natoaktual.cz

Francie má krizové bezpečnostní plány pro zahájení olympijských her

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by měl zahajovací ceremoniál nadcházejících olympijských her v Paříži proběhnout úspěšně a podle plánu, ale pokud bude z bezpečnostních důvodů potřeba, jsou v záloze další alternativy.

Zahajovací přehlídka olympijských her se nebude konat na stadioně, ale ambiciózně místo toho proběhne na řece Seině.

Má na ni vyplout 160 lodí, zatímco budou řeku lemovat davy fanoušků. Očekává se, že se zahajovacího ceremoniálu zúčastní na 300 tisíc lidí.

Bezpečnostní sbory využijí k zabezpečení olympijských her průkopnické sledovací technologie k monitorování možných hrozeb s plány nasazení GIGN (SWAT týmů) tam, kde to bude nutné.

Aby byla bezpečnostní situace v Paříži během her podchycena, podílejí se na zabezpečení akce i další země.

Zdroj: NBC News (USA)

Lockheed získal kontrakt na vývoj nové protiraketové obrany USA

Společnost Lockheed Martin získala od americké vlády zakázku v hodnotě 17 miliard dolarů na vývoj nové generace záchytných stíhaček. Ty by měly v budoucnu bránit Spojené státy proti útokům mezikontinentálních balistických raket.

Podle americké Agentury protiraketové obrany je cílem čelit současným hrozbám balistických střel a budoucímu technologickému pokroku zemí, jako je Jižní Korea a Írán.

Obecně se očekává, že první záchytná stíhačka bude uvedena do provozu v roce 2028. USA plánují zakoupit 20 těchto strojů, které následně budou operovat ze základny na Aljašce.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Americké bombardéry B-1 cvičí na dohled konfliktní zóny Blízkém východě

Dva ze čtyř amerických bombardérů B-1 Lancer byly přemístěny blíže ke konfliktu na Blízkém východě. Podle amerického letectva byly přemístěny ze Španělska do Turecka, kde nyní tyto letouny cvičí s tureckým letectvem.

Není jasné, jak dlouho budou letouny B-1 na turecké letecké základně Incirlik operovat.

Jedná se už o druhé nasazení těchto letounů v Evropě v rámci mise Bomber Task Force (BTF) pro posílení spojenců v Evropě a dostrašení Ruska. Celkové tempo nasazení amerického letectva v rámci BTF po celém světě se v posledních dvou letech zvýšilo.

Očekává se, že dojde k dalším nasazením, která budou zahrnovat další cvičení se spojenci ale i bez nich.

Zdroj: Air&Space Forces Magazine (USA)

Podmořská hybridní válka by ohrozila bezpečnost miliardy lidí

Bezpečnost zhruba jedné miliardy lidí v Evropě a Severní Americe ohrožují ruské pokusy vést hybridní válku, kde se zaměřují na zranitelnost podvodní kritické infrastruktury. K ní patří především větrné elektrárny, plynová potrubí a elektrické kabely v mořích a oceánech.

„Síť podmořských kabelů a potrubí, na které závisí evropské energetické a komunikační propojení, není vybudována tak, aby odolala hybridní válce, kterou se snaží vést Moskva a jiní protivníci Severoatlantické aliance,“ uvedl zástupce velitele spojeneckého námořního velitelství admirál Didier Maleterre.

Prostředí pod mořem se od dob jeho vybudování dynamicky změnilo, a je proto velmi zranitelné. NATO kvůli tomu na velitestlví pro námořní operace MARCOM zřizuje nové středisko, které se této problematice bude podrobně věnovat.

„Schopnost identifikovat aktéry hybridních útoků je v dnešním světě zásadní. Je to velmi náročná práce, která by se dala přirovnat ke sledování pachatele kybernetického útoku,“ poznamenal Maleterre.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

V Súdánu hrozí masové umírání civilistů, varují humanitární organizace

Súdánem už rok zmítá válka, která minulý rok v dubnu propukla v hlavním městě Chartúmu. Napětí, které tento konflikt vyvolalo, vzniklo mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami rychlé podpory (RSF).

Boje začaly pouličními střety, které se ale velmi rychle rozšířily po celé zemi. Válka v Súdánu je zastíněna jinými více medializovanými konflikty.

Pracovníci humanitárních organizací varují, že se Súdán řítí k rozsáhlé potravinové krizi, kvůli které by mohlo dojít v následujících měsících k masovým úmrtím civilistů.

Kromě hladovění informují humanitární organizace o krutostech páchaných na civilistech včetně zabíjení, vysídlování a znásilňování.

Více než osm milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. Produkce potravin se zhroutila, dovoz se zastavil a pohyb potravin po zemi ztěžují boje. Válka zničila zdravotní péči a podle Lékařů bez hranic je v celé zemi funkčních pouze 20 až 30 % zdravotnických zařízení.

Zdroj: CTV News (Kanada)

Trhy akcií a ropy se po útoku Íránu na Izrael rychle zotavují

Akciové a ropné trhy neprojevily po íránském vojenském útoku na Izrael velké změny. Obchodníci se totiž zbavili obav, že by konflikt mohl přerůst v plnohodnotnou válku a omezit dodávky ropy z regionu.

Teherán vyslal na židovský stát bezpilotní letouny a rakety v odvetě za předpokládaný izraelský útok na svůj konzulát v Damašku, při kterém zahynulo několik vojenských velitelů.

Tlumená reakce naznačovala, že trhy sázely zmírnění situace, co Írán uvedl, že záležitost považuje za „uzavřenou“, a Washington se snaží o deeskalaci napětí.

Odborníci varovali, že tvrdá reakce Izraele by mohla konflikt ještě více vyhrotit, omezit dodávky ropy z regionu a zvýšit ceny.

„Výrazná izraelská odveta by mohla spustit destabilizující odvetný cyklus a posunout tento konflikt na vyšší úroveň eskalace,“ uvedla bývalá analytička CIA Helima Croft.

Zdroj: The Financial Times (Velká Británie)

Německo pošle Ukrajině systémy Patriot, rakety Taurus ale nedodá

Berlín souhlasil s vysláním systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu, ale neustoupil od svého odmítavého postoje poskytnout Kyjevu řízené střely Taurus. Krok Německa přišel po telefonátu německého kancléře Olafa Scholze s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Je to skutečný projev podpory Ukrajině v pro nás kritické době. Vyzývám všechny ostatní představitele partnerských států, aby následovali jeho příkladu,“ poděkoval Zelenskyj za dodávku vojenské techniky.

Navzdory nové pomoci Scholz stále odmítá poskytnout Kyjevu řízené střely Taurus. Tento krok Zelenskyj ostře kritizoval.

Ukrajina chce německé rakety Taurus, které mají dolet kolem 500 kilometrů a nesou silnou bojovou hlavici k zasažení cíle za frontovou linií, například Kerčského mostu spojujícího Rusko a okupovaný Krym.

Scholz zaslání německých raket na Ukrajinu rezolutně odmítl s tím, že by mohlo vést k eskalaci války nebo dokonce vtáhnout Německo do přímého konfliktu s Ruskem.

Zdroj: Politico (USA)

Izrael má šanci vytvořit strategickou alianci proti Íránu

Izrael má příležitost vybudovat strategické spojenectví proti Íránu poté, co společně se Spojenými státy a dalšími zeměmi odrazil íránský masový útok drony a raketami. Uvedl to izraelský ministr obrany Joav Gallant.

„Máme příležitost vytvořit strategické spojenectví proti této vážné hrozbě ze strany Íránu, který hrozí, že na tyto rakety namontuje jaderné výbušniny, což by mohlo představovat mimořádně vážnou hrozbu,“ uvedl Gallant.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Putin přitvrdil v rétorice vůči Pobaltí, připravuje půdu pro možnou eskalaci

Ruský prezident Vladimir Putin zintenzivňuje svou rétoriku vůči pobaltským státům, čímž připravuje půdu pro možnou „budoucí eskalaci“ s východními členy Severoatlantické aliance. Uvedl to washingtonský Institut pro studium války (ISW).

Putin prohlásil, že Lotyšsko a další pobaltské země „jednoduše vyhánějí“ etnické Rusy ze svých hranic. Jeho stížnost se týká změn v lotyšském imigračním zákoně, podle kterých musí Rusové žijící v zemi jako stálí obyvatelé složit zkoušku z lotyšského jazyka, pokud zde chtějí zůstat.

V prosinci bylo určeno zhruba 1 200 Rusů, kteří mají být deportováni, protože si podle nových pravidel neobnovili povolení k pobytu.

Podle ISW by podkopávání suverenity pobaltských států a jejich vykreslování jako tyranů vůči Rusům zapadalo do Putinova konečného cíle oslabit NATO, přičemž i válka na Ukrajině měla podle institutu za cíl zejména destabilizaci Aliance.

Zdroj: Yahoo! News (USA)

Geoana: Není otázkou, jestli Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy

Podle zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoany členové Aliance neřeší, zda se Ukrajina připojí k paktu, ale pouze kdy budou splněny podmínky přijetí.

Geoana uvedl, že podpora NATO Ukrajině, která formálně požádala o vstup v září 2022, zahrnuje vybudování „mostu ke členství“.

„Válka není nejvhodnější doba na to, abychom se takovými vyhlídkami zabývali. Ale přijde okamžik, kdy přijdou úvahy jako bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, silnější Ukrajina a odstrašení Ruska,“ dodal.

Silná Ukrajina s robustní armádou, demokracií a ekonomikou jsou podle něj předpokladem pro její vstup do NATO, stejně jako budoucí „bezpečnostní architektura“ Evropy.

Náměstek zároveň zahnal obavy, že by někteří členové mohli členství Ukrajiny vetovat. „Samozřejmě vidíte nuance u spojenců, ale nevidíme zásadní rozdíly, pokud jde o pokračování podpory Ukrajiny nebo investice do vlastní obrany,“ řekl Geoana.

Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)

Finský prezident: Evropa by se měla více připravovat na ruskou hrozbu

Finský prezident Alexander Stubb vyzval spojence, aby se namísto silně nepřátelské rétoriky vůči Rusku zaměřili na reálnou přípravu proti hrozbě, kterou Putinův režim představuje.

„Trochu mě děsí ta válečná rétorika, která naznačuje, že by snad Rusko mohlo otestovat článek 5 (Severoatlantické smlouvy) a že Evropa je další na řadě. Domnívám se, že bychom rozhodně měli být připraveni, ale nemyslím si, že je konflikt pravděpodobný,“ uvedla finská hlava státu a dodala, že by se evropské země měly chovat více jako Finsko: „Musíte být připraveni na nejhorší, abyste tomu mohli předejít.“

Mezi opatřeními, která by ostatní evropské země měly zvážit, finský prezident zmínil například povinnou vojenskou službu. Ta ve Finsku funguje a generuje značné množství armádních rezervistů. Stubb také dodal, že jeho země počítá s tím, že Rusko bude mít autoritativního vůdce minimálně do roku 2030 a zároveň doplní stavy své armády zhruba na stejnou úroveň jako před válkou.

Zdroj: Financial Times (USA)

SACEUR: Klíčová je průmyslová výroba zbraní

Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) generál Christopher Cavoli se domnívá, že klíčové pro vítězství Ukrajiny je dodání dělostřelecké munice. Cavoli podotkl, že situace je opravdu vážná, Ukrajina je „téměř zcela závislá“ na západní pomoci a pokud Spojené státy nedoručí slibovanou p...

Cavoli, který považuje Rusko za chronickou hrozbu pro USA, vyjádřil absolutní důvěru v to, že Kyjev může válku vyhrát, bude-li mu doručena odpovídající úroveň pomoci. „Mají dovednosti, ale co je nejdůležitější, mají odhodlání dosáhnout svých cílů. Potřebují vnější podporu, dokud nebudou schopni generovat vlastní průmyslovou výrobu. Jakmile bude tohoto stavu dosaženo, zvítězí strana s větším odhodláním, a tou je Ukrajina,“ dodal.

Kromě dělostřeleckých granátů zmínil Cavoli jako naprosto kritické v této fázi války také odpalovací systémy a samotné rakety protivzdušné obrany. Spojené státy jsou v současnosti hlavním dodavatelem těchto vojenských technologií. Americký ministr obrany Lloyd Austin už delší dobu aktivně hledá další rakety do Patriotů pro Ukrajinu s tím, že je to životně důležité.

Zdroj:Ukrajinska pravda (Ukrajina)

Švédsko: NATO musí zakročit proti ruskému vměšování do GPS

Rusko již řadu měsíců ruší signál GPS v oblasti Baltského moře, což ohrožuje regionální bezpečnost, lodní i letadlovou dopravu a poškozuje tamní ekonomiku. Podle šéfa švédského námořnictva nastal čas, aby na to země Severoatlantické aliance zareagovaly.

Jedním z důsledků ruských intervencí je zvýšený počet lodí, které vypínají svůj automatický identifikační systém, což významně ztěžuje zjišťování jejich původu a toho, co přesně dělají v Baltském moři. Tento jev se označuje jako „doprava duchů“.

Estonští vědci se domnívají, že Rusko je za rušením GPS prostřednictvím elektromagnetického boje z komplexu Tobol v ruské oblasti Kaliningrad.

Zdroj: Defense One (USA)

Španělské stíhačky chrání Rumunsko

Pět španělských Eurofighterů a zhruba 60členný podpůrný tým se připojily k misi NATO Air Shielding provádějícím výcvikové a odstrašovací lety z letecké základny na rumunském pobřeží Černého moře.

„Dorazili jsme sem 8. dubna a na dva týdny se připojíme k našim aliančím spojencům, se kterými budeme létat,“ uvedl velitel španělské detašované jednotky podplukovník Victor Garrido. „Přispějeme tím k zesílení obranného postavení NATO na svém východním křídle,“ dodal.

Mise Air Shielding zvyšuje ochranu území NATO před vzdušnými a raketovými hrozbami, bezprostředně chrání občany, zvyšuje připravenost aliančních jednotek a dbá na jejich připravenost k obraně území v případě potřeby.

Zdroj: AIRCOM

Kam dál?

Air shielding: NATO posiluje vzdušnou obranu východního křídla

Britské Eurofightery přistály v Rumunsku, budou se podílet na air policing

Rumunsko bude hostit největší základnu NATO v Evropě kogalniceanu

Francie poprvé vyšle letadlovou loď pod velení NATO

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle a její úderná skupina bude poprvé nasazena pod velením Severoatlantické aliance. Zatímco jednotlivá francouzská letadla a plavidla dříve operovala pod vedením NATO, úderná skupina letadlových lodí zůstávala až dosud pod národním velením.

Loď zahájí působení s doprovodem zahrnujícím francouzskou fregatu protivzdušné obrany, víceúčelovou fregatu a jadernou ponorku ve Středozemním moři v druhé polovině dubna. Doplní je plavidla ze Spojených států, Španělska, Řecka, Itálie a Portugalska.

Cílem je „posílit obrannou a odstrašující pozici aliance a také podpořit operace, které zajišťují regionální stabilitu, se zaměřením na střední a východní Středomoří,“ uvedl velitel francouzské letadlové lodi Jacques Mallard. Celé nasazení by podle francouzského ministerstva obrany mělo trvat kolem šesti týdnů.

Zdroj: Defense News (USA)

USA předávají Ukrajině zabavené íránské zbraně a munici

Spojené státy převezly na Ukrajinu tisíce kulometů, odstřelovačských pušek, raketometů a statisíce kusů munice zabavených v Íránu.

Americké centrální velitelství (CENTCOM) uvedlo, že materiál převedený na Ukrajinu stačí na vybavení jedné ukrajinské brigády, přibližně čtyř tisíc příslušníků, ručními palnými zbraněmi.

„Tyto zbraně pomohou Ukrajině bránit se proti ruské invazi,“ uvedlo CENTCOM.

V uplynulém roce americké námořnictvo zabavilo tisíce íránských útočných pušek a více než milion kusů munice z plavidel, která Írán používal k přepravě zbraní Íránem podporovaným hútijským povstalcům v Jemenu.

Není to poprvé, co USA převedly zabavené íránské vojenské vybavení na Ukrajinu. Vloni tímto způsobem získala Ukrajina více než milion kusů zabavené íránské munice.

Zdroj: CNN(USA)

Švýcarsko bude hostit mírový summit o Ukrajině

Švýcarská vláda uspořádá v červnu dvoudenní konferenci zaměřenou na dosažení míru na Ukrajině. Rusko se však iniciativy nezúčastní.

O uspořádání summitu požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od té doby jednalo Švýcarsko s Evropskou unií, členskými státy G7 a Čínou i Indií, aby zjistilo jejich zájem o účast.

Konference se bude konat 15. a 16. června v letovisku Bürgenstock u města Lucern. Cílem bude vytvořit rámec pro komplexní a trvalý mír na Ukrajině a „konkrétní plán účasti Ruska na mírovém procesu“.

Moskva uvedla, že se summitu nezúčastní. Čína svou účast na konferenci stále zvažuje.

Švýcarská prezidentka Viola Amherd řekla, že neexistuje žádná záruka, že červnová iniciativa bude úspěšná a že přinese okamžitou mírovou dohodu.

„Alternativou by bylo nedělat nic, a to by bylo nezodpovědné pro stabilitu Evropy a také pro Švýcarsko,“ dodala Amherd.

Zdroj: Reuters(USA)

Šéf CENTCOM navštíví Izrael kvůli případnému útoku Íránu

Velitel amerického Centrálního velitelství Michael Erik Kurilla se setká s izraelskými vojenskými představiteli a ministrem obrany Joavem Gallantem, aby projednali koordinaci obranných plánů proti možnému útoku ze strany Íránu a jeho zástupců. Podle dostupných zpráv se Izrael připravuje na „možný, b...

Americký prezident Joe Biden dříve varoval, že závazek Washingtonu vůči bezpečnosti Izraele před hrozbami ze strany Íránu a jeho zástupců je pevný poté, co Teherán přislíbil pomstu za izraelský letecký útok na konzulát v syrském hlavním městě Damašku. Při útoku zahynulo nejméně 13 lidí včetně sedmi důstojníků Islámských revolučních gard.

Výměna hrozeb mezi Izraelem a Íránem zvýšila napětí a izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac vydal ve svém příspěvku na sociálních sítích důrazné varování, že země v případě útoku podnikne odvetný úder.

Zdroj: Anadolu Agency(Turecko)

Ukrajina schválila kontroverzní zákon o zvýšení počtu branců do armády

Ukrajinský parlament přijal zákon, který upravuje způsob náboru nových branců do armády. Stalo se tak po měsících odkladů a po předložení tisíců návrhů, které měly původní znění zmírnit.

Zákon zavádí změny stávajícího systému tím, že rozšiřuje pravomoci ukrajinských úřadů vydávat povolávací rozkazy pomocí elektronického systému.

Parlamentní výbor pro obranu z návrhu odstranil klíčové ustanovení, které mělo zajistit rotaci vojáků po 36 měsících bojové činnosti. Pravděpodobně bylo vyřazeno proto, že vzhledem k rozsahu a intenzitě války proti Rusku by se ukázalo jako obtížně proveditelné.

Ukrajina již nyní trpí nedostatkem vycvičených rekrutů schopných bojovat a demobilizace vojáků na frontové linii by nyní připravila ukrajinské síly o jejich nejschopnější bojovníky.

Výbor následně pověřil ministerstvo obrany, aby do osmi měsíců vypracovalo komplexní návrh zákona o demobilizaci vojenského personálu.

Zdroj: AP News(USA)

Kanada nesplní alianční závazek výdajů na obranu do roku 2030

Kanada se v nejbližší době nechystá splnit své závazky v oblasti obranných výdajů Severoatlantické aliance.

Ukázala to nově zveřejněná a očekávaná aktualizace obranné politiky.

V roce 2023 se Kanada na summitu NATO ve Vilniusu zavázala spolu se svými spojenci vydávat na obranu 2 procenta HDP, ale podle nejnovějších prognóz Ottawy dosáhnou výdaje na obranu do roku 2030 hodnoty 1,76 procenta HDP.

Kanadský ministr obrany Bill Blair označil oznámené výdaje za „velmi významný a nezbytný krok k dosažení našeho závazku vůči NATO“.

Premiér Justin Trudeau přislíbil, že výdajů bude více. „Ještě jsme přesně nedefinovali, jaké typy ponorek nakoupíme, a jak budou rozmístěny, takže jsme do tohoto výpočtu nezapočítali peníze, které Kanada v příštích letech na ponorky vynaloží,“ dodal.

Zdroj: Politico(USA)

Azory jsou pro NATO kriticky důležité, řekla velvyslankyně USA

Azorské ostrovy mají pro Severoatlantickou alianci „zásadní význam“, uvedla americká velvyslankyně v Portugalsku Randi Charno Levine .

Na konferenci v Ponta Delgada vyzdvihla investici americké vlády ve výši 23 milionů dolarů do základny Lajes na azorském ostrově Terceira. Jedná se o „nejvyšší roční investice od roku 2006“.

„Lajes byl zodpovědný za vše od podpory místních komunit po zemětřeseních až po podporu operací, například v Afghánistánu a Iráku, a nyní hraje důležitou roli v konfliktu na Blízkém východě,“ uvedla Levine.

Na základně Lajes sídlí jednotka amerického letectva. Podle webových stránek základny „křídlo poskytuje podporu pro lety ministerstva obrany, spojenecké země a další letouny“.

Zdroj: Euractiv(Belgie)

Donald Trump se setkal s britským ministrem zahraničí Cameronem

Britský ministr zahraničí David Cameron jednal s Donaldem Trumpem na setkání v Trumpově sídle Mar-a-Lago, přestože kandidáta na prezidenta USA dříve označil za hloupého a špatného.

Cílem Camerona bylo zajistit další financování války na Ukrajině ze strany USA. Kromě toho hovořili o síle vztahů mezi Velkou Británií a USA a dalších otázkách zahraniční politiky.

Lord Cameron navštívil Trumpa během své návštěvy USA, během níž chce zajistit, aby republikáni schválili zablokovaný balíček pomoci Ukrajině.

„Alternativa by pouze povzbudila Putina v dalších pokusech o násilné překreslení evropských hranic a byla by jasně slyšet v Pekingu, Teheránu a Severní Koreji,“ uvedlo ministerstvo zahraničí Velké Británie.

Zdroj: Independent(Velká Británie)

Vojenští představitelé USA čelí otázkám Kongresu o podpoře Izraele a Ukrajiny

Americký ministr obrany Lloyd Austin a šéf armády CQ Brown Jr. vypovídali v Kapitolu o rozpočtu Pentagonu na rok 2025 ve výši 850 miliard dolarů.

Zákonodárci zároveň pokládali otázky ohledně americké strategie vůči Izraeli a Ukrajině.

Austin hovořil s izraelským ministrem obrany Yoavem Gallantem a zopakoval naléhání USA, aby Izrael přesunul civilisty z prostoru bojů v Gaze a řádně se o ně postaral.

„Zjevně to mělo účinek. Viděli jsme změny v chování a viděli jsme, že se do Gazy dostává více humanitární pomoci,“ řekl Austin.

Armáda podle něj pokračuje v budování mola u pobřeží Gazy, které má zvýšit dodávky humanitární pomoci.

Konflikty na Ukrajině a v Izraeli jsou výzvou pro hluboce rozdělený Kongres a vedly k několikaměsíčním odkladům při schvalování loňského obranného rozpočtu.

Zdroj: AP News(USA)

USA posilují vojenské kapacity v Mikronésii

Prezident Mikronésie Wesley Simina uvedl, že Spojené státy pokročily v plánech na modernizaci letiště na ostrově Yap za 400 milionů dolarů, a to v situaci rostoucího napětí s Čínou v regionu.

Tento region má pro Spojené státy strategický význam. Mikronésie je klíčovou součástí indo-pacifické strategie USA, jejímž cílem je čelit Pekingu v regionu.

„Mikronéské federativní státy jsou otevřeny pro USA k jakýmkoli obranným aktivitám, včetně využití naší půdy a oceánů,“ řekl Simina.

„Projekt bude zahrnovat prodloužení přistávací a vzletové dráhy pro větší letadla, která budou moci přistávat a startovat na podporu výcvikové operace a humanitární mise na letišti Yap,“ uvedla mluvčí americké mise Katherine Koenig. Počáteční investice je navržena na 96 milionů dolarů.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

Francie: továrna na vojenské radary zdvojnásobí výrobu

Francouzská společnost Thales navyšuje výrobu radarů pro sledování vzdušného prostoru Ground Master.

Reaguje tak na tlak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zvýšení obranné výroby v reakci na ruskou válku na Ukrajině, potřebu modernizovat evropské armády po letech zanedbávání a také rostoucí poptávku po celém světě.

„Aby montážní linky zvládly nárůst poptávky, zdvojnásobujeme týmy, a právě pracujeme na dvě směny místo jedné, abychom zajistili větší výrobu v Limours,“ řekl vedoucí produktového managementu Yves Descourvieres.

Radary jsou určeny k detekci vzdušných hrozeb a identifikaci stíhaček, raket a vrtulníků. Radar GM 400 Alpha za 30 milionů eur detekuje letadla ve vzdálenosti 500 kilometrů. GM 200 mají kratší dosah mezi 250 a 350 kilometry.

Od roku 2008 prodala společnost po celém světě 200 radarů GM do 32 různých zemí, z toho 40 jen v roce 2023. Vloni zakoupila systém GM 200 také Ukrajina.

Zdroj: Politico(USA)

Filipíny, USA, Austrálie a Japonsko cvičí v Jihočínském moři

Japonsko, Spojené státy americké, Austrálie a Filipíny uspořádaly společná námořní a letecká cvičení ve vodách Jihočínského moře. Čína zároveň oznámila vlastní aktivity v této oblasti.

Cvičení se účastnila námořní plavidla a letadla a akce zahrnovala komunikační cvičení, taktiku a fotografické cvičení. Cílem je demonstrace „kolektivního závazku posílit regionální a mezinárodní spolupráci na podporu svobodného a otevřeného Indopacifiku“.

Čínská armáda mezitím oznámila, že její velitelství uspořádalo vlastní cvičení v Jihočínském moři a provedlo „společnou námořní a leteckou bojovou hlídku“ v blíže nespecifikované oblasti.

Cvičení předcházelo státní návštěvě japonského premiéra Fumia Kišidy ve Washingtonu, kde se setká s americkým prezidentem Joem Bidenem a následně se uskuteční historicky první třístranný summit za účasti obou lídrů a filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

Čína provedla vojenské cvičení v Jihočínském moři ve stejný den jako USA a spojenci

Čína vyslala vojenské „bojové hlídky“ do sporného Jihočínské moře ve stejnou dobu, kdy se konalo společné cvičení Filipín, Spojených států amerických, Japonska a Austrálie.

„Veškeré vojenské aktivity, které narušují situaci v Jihočínském moři a vytvářejí horká místa, jsou pod kontrolou,“ uvedlo velitelství čínské armády, čímž zjevně naráželo na další cvičení, která se v těchto vodách konají.

„Pod záminkou ochrany rybolovu filipínské vládní lodě nezákonně porušovaly a provokovaly, organizovaly média, aby záměrně podněcovaly a zaváděly, čímž nadále podkopávaly stabilitu v Jihočínském moři,“ uvedl mluvčí čínské pobřežní stráže Gan Yu.

Nedělní cvičení Filipín, Spojených států, Japonska a Austrálie má za cíl „zajistit, aby všechny země mohly volně létat, plout a operovat všude tam, kde to mezinárodní právo umožňuje“, uvedl v prohlášení americký ministr obrany Lloyd Austin.

Zdroj: France24(Francie)

USA a Japonsko plánují vojenskou spolupráci a společnou lunární misi NASA

Americký prezident Joe Biden přivítá japonského premiéra Fumia Kišidu na státní návštěvě, na níž chtějí projednat prohloubení bilaterální spolupráce.

Představitelé Spojených států a Japonska chtějí modernizovat vojenské spojenectví s cílem vytvořit centrum nejdůležitějšího obranného partnerství v Tichomoří. Představí vizi integrované sítě protivzdušné obrany, která propojí japonské, australské a americké senzory. Zároveň potvrdí, že se japonský astronaut stane prvním neamerickým účastníkem mise NASA na Měsíc.

Kišida a Biden budou rovněž jednat o rozšíření společné výroby obranného vybavení. Japonci již vyrábějí rakety Patriot v licenci od společnosti Raytheon a zavázali se vyvézt několik desítek kusů do Spojených států.

Podle představitelů Bidenovy administrativy jsou americko-japonské vztahy v nejlepším stavu, v jakém kdy byly. Japonsko se se Spojenými státy sbližuje „v mnoha ohledech jako spojenec v Severoatlantické alianci“.

Zdroj: The Washington Post(USA)

Armáda USA zničila protiraketovou obranu a drony Hútíů v Rudém moři

Americká armáda oznámila, že v oblasti Rudého moře zneškodnila systémy protivzdušné obrany a bezpilotní letouny jemenských Hútíů, přičemž komerční, americké a koaliční lodě nebyly zraněny ani poškozeny.

„Samostatně byla 7. dubna přibližně v 8 hodin ráno z oblasti kontrolované Hútíi v Jemenu odpálena protilodní balistická střela směrem k Adenskému zálivu, kde koaliční loď doprovázela Hope Island, nákladní loď plující pod vlajkou Marshallových ostrovů, vlastněnou Spojeným královstvím a provozovanou Itálií,“ uvádí CENTCOM.

Útoky Hútíů narušily celosvětovou lodní dopravu Suezským průplavem a donutily firmy změnit trasu na delší a dražší cesty kolem jižní Afriky. Hútíové označují své akce za reakci na vojenské operace Izraele v Gaze a za projev solidarity s Palestinci.

Zdroj: Arab News (Saúdská Arábie)

Zelenskyj: Ukrajina prohraje, bude-li americký Kongres dál blokovat pomoc

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev ve válce proti Rusku padne, pokud Kongres Spojených států neschválí vojenskou pomoc napadené zemi.

Republikáni v Kongresu už téměř půl roku blokují pomoc v hodnotě desítek miliard dolarů.

„Je nezbytné říct americkému Kongresu, že pokud Ukrajině nepomůže, Ukrajina válku prohraje,“ prohlásil Zelenskyj během videokonference na platformě United24. Podle ukrajinské hlavy státu by pro zemi bylo „obtížné přežít“ bez americké pomoci. Zároveň dodal, že „pokud Ukrajina válku prohraje, budou napadeny další státy“.

Zdroj: Le Monde (Francie)

USA: Čína dodává Rusku geoprostorové zpravodajské informace

Spojené státy americké varují spojence, že Čína zesílila svou podporu Ruska v jeho agresi na Ukrajině, což má zahrnovat i poskytování geoprostorových zpravodajských informací.

Ve světle vojenského sbližování poskytuje Peking Moskvě satelitní snímky pro vojenské účely.

Čínská podpora zahrnuje také dodávky raketového paliva, mikroelektronických komponentů či užší spolupráci ve vesmíru. Peking se navzdory blízké kooperaci snaží sám sebe vykreslit jako neutrálního aktéra ve válce na Ukrajině.

Zdroj: The Times of India (Indie)

Izraelská armáda propustila dva vysoké důstojníky po útoku na humanitární konvoj

Izraelská armáda propustila dva vysoké důstojníky a napomenula vrchního velitele, kteří zavinili útok na konvoj s humanitární pomocí v Pásmu Gazy, při kterém zemřelo sedm lidí.

Izraelské obranné síly uvedly, že „k incidentu vůbec nemělo dojít. Ti, kteří provedení úderu schválili, byli přesvědčeni, že se zaměřují na ozbrojené agenty Hamásu“, přičemž útok označily za „vážnou chybu způsobenou mylnou identifikací“.

IDF ve svých předběžných zjištěních podrobně popsala sérii selhání v rozhodovacím procesu, která vedla k úderům na celkem tři auta s humanitárními pracovníky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval k vyšetřování třetí stranou a řekl, že USA budou posuzovat izraelskou zprávu velmi pečlivě. „Je zásadní, aby Izrael převzal plnou odpovědnost za tento incident.“

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem označil smrt humanitárních pracovníků a celkovou humanitární situaci v Gaze za „nepřijatelnou“ a dodal, že podpora USA bude záviset na „izraelských krocích při řešení civilních škod, humanitárního utrpení a bezpečnosti humanitárních pracovníků.“

Zdroj: CNN(USA)

V Záporožské jaderné elektrárně vybuchl dron

V areálu Záporožské jaderné elektrárny explodoval dron.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii „se jedná o vážný incident s potenciálem narušit integritu ochranného systému reaktoru.“ Výbuch by však neměl ohrozit jadernou bezpečnost.

Šéf MAAE Rafael Grossi uvedl, že „nikdo nemůže mít žádný užitek z útoků na jaderná zařízení a ani nemůže získat žádnou vojenskou nebo strategickou výhodu.“ Grossi dále varoval, že útoky „významně zvyšují riziko velké jaderné havárie“, a vyzval Ukrajinu i Rusko, aby se zdržely akcí, které by mohly ohrozit jadernou bezpečnost .

Elektrárnu na jihu Ukrajiny okupuje od roku 2022 Rusko a od té doby panují obavy ohledně její bezpečnosti.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Jižní Korea úspěšně vypustila druhý vojenský průzkumný satelit

Jižní Korea úspěšně vypustila svůj druhý vojenský průzkumný satelit na oběžnou dráhu.

Soul bojuje s Pchjongjangem o to, kdo dostane na oběžnou dráhu více špionážních satelitů ve světle rostoucího napětí na Korejském poloostrově.

Satelit byl vynesen na raketě SpaceX Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a zhruba po dvou a půl hodinách úspěšně navázal spojení s pozemní stanicí. Soul tímto posiluje svůj vesmírný sledovací systém, který mu umožňuje monitorovat Severní Koreu téměř v reálném čase. Donedávna se země spoléhala na špionážní satelit Spojených států.

Jižní Korea vypustila první satelit v prosinci loňského roku a během následujících dvou let jich dohromady plánuje vypustit pět. Severokorejský vůdce Kim Čong-un již dříve uvedl, že má v úmyslu během tohoto roku vyslat do vesmíru další tři vojenské špionážní satelity. Pchjongjang vypustil svůj první špionážní satelit na třetí pokus v listopadu loňského roku.

Zdroj: Al-Džazíra(Katar)

Bundeswehr čeká reorganizace

Ozbrojené síly Spolkové republiky Německo (bundeswehr) budou mít novou strukturu.

Podle ministra obrany Borise Pistoria by mělo v ozbrojených silách existovat společné operační velitelství, které by mělo být kontaktním místem pro Severoatlantickou alianci, spolkové země a pro organizace, jako je Agentura technické pomoci (THW).

Kromě toho by měl být bundeswehr reorganizován do čtyř složek ozbrojených sil. Nově by měly vzniknout po boku armády, letectva a námořnictva také síly pro kybernetický a informační prostor (CIR). CIR se bude specializovat na elektronický boj, kybernetické operace a na průzkum a ochranu elektronické infrastruktury.

„Během dubna by měly být předloženy možné modely reorganizace ozbrojených sil. Poté začnou politické diskuse,“ očekává Pistorius.

Zdroj: Zeit Online (Německo)

Britské Eurofightery přistály v Rumunsku, budou se podílet na air policingu

Na letecké základně v Rumunsku přistálo šest letounů Eurofighter Typhoon britského královského letectva (RAF), aby podpořilo misi Severoatlantické aliance enhanced Air Policing (eAP).

Následující čtyři měsíce budou stíhací letouny RAF ze skotské základny RAF Lossiemouth plnit mise eAP pod velením NATO spolu s rumunskými vzdušnými silami. Jedná se už o pátou rotaci RAF v Rumunsku od roku 2014. Tyto mise jsou projevem soudržnosti Aliance a rozvíjí schopnosti reakce a odstrašení.

Zdroj: NATO