Do akce by se mělo zapojit 5 až 10 speciálních průzkumných a řídících letounů AWACS, 10 až 15 létajících tankerů a další desítky bojových strojů. Zda převezme NATO i velení nad přímými bojovými operacemi na pozemní cíle, zatím není jasné.

"Rozhodli jsme se převzít odpovědnost za bezletovou zónu," řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Jednání trvala několik dní a byla daleko složitější než například u zbrojního embarga. Podle Rasmussena budou vedle sebe existovat operace současné koalice s akcemi NATO.

Česká republika zapojení NATO podporuje. "Já chci zdůraznit, že považuji za správný krok, že přechází tato operace pod NATO. Já jsem si ani neuměl představit dlouhodobé fungování bez zapojení Severoatlantické aliance," uvedl český premiér Petr Nečas.

Mluvčí Aliance Oana Lungescu uvedla, že o konkrétních plánech, zda NATO jako celek převezme zodpovědnost i například za údery na ochranu civilistů, které už osmý den provádí koalice vedená Francií, USA a Británií, se rozhodne v nejbližších dnech. Do té doby budou přímé bojové akce starostí koalice.

Italský ministr zahraničí Franco Frattini i jeho britský kolega William Hague k tomu uvedli, že Aliance by se měla velení akce ujmout "v průběhu několika dnů", přestože se o podmínkách a detailech aliančního velení ještě nepodařilo zcela dojednat konečnou dohodu.

Podle diplomatických zdrojů až následující dny napoví, zda Aliance skutečně převezme velení nad veškerými operacemi, které se v Libyi vedou, tedy i za letecké údery proti pozemním jednotkám libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

Letouny mohou ničit cíle

Jak nastínil Geoffrey Booth z operační divize Mezinárodního vojenského štábu NATO, bude bezletová zóna přísně nestranná. To znamená, že do vzduchu se "beztrestně" nedostanou letouny Kaddáfího letectva ani nikdo jiný, tedy ani stroje, které případně ukořistili rebelové. "Nikdo nemá oprávnění k letům v této oblasti," řekl Booth.

Bezletovou zónu bude řídit operační středisko na velitelství NATO v italské Neapoli, které už dohlíží i na dodržování zbrojního embarga. Středisku bude šéfovat americký admirál Samuel Locklear, který velí i operacím koalice. Pravidla pro zapojení aliančních letounů budou podle Bootha ale přesně vymezena.

Piloti se "budou moci bránit v případě, že budou zaměřeni nebo přímo ohroženi," konstatoval Booth s tím, že v případě ohrožení by tak letci mohli dostat povolení ke zničení pozemních cílů, jakými jsou třeba rakety země-vzduch. Kaddáfího protiletadlová obrana sice byla v minulých dnech díky koaličním náletům významně omezena, nemalé nebezpečí však pro spojenecké piloty nadále představují především přenosné protiletadlové střely. "Máte právo na odpověď," dodal k tomu Booth.

Udržování bezletové zóny, jejímž cílem je chránit civilisty před silami libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, bude podle analýzy AP stát 100 až 300 milionů dolarů týdně. V přepočtu tedy asi 1,7 až 5,1 miliardy korun. V nákladech se odráží nepřetržité hlídkování průzkumných letounů i stíhaček, podpůrné lety tankerů, munice a také příplatky pilotům za bojové nasazení. Například americké náklady na udržování bezletové zóny nad Irákem, která fungovala v letech 1991 až 2003, dosahovaly 700 milionů dolarů ročně.

Na moři je klid

V Libyi nyní působí širší mezinárodní koalice, v níž jsou aktivní třeba Francie či Spojené státy. NATO působí v okolí libyjských vod, kde alianční lodě a letadla vynucují na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN zbrojní embargo.

Pobřeží Libye od středy střeží desítka válečných lodí a tři ponorky. Další se zapojí do služby v nebližších dnech. Podle Aliance zatím nebyl zaznamenán žádný případ, kdy by se někdo pokusil do Libye propašovat některé z válčících stran zbraně.

Alianční flotila přitom může proti pašerákům zbraní nebo najatých žoldáků v případě potřeby i zasáhnout. Námořníci mají za úkol prohledat podezřelá plavidla přímo na místě, nebo je eskortovat do nejbližšího přístavu a tam provést důkladnou kontrolu.