techniky. Podobné přesuny jsme dlouho necvičili a byli jsme proto požádání o zkrácení doby nasazení do oblasti,“ uvedl velitel 4. brigády rychlého nasazení Miroslav Hlaváč.

Konkrétně při tomto testu měli chrudimští výsadkáři s sebou operační zásoby včetně munice či potravin na sedm dní boje. „Jednotka má být schopná operovat soběstačně až měsíc a další zásoby by proto měl na starost národní podpůrný element,“ vysvětlil Baloun.

Jak dodal, jde o jakousi testovací fázi, která má prověřit postupy k co nejrychlejší reakci. Připomněl, že dosud se běžné reakční časy, kdy musela být jednotka připravena vyrazit do akce, pohybovaly běžně v rozmezí od sedmi do dvaceti dní. To se však nyní mění.

„Bezpečnostní situace na jihu a východě Evropy se loni razantně změnila a NATO se snaží v reakci vylepšit své schopnosti,“ konstatoval polský námořní kapitán Marek Marszalek z aliančního velitelství v italské Neapoli, které letos Silám rychlé reakce NATO velí.

Fotografie

Jak dodal, NATO v jednu a tu samou chvíli testuje nejen české, ale také nizozemské a německé jednotky, které jsou pro takzvané hrotové uskupení letos vyčleněny.

Reálný test i s přesunem a plnění cvičné mise se pak uskuteční od 9. do 20. června, kdy si chrudimští výsadkáři vyzkouší co nejrychlejší nasazení do vojenského výcvikového prostoru Zagan na západě Polska. „Česká republika může být pyšná na to, že má takové jednotky,“ dodal Marszalek.

Podle kuloárních informací vládne na Vrchním velitelství NATO v belgickém Monsu zatím spokojenost. Některé jednotky byly připraveny k nasazení i za méně než osm hodin od vyhlášení cvičného poplachu.

„Bojovníci jsou po svolání připraveni na místě vyrazit v řádu několika hodin,“ podotkl velitel chrudimských výsadkářů Róbert Dziak.