natoaktual.cz

SIPRI: celosvětové obranné výdaje rekordně stouply

Globální výdaje na armády loni podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru rekordně stouply.

Je to poprvé od roku 2009, kdy se roční obranné výdaje zvýšily ve všech světových regionech najednou.

Ruský armádní rozpočet činil v loňském roce 5,9 % HDP, což je nejvíce od rozpadu Sovětského svazu. Obranné výdaje Ukrajiny na druhé straně musely činit několikanásobně víc, konkrétně 37 % jejího HDP. Holá data naznačují, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou je z hlediska financí nevyrovnaná, že zatěžuje Kyjev mnohem více než Moskvu, avšak západní podpora pomohla Ukrajině manko částečně dorovnat.

V oblasti Jihočínského moře byly výdaje na obranu také navýšeny. Čína je zvýšila o 6 % na zhruba 296 miliard dolarů. Japonsko a Tchaj-wan v reakci na vyzbrojování Číny zvýšily své výdaje na obranu o 11 % na 50,2 miliardy, respektive 16,6 miliardy dolarů.

Co se týče zemí Severoatlantické aliance, tak všechny státy kromě tří navýšily financování své obrany. Zároveň nejvíce zemí, konkrétně 11 z 31 členů NATO, splnilo nebo překonalo metu 2 % HDP v roce 2023, což je nejvíce od konce studené války. Polsko zvýšilo své vojenské výdaje nejvíce ze všech evropských zemí, a to o 75 % od roku 2022, na celkových 31,6 miliardy dolarů.

Rozsáhlá izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy a celkové napětí v regionu vedly k nejvyššímu ročnímu růstu vojenských výdajů na Blízkém východě za posledních 10 let. Celkové vojenské výdaje v regionu vzrostly o 9 % a dosáhly 200 miliard dolarů, konkrétně u Izraele vzrostly o 24 % na 27,5 miliardy dolarů.

Zdroj:Deutsche Welle(Německo)

USA a Filipíny zahájily vojenské cvičení v Jihočínském moři

Spojené státy spolu s Filipínami zahájily třítýdenní vojenské cvičení zvané Balikatan.

Každoroční cvičení zahrne společné manévry v problematickém Jihočínském moři, což pravděpodobně ještě více pošramotí vztahy s Pekingem.

Loňské cvičení znamenalo významné rozšíření a prohloubení americko-filipínské spolupráce, zdvojnásobení počtu zúčastněných osob a poprvé také účast tchajwanských vojáků. Součástí cvičení byly i filipínské základny, ke kterým americké jednotky získaly přístup teprve nedávno.

Čínské ministerstvo zahraničí v odkazu na Balikatan minulý týden varovalo Filipíny, že „přenesení garance bezpečnosti na země mimo region povede pouze k větší nejistotě“.

Zdroj: Financial Times(Velká Británie)

Sněmovna reprezentantů USA schválila zásadní pomoc pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balíček životně důležité pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů.

Část Republikánů v čele s předsedou dolní komory Kongresu Mikem Johnsonem odkládali hlasování několik měsíců.

Pro návrh hlasovalo 311 kongresmanů, proti bylo 112. Zákon nyní putuje do Senátu, kde by však jeho odhlasování mělo být pouhou formalitou. Joe Biden ho poté, dle svých dřívějších vyjádření, urychleně podepíše.

Ukrajinským silám dochází munice a již dlouho jsou odkázány pouze na západní dodávky vojenské techniky. Během soboty Sněmovna reprezentantů také odhlasovala balíček pomoci pro Izrael ve výši 26 miliard a pro Tchaj-wan ve výši 8 miliard dolarů.

Zdroj: BBC(Velká Británie)

Blinken bude varovat Čínu před její podporou ruské agrese na Ukrajině

Americký ministr zahraničí Antony Blinken hodlá během své návštěvy Číny varovat tamní politické elity, že Spojené státy vnímají pekingskou podporu Moskvy v její agresi na Ukrajině velmi negativně.

Vyplývá to z vyjádření vysokého představitele americké diplomacie.

Blinkenova návštěva se má odehrát mezi 24. a 26. dubnem. Půjde o jeho druhou diplomatickou misi do Číny na vysoké úrovni a sejít by se měl s ministrem zahraničí Wang Yi. Očekává se, že právě jemu přetlumočí americký postoj vůči čínské podpoře Ruska.

„Vidíme, jak Čína sdílí obráběcí stroje, polovodiče a další předměty dvojího užití, které pomohly Rusku znovu nakopnout obranný průmysl, který byl tolik zasažen západními sankcemi a embargy. Jestliže Čína na jedné straně tvrdí, že chce dobré vztahy s Evropou a dalšími zeměmi, nemůže na druhé straně podporovat to, co je největší hrozbou pro její bezpečnost od konce studené války,“ uvedl Blinken.

Zdroj: CNBC(USA)

Polsko, Litva a další země NATO zahájily cvičení poblíž Suvalského koridoru

Polsko, Litva a další členské země Severoatlantické aliance, včetně USA, zahájily společné vojenské cvičení v oblasti Suvalského koridoru.

Ten se nachází na polsko-litevské hranici poblíž Běloruska a ruské enklávy Kaliningrad a je úzký asi 65 kilometrů. Jedná se problematické místo, jelikož v případě, že by se Rusko s Běloruskem zmocnilo tohoto teritoria, došlo by k pozemnímu odříznutí baltských států od zbytku Evropy. S příchodem Finska a Švédska do NATO se však situace ze strategického hlediska částečně zlepšila.

Cvičení společně naplánovaly v roce 2022 polská a litevská armáda a účastní se ho nejméně 1 500 vojáků se stovkami kusů techniky. Hlavním cílem je otestovat společnou obranu a schopnosti kooperovat v této oblasti.

Zdroj: The Kyiv Independent(Ukrajina)

Šéf CIA: Ukrajina může bez pomoci USA prohrát do konce roku

Ředitel americké zpravodajské služby CIA Bill Burns varoval, že pokud Spojené státy neposkytnou větší vojenskou podporu, Ukrajina by mohla do konce roku prohrát válku proti Rusku.

Jedná se o jedno z nejostřejších varování Bidenovy administrativy v době, kdy Kongres projednává, zda schválit dlouho odkládaný balíček pomoci Kyjevu.

„S podporou, kterou by přinesla vojenská pomoc, a to jak z praktického, tak psychologického hlediska, si myslím, že Ukrajinci jsou zcela schopni se udržet až do roku 2024,“ řekl Burns.

„Existuje velmi reálné riziko, že by Ukrajinci mohli do konce roku 2024 na bojišti prohrát, nebo přinejmenším dostat Putina do pozice, kdy by mohl diktovat podmínky politického urovnání,“ dodal.

Rusko by mohlo znovu získat další území a pak zmrazit bojové linie na místě v rámci faktického příměří, podobně jako se to stalo poté, co Moskva v roce 2014 anektovala ukrajinské území Krym.

Zdroj: CNN (USA)

Přežití Ukrajiny je pro USA důležité, tvrdí najednou Trump

Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump změnil rétoriku ohledně Ukrajiny pár dní před hlasováním Kongresu o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů.

„Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být mnohem důležitější pro Evropu než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohněte se, Evropo,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social.

Bývalý prezident balíček pomoci přímo nepodpořil, ale místo toho věnoval příspěvek evropským spojencům Ameriky, kteří na podporu Ukrajiny nevydávají dostatečné prostředky.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvítal pokrok v otázce balíčku pomoci. Uvedl, že ho američtí představitelé ujistili, že Kyjev může po schválení očekávat zaslání nových zbraní v řádu týdnů.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Spojené státy vetovaly plné členství Palestiny v OSN

USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, která doporučila plné členství Palestiny. Pro rezoluci hlasovalo dvanáct zemí. Velká Británie a Švýcarsko se hlasování zdržely.

Očekávalo se, že rezoluce neuspěje, protože USA jako věrný spojenec Izraele mají v Radě bezpečnosti právo veta a byly proti jejímu přijetí.

„Již dlouho je nám jasné, že předčasnými kroky zde v New Yorku, i při těch nejlepších úmyslech, státnosti pro palestinský lid nedosáhneme,“ řekl americký velvyslanec při OSN Robert Wood.

„Stále toužíme uplatnit své právo na sebeurčení, žít ve svobodě, bezpečí a míru v nezávislém státě podobně jako ostatní země na světě,“ řekl zvláštní zástupce OSN pro stát Palestina Ziad Abu Amr.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan ve svém projevu v Radě bezpečnosti obvinil organizaci z politizace. Rezoluci také označil za „odměnu teroristům“, kteří se podíleli na Hamásů na Izrael loni v říjnu.

Zdroj: Al Džazíra (Katar)

Keňa: Šéf obrany a devět vysokých důstojníků zahynulo při havárii vrtulníku

Při havárii vojenského vrtulníku v odlehlé oblasti Keni zahynul šéf obrany Francis Omondi Ogolla a devět dalších vysokých důstojníků. Dvěma vojákům se podařilo přežít.

Prezident William Ruto uvedl, že keňské letectvo vyslalo vyšetřovací tým, aby zjistil příčinu havárie, k níž došlo v okrese Elgeyo Marakwet, asi 400 kilometrů severozápadně od hlavního města Nairobi.

Ogollaův vrtulník se zřítil krátce po startu z vesnice Chesegon, kde byl se svým doprovodem na návštěvě školy poté, co se zastavil v jiných oblastech, aby si prohlédl keňské jednotky a další místa.

Zdroj: France24 (Francie)

Argentina požádala NATO o status globálního partnera

Argentina oficiálně požádala o vstup do Severoatlantické aliance jako „globální partner“. Status by otevřel zemi cestu k větší politické a bezpečnostní spolupráci. Žádost přichází v době, kdy vláda prezidenta Javiera Milei usiluje o posílení vztahů se Západem a o přilákání investic.

Náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana jednal v Bruselu o regionálních bezpečnostních výzvách s argentinským ministrem obrany Luisem Petrim.

Geoana nabídku Argentiny stát se partnerem NATO uvítal. Jedná se formu partnerství pro země, které nejsou v zeměpisné oblasti Aliance a nemusí se účastnit kolektivních vojenských akcí. Argentina by tak získala přístup k vyspělým technologiím, bezpečnostním systémům a výcviku.

„Argentina hraje v Latinské Americe důležitou roli. Užší politická a praktická spolupráce by nám oběma mohla prospět,“ řekl Geoana.

Zdroj: Time (USA)

Velvyslankyně USA: Jaderné zbraně KLDR budeme sledovat i bez OSN

Spojené státy a jejich spojenci diskutují o možnostech nového mechanismu pro monitorování KLDR „uvnitř i vně systému OSN“ v souvislosti s jejím programem jaderných zbraní.

Děje se tak poté, co Rusko vetem rezoluce OSN v podstatě zrušilo monitorování sankcí proti Severní Korej.

Podle Západu Moskva jedná tak, aby kryla nákupy zbraní od KLDR a podpořila tím svou válku na Ukrajině.

„Těším se na spolupráci s Korejskou republikou i Japonskem, ale i s podobně smýšlejícími zeměmi, při pokusu o vypracování možností jak v rámci OSN, tak i mimo ni. Jde o to, že nemůžeme dopustit, aby práce, kterou skupina expertů vykonávala, zanikla,“ uvedla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfield.

Podle Thomas-Greenfield je jasné, že se Rusko a Čína budou i nadále snažit blokovat mezinárodní úsilí o zachování monitorování sankcí OSN vůči Severní Koreji.

Zdroj: Fox News (USA)

Von der Leyen: Evropská obranná suverenita není odklonem od NATO

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že snaha Evropy stát se silnějším hráčem v oblasti obrany a bezpečnosti neznamená, že se blok odvrátí od Severoatlantické aliance.

Brusel usiluje o vedoucí úlohu v oblasti obrany a představitelé NATO se obávají překrývání s vojenským paktem. Mimo jiné i proto, že představil evropskou obrannou průmyslovou strategii.

„Evropská suverenita je potřebná, ale evropská suverenita nikdy nebude na úkor našich spojenců a přátel a nikdy neovlivní význam a potřebu NATO,“ řekla von der Leyen.

„S tím, jak budeme posilovat naši vlastní bezpečnost v oblasti obrany, budeme samozřejmě posilovat i naše základní partnerství s NATO,“ uvedla.

Zdroj: Politico (USA)

Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o plném členství Palestiny

Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o palestinské žádosti o plné členství v OSN. Očekává se, že Spojené státy využijí svého práva veta, aby zablokovaly hlasování, protože jako spojenec Izraele by tím fakticky uznaly palestinský stát.

Aby rezoluce Rady o členství Palestiny prošla, potřebuje nejméně devět hlasů pro a žádné veto ze strany USA, Británie, Francie, Ruska nebo Číny. Podle diplomatů by opatření mohlo podpořit až 13 členů rady.

„Nevidíme, že by nás rezoluce v Radě bezpečnosti nutně dovedla k tomu, abychom mohli najít dvoustátní řešení,“ řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfield.

Palestinci jsou v současné době nečlenským pozorovatelským státem.

Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan prohlásil, že „kdo podporuje uznání palestinského státu v takové době, nejenže dává odměnu teroru, ale také podporuje jednostranné kroky, které jsou v rozporu s dohodnutým principem přímých jednání“.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

Katar přehodnocuje roli mediátora v jednáních o příměří v Gaze

Katar otevřeně zpochybňuje šance na úspěch rozhovorů o příměří v Gaze a mění pohled svou roli prostředníka.

Katar, Egypt a Spojené státy hrály klíčovou roli ve snaze zajistit příměří mezi Izraelem a Hamásem a propuštění izraelských rukojmích.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání však prohlásil, že Dauhá bylo zneužíváno a podkopáváno těmi, kdo se snaží získat politické body. Mírové rozhovory se podle něj nyní nacházejí v „delikátní fázi“.

Zprostředkovatelé navrhli šestitýdenní příměří, během něhož by Hamás propustil 40 žen, dětí a starých či nemocných rukojmích. To však Hamás veřejně odmítl.

„Bohužel jsme viděli, že došlo ke zneužití tohoto zprostředkování a zneužití tohoto zprostředkování ve prospěch úzkých politických zájmů,“ řekl šejk.

„Katar vyzval ke komplexnímu vyhodnocení této role. Nyní jsme ve fázi, abychom zhodnotili zprostředkování a také zhodnotili, jak se strany do tohoto zprostředkování zapojují,“ dodal.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Trump a polský prezident Duda jednali o výdajích na obranu v NATO

Bývalý prezident Donald Trump a polský prezident Andrzej Duda diskutovali o výdajích Severoatlantické aliance během návštěvy polského prezidenta v New Yorku.

Dvojice „diskutovala o návrhu prezidenta Dudy, aby země NATO přešly na tříprocentní výdaje na svou obranu“.

Duda již dříve vyzval všechny členské státy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu na 3 procenta HDP, oproti současnému závazku 2 procent. Duda tento návrh zopakoval americkému prezidentu Joeu Bidenovi během setkání v březnu.

„Dvě procenta byla dobrá před deseti lety. Nyní jsou zapotřebí tři procenta v reakci na válku v plném rozsahu, kterou Rusko zahájilo hned za východní hranicí NATO,“ uvedl Duda.

Trump s Dudou hovořili také o válce mezi Ruskem a Ukrajinou a o válce mezi Izraelem a Hamásem na Blízkém východě.

Zdroj: CNN (USA)

Polský prezident Duda se setká s Trumpem

Polský prezident Andrzej Duda se má sejít v New Yorku s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem. Ke schůzce dojde v období, kdy se mnoho evropských lídrů připravuje na možnost, že bude Trump znovu zvolen prezidentem.

Mnoho lídrů členských zemí Severoatlantické aliance je touto možností znepokojeno, zvláště v době, kdy apelují na USA k další pomoci Ukrajině. Členům NATO se nelíbily Trumpovy komentáře o kolektivní obraně a jeho proruské postoje po ruské invazi na Ukrajinu.

Duda, který kdysi navrhoval pojmenovat vojenskou základnu ve své zemi „Fort Trump“, není jediným evropským lídrem, který se v poslední době setká neoficiálně s Trumpem. Na začátku měsíce se s Trumpem v jeho sídle ve státě Florida potkal britský ministr zahraničí David Cameron. Předtím také maďarský premiér Viktor Orbán.

Zdroj: Associated Press News (USA)

Austrálie navýší výdaje na svou obranu o 50 miliard dolarů

V následujícím desetiletí se výdaje Austrálie na obranu zvýší o 50 miliard dolarů. Což koresponduje s nově uveřejněnou Národní obranou strategií, jejímž cílem je, aby bylo na obranu vynaloženo 2,4 % HDP.

Celkové vládní investice do obrany mají do přelomu let 2033-2034 dosáhnout 330 miliard dolarů. Součástí investičního programu do obrany jsou výdaje na podmořskou válku, pořízení jaderných ponorek a dále i investice do vesmírné a kybernetické obrany.

Podle australského ministra obrany Richarda Marlese bude muset dojít na škrty a přemístění výdajů z jiných resortů, aby mohlo dojít k dalšímu navýšení obranného rozpočtu.

Zdroj: ABC (Austrálie)

Izrael podnikne odvetný úder proti Íránu

Izrael slíbil odplatu Íránu. Válečný kabinet Izraele strávil poslední dva dny rozhodováním o dalším postupu. Pokud na to dojde, izraelská odplata znamená riziko pro obě strany. Konflikt se totiž může vyvinout v plnohodnotnou válku.

Zatím není jasné, kdy a jak se chystá Izrael udeřit. Írán slíbil větší protiútok, když se rozhodne Izrael reagovat.

Řada zemí po celém světě vyzvala Izrael, aby se zdržel reakce na víkendové útoky. Velký spojenec – Spojené státy americké oznámily, že se nebudou účastnit jakýchkoliv ofenzivních útoků proti Íránu.

Zdroj: Associated Press News (USA)

Kancléř Scholz apeloval na Čínu, aby přesvědčila Rusko k ukončení války

Německý kancléř Olaf Scholz během návštěvy Číny apeloval na prezidenta Si Ťin-pchinga, aby přiměl Rusko k ukončení války na Ukrajině. Čínské slovo má v Rusku větší váhu kvůli blízké spolupráci.

Scholz i Si Ťin-pching se shodli na podpoře mírového jednání ve Švýcarsku. Mělo by proběhnout v červnu zatím bez přítomnosti Ruska.

Si Ťin-pching však souhlasil pouze pod podmínkou toho, že se mírového jednání zúčastní obě strany. Rusko odmítá jakékoliv mírové jednání bez své přítomnosti.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Nový film Občanská válka zapůsobil na diváky červených i modrých států

Kontroverzní a netrpělivě očekávaný americký nezávislý film „Občanská válka“ vydělal za první víkend v kinech 25,7 milionu dolarů, což je víc, než se čekalo. Překvapivě nalákal do kin shodně stejným dílem příznivce obou hlavních politických směrů v USA.

Podle víkendových průzkumů se přesně 50 % diváků, kteří se přišli na film podívat, označilo za příznivce republikánů a 50 % za příznivce demokratů. A celkem 57 % diváků bylo ve věku 18 až 34 let.

Dystopický film režiséra Alexe Garlanda sleduje válečnou fotoreportérku a její kolegy, kteří se vydali napříč znepřátelenými americkými státy, rozdělenými na dvě strany – Spojené státy a Západní frontu, zahrnující Kalifornii a Texas.

Západní fronta bojuje proti autoritářské vládě amerického prezidenta, který byl zvolen na tři funkční období a rozpustil Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Garlandův film neměl v úmyslu oslovit pouze jednu politickou stranu. Chtěl svým filmem vyvolat dialog. Občanská válka bude v českých kinech ke shlédnutí od čtvrtka 18. dubna 2024.

Zdroj: The Hollywood Reporter (USA)

Francie má krizové bezpečnostní plány pro zahájení olympijských her

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by měl zahajovací ceremoniál nadcházejících olympijských her v Paříži proběhnout úspěšně a podle plánu, ale pokud bude z bezpečnostních důvodů potřeba, jsou v záloze další alternativy.

Zahajovací přehlídka olympijských her se nebude konat na stadioně, ale ambiciózně místo toho proběhne na řece Seině.

Má na ni vyplout 160 lodí, zatímco budou řeku lemovat davy fanoušků. Očekává se, že se zahajovacího ceremoniálu zúčastní na 300 tisíc lidí.

Bezpečnostní sbory využijí k zabezpečení olympijských her průkopnické sledovací technologie k monitorování možných hrozeb s plány nasazení GIGN (SWAT týmů) tam, kde to bude nutné.

Aby byla bezpečnostní situace v Paříži během her podchycena, podílejí se na zabezpečení akce i další země.

Zdroj: NBC News (USA)

Lockheed získal kontrakt na vývoj nové protiraketové obrany USA

Společnost Lockheed Martin získala od americké vlády zakázku v hodnotě 17 miliard dolarů na vývoj nové generace záchytných stíhaček. Ty by měly v budoucnu bránit Spojené státy proti útokům mezikontinentálních balistických raket.

Podle americké Agentury protiraketové obrany je cílem čelit současným hrozbám balistických střel a budoucímu technologickému pokroku zemí, jako je Jižní Korea a Írán.

Obecně se očekává, že první záchytná stíhačka bude uvedena do provozu v roce 2028. USA plánují zakoupit 20 těchto strojů, které následně budou operovat ze základny na Aljašce.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Americké bombardéry B-1 cvičí na dohled konfliktní zóny Blízkém východě

Dva ze čtyř amerických bombardérů B-1 Lancer byly přemístěny blíže ke konfliktu na Blízkém východě. Podle amerického letectva byly přemístěny ze Španělska do Turecka, kde nyní tyto letouny cvičí s tureckým letectvem.

Není jasné, jak dlouho budou letouny B-1 na turecké letecké základně Incirlik operovat.

Jedná se už o druhé nasazení těchto letounů v Evropě v rámci mise Bomber Task Force (BTF) pro posílení spojenců v Evropě a dostrašení Ruska. Celkové tempo nasazení amerického letectva v rámci BTF po celém světě se v posledních dvou letech zvýšilo.

Očekává se, že dojde k dalším nasazením, která budou zahrnovat další cvičení se spojenci ale i bez nich.

Zdroj: Air&Space Forces Magazine (USA)

Podmořská hybridní válka by ohrozila bezpečnost miliardy lidí

Bezpečnost zhruba jedné miliardy lidí v Evropě a Severní Americe ohrožují ruské pokusy vést hybridní válku, kde se zaměřují na zranitelnost podvodní kritické infrastruktury. K ní patří především větrné elektrárny, plynová potrubí a elektrické kabely v mořích a oceánech.

„Síť podmořských kabelů a potrubí, na které závisí evropské energetické a komunikační propojení, není vybudována tak, aby odolala hybridní válce, kterou se snaží vést Moskva a jiní protivníci Severoatlantické aliance,“ uvedl zástupce velitele spojeneckého námořního velitelství admirál Didier Maleterre.

Prostředí pod mořem se od dob jeho vybudování dynamicky změnilo, a je proto velmi zranitelné. NATO kvůli tomu na velitestlví pro námořní operace MARCOM zřizuje nové středisko, které se této problematice bude podrobně věnovat.

„Schopnost identifikovat aktéry hybridních útoků je v dnešním světě zásadní. Je to velmi náročná práce, která by se dala přirovnat ke sledování pachatele kybernetického útoku,“ poznamenal Maleterre.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

V Súdánu hrozí masové umírání civilistů, varují humanitární organizace

Súdánem už rok zmítá válka, která minulý rok v dubnu propukla v hlavním městě Chartúmu. Napětí, které tento konflikt vyvolalo, vzniklo mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami rychlé podpory (RSF).

Boje začaly pouličními střety, které se ale velmi rychle rozšířily po celé zemi. Válka v Súdánu je zastíněna jinými více medializovanými konflikty.

Pracovníci humanitárních organizací varují, že se Súdán řítí k rozsáhlé potravinové krizi, kvůli které by mohlo dojít v následujících měsících k masovým úmrtím civilistů.

Kromě hladovění informují humanitární organizace o krutostech páchaných na civilistech včetně zabíjení, vysídlování a znásilňování.

Více než osm milionů lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. Produkce potravin se zhroutila, dovoz se zastavil a pohyb potravin po zemi ztěžují boje. Válka zničila zdravotní péči a podle Lékařů bez hranic je v celé zemi funkčních pouze 20 až 30 % zdravotnických zařízení.

Zdroj: CTV News (Kanada)

Trhy akcií a ropy se po útoku Íránu na Izrael rychle zotavují

Akciové a ropné trhy neprojevily po íránském vojenském útoku na Izrael velké změny. Obchodníci se totiž zbavili obav, že by konflikt mohl přerůst v plnohodnotnou válku a omezit dodávky ropy z regionu.

Teherán vyslal na židovský stát bezpilotní letouny a rakety v odvetě za předpokládaný izraelský útok na svůj konzulát v Damašku, při kterém zahynulo několik vojenských velitelů.

Tlumená reakce naznačovala, že trhy sázely zmírnění situace, co Írán uvedl, že záležitost považuje za „uzavřenou“, a Washington se snaží o deeskalaci napětí.

Odborníci varovali, že tvrdá reakce Izraele by mohla konflikt ještě více vyhrotit, omezit dodávky ropy z regionu a zvýšit ceny.

„Výrazná izraelská odveta by mohla spustit destabilizující odvetný cyklus a posunout tento konflikt na vyšší úroveň eskalace,“ uvedla bývalá analytička CIA Helima Croft.

Zdroj: The Financial Times (Velká Británie)

Německo pošle Ukrajině systémy Patriot, rakety Taurus ale nedodá

Berlín souhlasil s vysláním systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu, ale neustoupil od svého odmítavého postoje poskytnout Kyjevu řízené střely Taurus. Krok Německa přišel po telefonátu německého kancléře Olafa Scholze s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Je to skutečný projev podpory Ukrajině v pro nás kritické době. Vyzývám všechny ostatní představitele partnerských států, aby následovali jeho příkladu,“ poděkoval Zelenskyj za dodávku vojenské techniky.

Navzdory nové pomoci Scholz stále odmítá poskytnout Kyjevu řízené střely Taurus. Tento krok Zelenskyj ostře kritizoval.

Ukrajina chce německé rakety Taurus, které mají dolet kolem 500 kilometrů a nesou silnou bojovou hlavici k zasažení cíle za frontovou linií, například Kerčského mostu spojujícího Rusko a okupovaný Krym.

Scholz zaslání německých raket na Ukrajinu rezolutně odmítl s tím, že by mohlo vést k eskalaci války nebo dokonce vtáhnout Německo do přímého konfliktu s Ruskem.

Zdroj: Politico (USA)

Izrael má šanci vytvořit strategickou alianci proti Íránu

Izrael má příležitost vybudovat strategické spojenectví proti Íránu poté, co společně se Spojenými státy a dalšími zeměmi odrazil íránský masový útok drony a raketami. Uvedl to izraelský ministr obrany Joav Gallant.

„Máme příležitost vytvořit strategické spojenectví proti této vážné hrozbě ze strany Íránu, který hrozí, že na tyto rakety namontuje jaderné výbušniny, což by mohlo představovat mimořádně vážnou hrozbu,“ uvedl Gallant.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Putin přitvrdil v rétorice vůči Pobaltí, připravuje půdu pro možnou eskalaci

Ruský prezident Vladimir Putin zintenzivňuje svou rétoriku vůči pobaltským státům, čímž připravuje půdu pro možnou „budoucí eskalaci“ s východními členy Severoatlantické aliance. Uvedl to washingtonský Institut pro studium války (ISW).

Putin prohlásil, že Lotyšsko a další pobaltské země „jednoduše vyhánějí“ etnické Rusy ze svých hranic. Jeho stížnost se týká změn v lotyšském imigračním zákoně, podle kterých musí Rusové žijící v zemi jako stálí obyvatelé složit zkoušku z lotyšského jazyka, pokud zde chtějí zůstat.

V prosinci bylo určeno zhruba 1 200 Rusů, kteří mají být deportováni, protože si podle nových pravidel neobnovili povolení k pobytu.

Podle ISW by podkopávání suverenity pobaltských států a jejich vykreslování jako tyranů vůči Rusům zapadalo do Putinova konečného cíle oslabit NATO, přičemž i válka na Ukrajině měla podle institutu za cíl zejména destabilizaci Aliance.

Zdroj: Yahoo! News (USA)

Geoana: Není otázkou, jestli Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy

Podle zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoany členové Aliance neřeší, zda se Ukrajina připojí k paktu, ale pouze kdy budou splněny podmínky přijetí.

Geoana uvedl, že podpora NATO Ukrajině, která formálně požádala o vstup v září 2022, zahrnuje vybudování „mostu ke členství“.

„Válka není nejvhodnější doba na to, abychom se takovými vyhlídkami zabývali. Ale přijde okamžik, kdy přijdou úvahy jako bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, silnější Ukrajina a odstrašení Ruska,“ dodal.

Silná Ukrajina s robustní armádou, demokracií a ekonomikou jsou podle něj předpokladem pro její vstup do NATO, stejně jako budoucí „bezpečnostní architektura“ Evropy.

Náměstek zároveň zahnal obavy, že by někteří členové mohli členství Ukrajiny vetovat. „Samozřejmě vidíte nuance u spojenců, ale nevidíme zásadní rozdíly, pokud jde o pokračování podpory Ukrajiny nebo investice do vlastní obrany,“ řekl Geoana.

Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)

Finský prezident: Evropa by se měla více připravovat na ruskou hrozbu

Finský prezident Alexander Stubb vyzval spojence, aby se namísto silně nepřátelské rétoriky vůči Rusku zaměřili na reálnou přípravu proti hrozbě, kterou Putinův režim představuje.

„Trochu mě děsí ta válečná rétorika, která naznačuje, že by snad Rusko mohlo otestovat článek 5 (Severoatlantické smlouvy) a že Evropa je další na řadě. Domnívám se, že bychom rozhodně měli být připraveni, ale nemyslím si, že je konflikt pravděpodobný,“ uvedla finská hlava státu a dodala, že by se evropské země měly chovat více jako Finsko: „Musíte být připraveni na nejhorší, abyste tomu mohli předejít.“

Mezi opatřeními, která by ostatní evropské země měly zvážit, finský prezident zmínil například povinnou vojenskou službu. Ta ve Finsku funguje a generuje značné množství armádních rezervistů. Stubb také dodal, že jeho země počítá s tím, že Rusko bude mít autoritativního vůdce minimálně do roku 2030 a zároveň doplní stavy své armády zhruba na stejnou úroveň jako před válkou.

Zdroj: Financial Times (USA)

SACEUR: Klíčová je průmyslová výroba zbraní

Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR) generál Christopher Cavoli se domnívá, že klíčové pro vítězství Ukrajiny je dodání dělostřelecké munice. Cavoli podotkl, že situace je opravdu vážná, Ukrajina je „téměř zcela závislá“ na západní pomoci a pokud Spojené státy nedoručí slibovanou p...

Cavoli, který považuje Rusko za chronickou hrozbu pro USA, vyjádřil absolutní důvěru v to, že Kyjev může válku vyhrát, bude-li mu doručena odpovídající úroveň pomoci. „Mají dovednosti, ale co je nejdůležitější, mají odhodlání dosáhnout svých cílů. Potřebují vnější podporu, dokud nebudou schopni generovat vlastní průmyslovou výrobu. Jakmile bude tohoto stavu dosaženo, zvítězí strana s větším odhodláním, a tou je Ukrajina,“ dodal.

Kromě dělostřeleckých granátů zmínil Cavoli jako naprosto kritické v této fázi války také odpalovací systémy a samotné rakety protivzdušné obrany. Spojené státy jsou v současnosti hlavním dodavatelem těchto vojenských technologií. Americký ministr obrany Lloyd Austin už delší dobu aktivně hledá další rakety do Patriotů pro Ukrajinu s tím, že je to životně důležité.

Zdroj:Ukrajinska pravda (Ukrajina)

Švédsko: NATO musí zakročit proti ruskému vměšování do GPS

Rusko již řadu měsíců ruší signál GPS v oblasti Baltského moře, což ohrožuje regionální bezpečnost, lodní i letadlovou dopravu a poškozuje tamní ekonomiku. Podle šéfa švédského námořnictva nastal čas, aby na to země Severoatlantické aliance zareagovaly.

Jedním z důsledků ruských intervencí je zvýšený počet lodí, které vypínají svůj automatický identifikační systém, což významně ztěžuje zjišťování jejich původu a toho, co přesně dělají v Baltském moři. Tento jev se označuje jako „doprava duchů“.

Estonští vědci se domnívají, že Rusko je za rušením GPS prostřednictvím elektromagnetického boje z komplexu Tobol v ruské oblasti Kaliningrad.

Zdroj: Defense One (USA)

Španělské stíhačky chrání Rumunsko

Pět španělských Eurofighterů a zhruba 60členný podpůrný tým se připojily k misi NATO Air Shielding provádějícím výcvikové a odstrašovací lety z letecké základny na rumunském pobřeží Černého moře.

„Dorazili jsme sem 8. dubna a na dva týdny se připojíme k našim aliančím spojencům, se kterými budeme létat,“ uvedl velitel španělské detašované jednotky podplukovník Victor Garrido. „Přispějeme tím k zesílení obranného postavení NATO na svém východním křídle,“ dodal.

Mise Air Shielding zvyšuje ochranu území NATO před vzdušnými a raketovými hrozbami, bezprostředně chrání občany, zvyšuje připravenost aliančních jednotek a dbá na jejich připravenost k obraně území v případě potřeby.

Zdroj: AIRCOM

Kam dál?

Air shielding: NATO posiluje vzdušnou obranu východního křídla

Britské Eurofightery přistály v Rumunsku, budou se podílet na air policing

Rumunsko bude hostit největší základnu NATO v Evropě kogalniceanu

Francie poprvé vyšle letadlovou loď pod velení NATO

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle a její úderná skupina bude poprvé nasazena pod velením Severoatlantické aliance. Zatímco jednotlivá francouzská letadla a plavidla dříve operovala pod vedením NATO, úderná skupina letadlových lodí zůstávala až dosud pod národním velením.

Loď zahájí působení s doprovodem zahrnujícím francouzskou fregatu protivzdušné obrany, víceúčelovou fregatu a jadernou ponorku ve Středozemním moři v druhé polovině dubna. Doplní je plavidla ze Spojených států, Španělska, Řecka, Itálie a Portugalska.

Cílem je „posílit obrannou a odstrašující pozici aliance a také podpořit operace, které zajišťují regionální stabilitu, se zaměřením na střední a východní Středomoří,“ uvedl velitel francouzské letadlové lodi Jacques Mallard. Celé nasazení by podle francouzského ministerstva obrany mělo trvat kolem šesti týdnů.

Zdroj: Defense News (USA)

USA předávají Ukrajině zabavené íránské zbraně a munici

Spojené státy převezly na Ukrajinu tisíce kulometů, odstřelovačských pušek, raketometů a statisíce kusů munice zabavených v Íránu.

Americké centrální velitelství (CENTCOM) uvedlo, že materiál převedený na Ukrajinu stačí na vybavení jedné ukrajinské brigády, přibližně čtyř tisíc příslušníků, ručními palnými zbraněmi.

„Tyto zbraně pomohou Ukrajině bránit se proti ruské invazi,“ uvedlo CENTCOM.

V uplynulém roce americké námořnictvo zabavilo tisíce íránských útočných pušek a více než milion kusů munice z plavidel, která Írán používal k přepravě zbraní Íránem podporovaným hútijským povstalcům v Jemenu.

Není to poprvé, co USA převedly zabavené íránské vojenské vybavení na Ukrajinu. Vloni tímto způsobem získala Ukrajina více než milion kusů zabavené íránské munice.

Zdroj: CNN(USA)