"Jde o preventivní opatření, speciálně zaměřené na ochranu britských zájmů a obranu našich výsostných oblastí v době zvýšeného napětí v širším regionu," uvádí se v prohlášení britského ministerstva. Letouny jsou primárně určeny k ochraně vzdušného prostoru a podle ministerstva nebudou nasazeny v jakékoliv vojenské akci proti Sýrii.

Napětí v celé oblasti se stále zvyšuje. Týmy inspektorů OSN pokračují i ve čtvrtek ve vyšetřování. Jejich práce by měla skončit do pátku a ze Sýrie by měly odjet do sobotního rána, uvedl pro agenturu Reuters generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Kdo stojí za útoky chemickými látkami i minulého týdne není zatím jasné. Spojené státy podle prezidenta Baracka Obamy dospěly k závěru, že útoky chemickými zbraněmi provedla syrská vláda. "Nedomníváme se, že by opozice udělala dané útoky. Došli jsme k závěru, že ve skutečnosti za ně může syrská vláda," uvedl Obama v pořadu Newshour stanice PBS.

"Pokud to tak je, je třeba vyvodit mezinárodní důsledky," prohlásil. Definitivní rozhodnutí o Sýrii prý ale zatím neučinil a podle svých slov nemá zájem na otevřeném konfliktu.

Tajné služby jasno nemají

Americké tajné služby ale zatím nemají jasné informace o tom, že je za chemickým útokem v Sýrii prezident Bašár Asad nebo někdo z jeho spolupracovníků. Objevují se však zprávy, že by mohlo jít o "akci" prezidentova bratra Máhira. Ten má být velitelem 4. obrněné divize syrské armády, která ve farmářské čtvrti al-Ghoutá minulý týden podle zdrojů z OSN útočila.

Masakr, který odstartoval vojenské manévry v oblasti, se odehrál minulou středu a na místě se našly zbytky raket, které mohly nést bojový plyn. Kolem počtu obětí panují nejasnosti, ovšem organizace Lékaři bez hranic potvrdila 355 obětí a tisíce zraněných. Všechny symptomy prý ukazují na otravu nervovým plynem.

Rozpolcenost mezinárodní scény ohledné "potrestání" syrského režimu raketovým úderem se projevila také v Radě bezpečnosti OSN, která se ve středu nedohodla na britské rezoluci k Sýrii a bez souhlasu všech pěti stálých členů - tedy USA, Francie, Číny, Velké Británie a Ruska - nelze útoky začít. Proti se podle očekávání postavili dosavadní spojenci Sýrie - Čína a Rusko.

Rusko podle agentura Interfax vysílá do oblasti dvě válečné plavidla. Má jít o protiponorková loď a raketový křižník. Ruské námořnictvo ale zprávu korigovalo s tím, že nasazení lodí není spojeno s událostmi v Sýrii a že jde o předem plánovanou výměnou ruských lodí ve Středozemním moři.

Česko se staví k zásahu rezervovaně

Česká republika se zatím k možnému vojenskému zásahu v Sýrii staví velmi rezervovaně. "Jsem si jist, že zdaleka ne celá Severoatlantická aliance žádá tento útok. Neopírá se o žádný právní základ," uvedl premiér končící vlády Jiří Rusnok.

Připomněl i poslední prohlášení českého ministerstva zahraniční, které vyjádřilo pochybnosti nad přínosem vojenské akce pro pozitivní řešení syrského konfliktu.

"Pro nás je Sýrie zemí velmi citlivou, máme s ní dlouholeté vztahy, ten konflikt nás netěší, ale nevěříme příliš tomu, že by tato ojedinělá akce mohla něco vyřešit. Naše skepse trvá," dodal s tím, že Česká republika je jednou z mála aliančních zemí, která má zastupitelský úřad v Damašku a působí v oblasti aktivně i pro spojence.