natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Co psala světová média o Severoatlantické alianci

    27. 3. 2024

    14:57
    Nosič vrtulníků Hyuga je největší vojenskou lodí japonských ozbrojených sil.

    USA a Japonsko zásadně posilují vojenskou spolupráci, důvodem je Čína

    Japonsko a Spojené státy jednají o zásadním posílení vojenské spolupráce.

     Děje se tak v době rostoucí hrozby ze strany Číny a Severní Koreje. Americký prezident Joe Biden a japonský premiér Fumio Kišida by měli v dubnu představit plán na restrukturalizaci velení americké armády v Japonsku.

    Mělo by jít o největší posílení bezpečnostních vztahů od podpisu smlouvy o vzájemné obraně v roce 1960, píší Financial Times. Nutno podotknout, že již nyní je v Japonsku 54 tisíc amerických vojáků, což je nejvíce ze všech spřátelených zemí.

    Tokio uvedlo, že s „vážným znepokojením“ sleduje rapidně narůstající vojenské kapacity Číny a hrozbu, kterou představuje pro Tchajwan, který leží pouhých 100 kilometrů od japonského území.

    Těsnější spolupráce mezi USA a Japonskem přichází ve chvíli, kdy se východoasijská země rozhodla ustoupit od poválečného pacifismu. Na konci roku 2022 se Japonsko zavázalo zdvojnásobit obranné výdaje na 2 % HDP, včetně pořízení řízených střel, které mohou zasáhnout cíle vzdálené 1 000 km.

    Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

    14:56
    Dron Zaphyr výrobce Airbus.

    Austrálie pořizuje laserový protidronový systém za 5 milionů dolarů

    Australská armáda pořídila laserový protidronový systém za 5 milionů dolarů.

    Zařízení dokáže sestřelit dron pohybující se rychlostí 100 kilometrů za hodinu. Na jedno nabití zlikviduje až 50 dronů. Laserový systém, který vyvinula společnost AIM Defence se sídlem v Melbourne, nahrazuje potřebu klasické munice.

    Drony se stávají čím dál důležitějším prvkem v moderním válčení, důkazem budiž jejich rozsáhlé využití ukrajinskými ozbrojenými silami v boji proti Rusku. Podobně efektivní nástroj představují i pro húsijské teroristy při jejich útocích na mezinárodní lodě v Rudém moři.

    Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

    14:54
    Severoatlantická aliance. Ilustrační foto.

    NATO chce zbraňové systémy Carl-Gustav od Saabu

    Čtyři země Severoatlantické aliance poptávají u Saabu přenosný víceúčelový zbraňový systém Carl-Gustav.

    Hodnota zakázky dosahuje 60 milionů eur.

    Objednávka je zadána v rámci dohody mezi Saabem a Agenturou NATO pro podporu a pořizování a krom samotného zbraňového systému zahrnuje také poptávku po munici a dalším vybavení.

    Firma Saab uvádí, že Carl-Gustav má prokazatelné výsledky na bitevním poli a různé typy munice, se kterými je systém schopen operovat, jej činí flexibilním a velice efektivním zařízením pro zvládání těžkých situací v boji.

    Zdroj: SAAB (USA/Švédsko)

    14:52
    Vlak s municí a zbraněmi na Ukrajinu (27. února 2022)

    Aktivisté na severovýchodě Řecka zablokovali vlak s tanky pro Ukrajinu

    Skupina „protiválečných” aktivistů zastavila na severovýchodě Řecka vlak s vojenskou pomocí směřující na Ukrajinu.

    Transportovány byly tanky nejen od Spojených států ale také od dalších zemí Severoatlantické aliance. Účastníci sabotážní akce jsou členy Komunistické strany Řecka.

    K incidentu, při kterém se demonstranti zabarikádovali přímo na železniční trati, došlo na severovýchodě Řecka. Cesta, kterou západní pomoc proudí přes Bulharsko a Rumunsko, se stala alternativním kanálem pro dodávky vojenského materiálu napadené Ukrajině.

    Zdroj: Anadolu Ajansı(Turecko)

    14:50
    Odstřelovačský výcvik ukrajinských vojáků v Polsku

    Francie brzy dodá Ukrajině 78 houfnic Caesar

    Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu prohlásil, že jeho země bude brzy schopna dodat Kyjevu 78 houfnic Caesar.

     Na jejich financování se spolu s Francií podílí také Ukrajina a Dánsko.

    Země hodlá navýšit také dodávky munice, na letošek si francouzské politické vedení stanovilo cíl dodat Ukrajině 80 tisíc kusů. Od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk v únoru 2022 však zvládla země poslat jen 30 tisíc nábojů.

    Zdroj: Associated Press (USA)

    26. 3. 2024

    14:44
    Jihokorejský tank K2

    Jihokorejská armáda snižuje početní stavy uprostřed demografické krize

    Jižní Korea čelí demografické krizi, která by mohla ovlivnit její národní bezpečnost.

    Korejská republika se potýká s klesajícím počtem obyvatel, což je alarmující trend pro mnoho vyspělých zemí. Jižní Korea dosáhla nejnižší míry porodnosti na konci roku 2023, kdy připadalo 0,72 porodů na ženu. Prognózy pro rok 2024 naznačují, že tato hodnota dále klesne na 0,68 porodů na ženu. Kořeny této krize lze zpětně vystopovat k minulým politickým rozhodnutím, kdy populace Jižní Koreje ve 20. století rapidně rostla.

    Přestože má Jižní Korea jednu z nejvyspělejších armád na světě, potýká se se snižováním vojenských stavů v důsledku demografické krize. Jde to vidět i ve výrazném snížení počtu vojáků v aktivní službě z 620 tisíc v roce 2017 na 500 tisíc v roce 2022.

    Země se snaží s výzvami vypořádat a vidí v krizi příležitost k inovacím, přizpůsobení a novým definicím obranných strategií. To vyžaduje od Korejců strategickou předvídavost, přijetí nových technologií a výrazné zaměření na mezinárodní spolupráci.

    Zdroj: The Diplomat (USA)

    14:42
    Litevští vojáci na cvičení Sabre Strike v Pobaltí

    USA poskytnou vojenskou pomoc Baltským státům

    Washington schválil balíček obranné pomoci v hodnotě 210 milionů eur v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy (BSI).

    BSI vznikla v roce 2020 a od té doby usiluje o posílení schopností a interoperability ozbrojených sil v Estonsku, Lotyšsku a Litvě právě s pomocí americké armády.

    Tyto tři země sousedí s Ruskem a s jeho spojencem Běloruskem. Ruská invaze na Ukrajinu způsobila v regionu nárůst napětí.

    „Americké finanční prostředky pomohou rozvíjet protivzdušnou obranu, pozemní síly a povědomí o námořní situaci v pobaltských státech,“ uvedlo estonské ministerstvo obrany.

    Zdroj: Euronews (Francie)

    14:41
    Arménský premiér Nikol Pašinjan

    Arménie usiluje o geopolitické změny, ale ruská vojenská základna je překážkou

    Arméni přestávají důvěřovat staletému spojenectví s Ruskem.

    Arménští představitelé otevřeně mluví a podnikají kroky pro to, aby přerušili bezpečnostní vazby s Ruskem. Vystěhovali ruské pohraničníky z jerevanského letiště a současně se snaží podnikat bezprecedentní kroky směrem k Západu včetně úvahy o možnosti požádat o vstup do Evropské unie.

    Bohužel pomyslnou stopkou těchto kroků se zdá být ruská 102. vojenská základna ve městě Gjumri, které se nachází v blízkosti arménských hranic s Tureckem. Tato základna představuje nejvýznamnější prvek bezpečnostního partnerství Ruska a Arménie, a stojí tak v možných změnách arménské zahraniční politiky.

    Smlouva o pronájmu základny byla v roce 2010 prodloužena až do roku 2044 a nikdo nevidí velkou pravděpodobnost, že by ruští vojáci odešli ze základny dříve. Svědčí o tom i slova ruského prezidenta Vladimira Putina při jeho návštěvě základny v roce 2013. „Rusko to tady nikdy neopustí,“ prohlásil Putin.

    Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (USA/ČR)

    14:39
    Izraelští vojáci v pásmu Gazy

    Plán na zrušení vojenské výjimky pro ultraortodoxní studenty vyvolal nepokoje v Izraeli

    Navrhovaný zákon, který by měl rozšířit povinnou vojenskou službu i na ultraortodoxní studenty, kteří byli z branné povinnosti dosud osvobozeni, vyvolal v Izraeli ostrou debatu.

    Skoro šest měsíců od útoků Hamásu, které zahájily válku v Gaze, se navrhovaný zákon snaží o prodloužení vojenské služby pro odvedence a zvýšit věkovou hranici pro záložníky. Návrh také počítá s ultraortodoxními prapory, ale zatím nestanovuje roční kvóty pro jejich odvody.

    Premiér Benjamin Nethanjahu informoval svoji stranu Likud a vládu, že si stojí za svým. „Pokud návrh zákona neprojde, rozvrátí to stabilitu vlády,“ tvrdí Nethanjahu. Nethanjahuův politický rival Benjamin Ganc označil navrhovaný zákon za kompromis, ne za celospolečenské řešení branné povinnosti.

    „Zákon nepodpořím. Nebudu stát na straně zákona, na kterém se neshodnou všechny koaliční frakce,“ prohlásil ministr obrany Jo’av Galant. Návrh odmítá velká většina ultraortodoxních židů a jejich zástupci.

    Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

    14:38
    Odstřelovačský výcvik ukrajinských vojáků v Polsku

    Francie a Německo se dohodly na společné výrobě zbraní na Ukrajině

    Během setkání francouzského ministra obrany Sébastiena Lecornu a německého ministra obrany Borise Pistoria v Berlíně dosáhly obě strany dohody, která otevírá cestu k první francouzsko-německé zbrojní továrně na ukrajinské půdě.

    Dohoda se týká konglomerátu KNDS, který vyrábí vojenské pozemní systémy. Dceřiná společnost, která bude na Ukrajině otevřena, by měla nejprve vyrábět náhradní díly a munici a posléze kompletní zbraňové systémy. Záměrem této dohody je hlavně zjednodušení logistických záležitostí ze strany Západu.

    Zdroj: Le Monde (Francie)

    25. 3. 2024

    15:20
    Australská válečná loď Melbourne připlouvá k člunům somálských pirátů

    Austrálie dá 3 miliardy dolarů na stavbu svých jaderných ponorek

    Austrálie se chystá přispět částkou ve výši 3 miliard dolarů na stavbu ponorek s jaderným pohonem v rámci dohody AUKUS se Spojenými státy a Velkou Británií.

    „Ponorky s jaderným pohonem nejsou levné, ale žijeme v mnohem nebezpečnějším světě, kde operuje mnohem asertivnější Čína, vidíme dění na Blízkém východě a v Evropě,“ prohlásil britský ministr obrany Grant Shapps při návštěvě loděnice v jihoaustralském Adelaide, kde ponorky budou konstruovány.

    Třístranná bezpečnostní dohoda vznikla v roce 2021 a před rokem byly představeny první podrobnosti o tom, jakým způsobem Austrálie ponorky získá. Čína tvrdí, že dohodou AUKUS země riskují zahájení závodů ve zbrojení v oblasti Tichomoří. Peking v posledních letech výrazně navyšuje své výdaje na armádu, rozšiřuje a modernizuje své ozbrojené síly, včetně námořnictva.

    Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

    15:19
    Lotyští vojáci s protiletadlovým raketovým kompletem RBS-70

    Lotyšsko: zaveďte znovu povinnou vojenskou službu

    Prezidenti Lotyšska a Estonska tvrdí, že by se evropští členové Severoatlantické aliance měli důrazněji připravovat na potenciální konfrontaci s Ruskem.

     Podle nich by členské státy měly zvážit vše, co může posílit jejich obranný potenciál, od povinné vojenské služby až po dramatické navýšení výdajů na obranu.

    Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs prohlásil, že evropské země se musí vrátit na úroveň „výdajů z dob studené války“ a měly by seriózně diskutovat o návratu povinné vojenské služby. Tu loni obnovilo právě Lotyšsko a nedávno tak učinily také Litva a Švédsko. Estonsko, Finsko a Norsko ji od konce studené války nezrušily a Dánsko minulý měsíc navrhlo rozšíření také na ženy.

    Estonská vláda pro změnu navrhla speciální formu „daně na obranu“, která by pomohla zvýšit vojenské výdaje na 3 % HDP, i když je nepravděpodobné, že by vstoupila v platnost před rokem 2026. „Je to jeden ze způsobů, jak dát peníze přímo na obranu, přičemž občané chápou, kam a proč ty peníze jdou,“ řekl estonský prezident Alar Karis.

    Západní představitelé v posledních měsících opakovaně varovali, že Moskva by se mohla v nadcházejících letech pokusit zpochybnit článek 5 o vzájemné obraně zejména hybridními útoky na Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu, tři nejzranitelnější státy východního křídla NATO.

    Zdroj: Financial Times (Velká Británie)

    15:18
    Ukrajinská armáda na Donbase

    Ukrajina zasáhla další dvě ruské lodě u Krymu

    Ukrajinské síly měly zasáhnout dvě ruské lodě Jamal a Azov, komunikační středisko a další infrastrukturu u okupovaného Krymu.

     Vyplývá to z vyjádření ukrajinského generálního štábu.

    Britský ministr obrany Grant Shapps útok na ruské lodě ocenil a označil jej za „historický okamžik pro Ukrajinu“. „Zjednodušeně řečeno to znamená, že Putin už nemůže v klidu provádět vojenská cvičení v Černém moři, přestože tam ruská flotila operuje od roku 1783,“ podotkl Shapps. Dodal, že svět si „nemůže dovolit“ porážku Ukrajiny, a že britská podpora Kyjevu potrvá i nadále.

    Během víkendu mířilo asi 20 ruských raket a sedm dronů na „kritickou infrastrukturu“ u Lvova na západě Ukrajiny, přičemž jedna z řízených střel narušila polský vzdušný prostor. Polsko je členem Severoatlantické aliance.

    „Objekt vstoupil do polského prostoru poblíž města Oserdow a zůstal tam 39 sekund. Během celého letu byl pečlivě sledován skrze radarové systémy,“ uvedly polské ozbrojené síly. „Pokud by existoval předpoklad, že by objekt mířil k jakýmkoli polským cílům, byl by samozřejmě sestřelen a byla by přijata všechna adekvátní opatření,“ podotkl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

    Zdroj: BBC (Velká Británie)

    15:17
    Francouzský náčelník generálního štábu generál Thierry Burkhard.

    Šéf francouzské armády není proti případnému vyslání vojáků na Ukrajinu

    Rusko by nemělo očekávat, že Západ omezí svou podporu Ukrajině na dodávky zbraní.

     To prohlásil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Thierry Burkhard. Jeho slova odrážejí nedávný kontroverzní návrh prezidenta Emmanuela Macrona, že nelze vyloučit vojenskou intervenci ze strany zemí Severoatlantické aliance.

    „Válka skončí ve chvíli, kdy Rusko přestane útočit,“ dodal Burkhard po jednání s šéfem švédských ozbrojených sil Micaelem Bydenem.

    Švédský generál podotkl, že „Vladimir Putin postavil svou operaci na domněnce, že Západ nikdy nevyšle vojáky na Ukrajinu, a maximálně zůstane u dodávek zbraní. Musíme mu ukázat, že se o tuto svou logiku nemůže opírat,“ a vyzval Evropu, aby byla připravena riskovat.

    Zatímco řada evropských států tuto myšlenku kategoricky zamítla, Macron vyslání jednotek nevyloučil, trvá na tom, že jeho slova byla dobře promyšlená, a zdůraznil, že Francie se nebude řídit „moskevskou logikou eskalace“.

    Zdroj: Radio France International (Francie)

    15:15
    Japonské námořnictvo.

    USA budou více spolupracovat s Japonskem kvůli čínské hrozbě

    Americký prezident Joe Biden se příští měsíc setká s japonským premiérem Fumiem Kišidou ve Washingtonu.

    Chce s ním probrat jmenování čtyřhvězdičkového generála do čela amerických vojenských jednotek v Japonsku, užší vojenskou spolupráci ve světle narůstající hrozby ze strany Číny a největší změny ve východní Asii za poslední desetiletí.

    Na rozdíl od sousední Jižní Koreje, kde mohou američtí a jihokorejští vojáci operovat pod jednotným velením čtyřhvězdičkového generála, totiž americké síly v Japonsku podléhají tříhvězdičkovému veliteli, který však nemá žádnou pravomoc nad japonskými vojáky. To například brání v jednodušších postupech při vojenských cvičeních.

    Užší spolupráce zemí přijde v době, kdy se Japonsko rozhodlo ustoupit od poválečného pacifismu, který po desetiletí formoval jeho obrannou strategii. Na konci roku 2022 se Japonsko zavázalo zdvojnásobit výdaje na obranu na 2 % HDP, včetně pořízení řízených střel, které mohou zasáhnout cíle vzdálené 1000 km.

    Zdroj: Reuters (Velká Británie)

    22. 3. 2024

    14:51
    Dny NATO v Ostravě. Rumunský tank TR-85

    Rumunsko bude hostit největší základnu NATO v Evropě kogalniceanu

    Na pobřeží Černého moře vznikne největší vojenská základna Severoatlantické aliance v Evropě.

     Byly zahájeny práce na rozšíření základny Mihail Kogalniceanu na jihovýchodě Rumunska, která svou velikostí výrazně předčí americkou vojenskou základnu v německém Ramsteinu.

    Nová základna poskytne Rumunsku důležitější roli v bezpečnostní architektuře NATO a silnější pozici v Černém moři. S válkou na svých hranicích musí země zvažovat i ty nejhorší scénáře a posílení obrany tímto způsobem se zdá jako ideální.

    Rozšířený komplex má čítat téměř 3 000 hektarů, přičemž dosud největší základna v Ramsteinu pokrývá o 1 000 hektarů méně. Počítá se, že do roku 2030 bude moci hostit 10 tisíc aliančních vojáků a civilních pracovníků.

    Zdroj: Balkan Insight (Srbsko)

    14:49
    Transportní letoun C-130H australského letectva.

    Cameron: NATO a AUKUS musí být připraveni na vítězství Trumpa

    Musíme se připravit na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách zejména v rámci Severoatlantické aliance a trojstranného vojenského paktu AUKUS, zdůraznil britský ministr zahraničí David Cameron.

    Ten sdružuje Austrálii, Spojené státy americké a právě Velkou Británii.

    Cameron si při svém vyjádření v Austrálii dával pozor, aby se vyhnul přímé kritice bývalého amerického prezidenta a podotkl, že je „na amerických občanech, koho si zvolí“. Šéf britské diplomacie však implicitně uznal rizika, jimž by AUKUS a NATO mohly čelit v případě druhého Trumpova prezidentství.

    USA a Velká Británie pomohou Austrálii získat ponorky s jaderným pohonem díky členství v AUKUS. NATO je podle Camerona „nejúspěšnější obrannou aliancí v historii“.

    Trump dosud nevyjádřil výtky vůči trojstranné dohodě AUKUS, ale k NATO byl dříve velmi kritický, zejména pokud jde o vůli jeho členů vydávat na obranu dohodnutá 2 % HDP.

    Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

    14:47
    Švédské ozbrojené síly

    Švédsko: náš vstup do NATO posiluje bezpečnost v Baltském moři

    Švédský ministr zahraničí Tobias Billström pro Deutsche Welle uvedl, že vstup Švédska a Finska do NATO „výrazně“ zvýší bezpečnost a stabilitu v oblasti Baltského moře, což je podle něj zásadní v době protahujícího se konfliktu s Ruskem.

    Billström dále podotkl, že všechny země kolem Baltského moře kromě Ruska jsou nyní členy NATO. Podle něj je také životně důležitá pokračující podpora Ukrajiny v jejím boji proti ruským okupačním silám.

    „Musíme se dívat na válku tak, jaká doopravdy je,“ řekl Billstrom. „Je to válka proti státu, který necítí žádné limity, který chce obnovit svou imperiální nadvládu, a to musíme zastavit.“

    Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

    14:46
    Ofenziva ukrajinské armády

    Šéf Vojenského výboru NATO vyzval k větší a rychlejší podpoře

    Předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer během své návštěvy Kyjeva prohlásil, že by západní spojenci neměli propadat zbytečnému pesimismu ohledně ukrajinských schopností odrazit ruské okupanty a vyzval k rychlejšímu dodání důležité pomoci.

    „Ukrajina potřebuje ještě větší podporu a to ihned. Čas na Ukrajině se neměří ve dnech, týdnech nebo měsících. Měří se v lidských životech. Ve spojeneckých zemích je týden týdnem. Na Ukrajině je týden navždy ztracená matka, otec, dítě, přítel,“ prohlásil na Kyjevském bezpečnostním fóru.

    Kyjev se potýká s nedostatkem munice a lidských zdrojů. Bauer ocenil ukrajinskou odolnost a schopnost rychle se přizpůsobit aspektům moderního válčení.

    „Ačkoli svět mohl být v roce 2023 přehnaně optimistický, neměli bychom udělat stejnou chybu a stát se v roce 2024 přehnaně pesimistickými,“ podotkl šéf Vojenského výboru NATO a vyjádřil důvěru ve schopnost Ukrajiny uspět na bojišti.

    Zdroj: Swissinfo (Švýcarsko)

    14:44
    Sestřelený letoun Su-25 ruského letectva

    Rusko chystá válku s NATO dříve, než se očekávalo

    Podle amerického Institutu pro studium války se Ruská federace připravuje na rozsáhlou konvenční válku se státy Severoatlantické aliance.

     Vyplývá to z podrobné analýzy řady ruských ekonomických a vojenských ukazatelů.

    Think-tank zdůrazňuje, že přestože k takovému konfliktu nedojde hned, může přijít dříve, než západní analytici dosud předpokládali. Ruská armáda už teď provádí značné strukturální reformy, aby zvýšila vlastní bojeschopnost ve válce na Ukrajině a současně zvýšila své schopnosti v rámci příprav na potenciální konflikt s NATO. Ten by mohl podle některých západních lídrů přijít v horizontu tří až osmi let.

    Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přiznal, že jeho země do konce roku 2024 vytvoří čtrnáct nových divizí a šestnáct nových brigád. „Cílem těchto reforem je však spíše budování dlouhodobých vojenských kapacit Ruska nad rámec války proti Ukrajině,“ tvrdí institut.

    Zdroj: Euronews (Belgie)

    21. 3. 2024

    17:42
    Ruská armáda

    Šéf polské armády potvrdil přípravy Ruska na válku s NATO

    Rusko se připravuje na konflikt se Severoatlantickou aliancí v příštím desetiletí.

    Náčelník generálního štábu polské armády Wiesław Kukuła to uvedl během debaty k výročí vstupu Polska do NATO.

    Jeho tvrzení navazuje na prohlášení dalších vrcholných představitelů evropských obranných a zpravodajských služeb.

    „Rusko si zvolilo cestu, která je dlouhodobou konfrontací,“ uvedl dříve šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin. Podle něj může Rusko předpokládat konflikt s NATO v horizontu „zhruba příštích deseti let“.

    „Rusko je oportunista a využije každou příležitost a každou vznikající slabinu, kterou lze operativně využít k dosažení vlastních zájmů,“ dodal Rosin.

    Od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se obrana stala ústředním bodem evropské politiky, přičemž členské státy nejenže podporují válkou zmítanou zemi, ale také budují své vojenské kapacity.

    Zdroj: Euractiv(Belgie)

    17:40
    Čínská armáda

    Čína může napadnout Tchaj-wan do roku 2027, tvrdí generál USA

    Šéf velitelství americké armády v Indopacifiku John Aquilino prohlásil, že Peking trvá na svém cíli být schopen napadnout Tchaj-wan do roku 2027.

     Svědectví přišlo v době, kdy Čína vyslala více než třicet vojenských letadel kolem ostrova během jediného dne.

    Čína pracuje na budování své armády (PLA) „v rozsahu, který nebyl zaznamenán“ od druhé světové války, a to i přesto, že se země zaměřuje na oživení zpomalující ekonomiky.

    Jako důkaz uvedl Aquilino rozpočet Číny na obranu, který podle něj v posledních letech vzrostl o více než 16 procent na 223,5 miliardy dolarů. Od roku 2021 nabyla armáda přes 400 moderních stíhacích letounů a více než 20 velkých vojenských lodí a více než zdvojnásobila svůj inventář balistických a řízených střel.

    Prezident Si Ťin-pching vyzval Čínu, aby do roku 2027, kdy si čínská armáda připomene sto let od svého založení, vybudovala „armádu světové úrovně“.

    Zdroj: The Japan Times(Japonsko)

    17:39
    Nakládání střely Tomahawk do ponorky na Guamu, prosinec 2012

    Armáda USA v Indopacifiku chce více peněz na obranu Guamu

    Americké velitelství pro Indopacifik požádalo o dodatečné financování ve výši 11 miliard dolarů na rok 2025 pro obranné systémy na Guamu, které mají čelit čínským raketám.

    Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zveřejnila návrh rozpočtu na rok končící zářím 2025, který zahrnuje 895,2 miliardy dolarů vyčleněných na obranu, což je o jedno procento více než o rok dříve.

    „Tyto investice zajistí, že americké síly budou rozmístěny na správných místech a budou mít správné schopnosti, aby v případě krize nebo konfliktu dokázaly odstrašit konkurenci a zvítězit,“ napsal šéf velitelství Indopacifiku John Aquilino.

    Na seznamu je 430 milionů dolarů k vývoji systému na Guamu na obranu proti čínským hrozbám v podobě balistických, hypersonických a řízených střel. Zahrnuje i 3,3 miliardy dolarů na výstavbu infrastruktury a potřebných zařízení.

    Zdroj: Nikkei(Japonsko)

    17:30
    Ukrajinci vyhnali okupační vojáky z Hadího ostrova v černém moři

    Státy EU by měly kvůli Ukrajině přizpůsobit ekonomiku na válečný mód

    Představitelé Evropské unie na nadcházejícím zasedání projednají způsoby radikálního zvýšení vojenské a finanční Ukrajiny v souvislosti s výzvami, aby členské státy přizpůsobily své ekonomiky na válečný základ.

    „Nyní, když čelíme největší bezpečnostní hrozbě od druhé světové války, je nejvyšší čas přijmout radikální a konkrétní kroky, abychom byli připraveni na obranu a postavili ekonomiku EU na válečné základy,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.

    Představitelé budou jednat o obranných dluhopisech jako způsobu financování zvýšení investic do obrany.

    Dalším návrhem je konfiskace eur z úroků z ruských aktiv, což by podle zastánců tohoto kroku mohlo Ukrajině přinést 27 miliard eur ze zisku v příštích čtyřech letech.

    Existují však obavy, že mezinárodní soudy nařídí, aby byly všechny peníze vráceny do Ruska, což by zničilo pověst Evropy jako bezpečného útočiště pro investory.

    Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

    17:22
    Ofenziva ukrajinské armády

    Německo vyšetřuje únik odposlechů bundeswehru

    Němečtí federální prokurátoři zahájili vyšetřování úniku odposlechů rozhovorů mezi důstojníky bundeswehru.

    Stalo se tak poté, co ruská média zveřejnila nahrávku, na níž němečtí důstojníci diskutují o dopadech možných dodávek raket Taurus Ukrajině.

    Důstojníci řešili, zda by tyto rakety mohly být použity ke zničení Kerčského mostu, který spojuje Rusko s Krymským poloostrovem.

    Německé ministerstvo obrany uvedlo, že k úniku informací došlo v důsledku neopatrnosti armádního generála, který telefonoval z hotelu v Singapuru přes nezabezpečenou linku.

    Několik dní po zveřejnění nahrávky hovořil ministr obrany Boris Pistorius o „individuální chybě v aplikaci“, která vedla k „náhodnému zásahu“ během odposlechu na leteckém veletrhu v Singapuru.

    Německý kancléř Olaf Scholz opakovaně vyloučil poskytnutí raket Kyjevu s tím, že takový krok by znamenal riziko přímého zatažení Německa do války.

    Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

    20. 3. 2024

    16:57
    Německý parlament.

    Německo: Ukrajině poskytneme další vojenskou pomoc ve výši 500 milionů eur

    „Německo pošle Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 500 milionů eur, včetně několika tisíc kusů munice,“ potvrdil německý ministr obrany Boris Pistorius.

    Kromě deseti tisíc dělostřeleckých granátů Ukrajině Německo pošle rovněž obrněné a transportní vozy. Podle Pistoria dodávky na Ukrajinu začnou okamžitě. Jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) o vojenské pomoci Ukrajině proběhlo na letecké základně Ramstein v Německu. Skupina koordinuje vojenské dary Kyjevu.

    Německo se zavázalo v letošním roce poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě sedmi miliard eur. „Jsme vděční našim německým přátelům za jejich vytrvalou podporu! Společně k vítězství!“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.

    Zdroj: Politico (Belgie)

    16:56
    Gruzínští vojáci během polního cvičení u Vaziani

    Stoltenberg navštívil Gruzii, aby upevnil spolupráci a jednal o členství v NATO

    Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg navštívil Gruzii, kde se setkal s jejími hlavními představiteli.

    Jednali o posílení spolupráce a o případném členství Gruzie v Alianci.

    Stoltenberg se v hlavním městě Tbilisi setkal s prezidentkou Salome Zurabišvili a s premiérem Iraklim Kobachidzem. Kobachidze byl zvolen premiérem teprve minulý měsíc. K Západu se vyjadřuje kriticky, ale stojí o vstup Gruzie do NATO a Evropské unie.

    „Spolupráce s Gruzií je významná pro NATO,“ poznamenal na společné tiskové konferenci Stoltenberg. „NATO stojí za svrchovaností a územní celistvostí Gruzie,“ dodal Stoltenberg a dále během konference ocenil Gruzii za její přijímání ukrajinských uprchlíků.

    Zdroj: Voice of America (USA)

    16:54
    Na pomoc Filipíncům po ničivém tajfunu vyslaly USA konvertoplány VM-22 Osprey a

    USA jsou odhodlány bránit Filipíny, ujistil Blinken

    Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken navštívil Manilu.

    Návštěva Filipín je součástí jeho diplomatické mise po Asii, kde se chce zaměřit na posílení bezpečnostních a ekonomických vazeb se spojenci během rostoucího regionálního napětí s Čínou a Severní Koreou.

    Nedávné incidenty mezi filipínskými a čínskými plavidly v Jihočínském moři přispěly k růstu napětí. Před dvěma týdny byl zraněn filipínský admirál a čtyři námořníci, když čínská vojenská loď použila proti jejich plavidlům vodní děla.

    Podle Blinkena mají Spojené státy americké závazek bránit Filipíny tváří v tvář jakékoli agresi v Jihočínském moři. Blinken během společné konference se svým filipínským protějškem Enriquem Manalem zdůraznil význam jihočínských námořních tras pro regionální a globální bezpečnost a hospodářské zájmy.

    Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

    16:52
    Američtí vojáci v Iráku (ilustrační foto).

    Pouze třetina amerických vojenských rodin by doporučila službu v armádě, tvrdí průzkum

    Podle průzkumu pravděpodobnost, že rodiny se členem v aktivní službě doporučí vojenskou službu, klesla z 55 % v roce 2016 na pouhých 32 % v roce 2023.

     Průzkum provedla americká nezisková organizace Blue Star Families (BSF), která byla v roce 2009 založena partnery a partnerkami vojáků v aktivní službě pro vojáky, záložní vojáky, veterány a rodiny vojáků.

    Průzkum poukázal i na další klíčová zjištění, která trápí vojenské příslušníky a jejich rodiny. Patří mezi ně: plat, zaměstnávání jejich partnerů a partnerek, přístup k dostupné péči o děti a dostupnost bydlení. Tyto nálezy odrážejí obavy, které na začátku letošního roku vyjádřili nejvyšší vojenští představitelé v Kongresu.

    Zjištění BSF silně podporují domněnku, že rodiny vojáků nedokáží držet krok s rostoucí inflací a náklady na potraviny, bydlení a zdravotní péči. „Několik z těchto problémů je tak velkých, že pokud dnes nezačneme okamžitě jednat o jejich řešení, v budoucnu nám ujede vlak,“ řekl jeden z vrchních poddůstojníků námořnictva James Honea.

    BSF poukazuje na tyto problémy uprostřed náborové krize, kdy pouze námořní pěchota a vesmírné síly, dvě nejmenší složky ozbrojených sil Spojených států amerických, splnily své náborové kvóty pro rok 2023.

    Zdroj: Military.com (USA)

    16:49
    Polští vojáci. Ilustrační foto.

    Trump chce, aby členské státy NATO platily spravedlivý podíl

    „Spojené státy americké pomohou chránit členy Severoatlantické aliance před budoucím útokem Ruska pouze tehdy, pokud evropské členské státy vynaloží více prostředků na obranu,“ zopakoval republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump.

    Trump v rozhovoru pro britský pravicový deník zopakoval výroky, které minulý měsíc vyvolaly rozruch jak doma, tak v zahraničí.

    Bývalý prezident Trump se nebrání kritice velké většiny členů NATO, že neplní cíl vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Americká armáda je jádrem vojenské síly Aliance. Odhady NATO ukázaly, že do roku 2023 pouze 11 členských zemí NATO plnilo závazek dávat na obranu alespoň 2 % svého HDP. Letos generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává splnění cíle 2 % HDP na obranu od 18 členů.

    „Ano. Stoprocentně,“ odpověděl Trump na otázku, zda USA budou chránit členy NATO, pokud budou řádně platit své účty. „Spojené státy americké by měly platit svůj spravedlivý podíl, ne podíl všech ostatních,“ dodal Trump.

    Zdroj: Reuters (Velká Británie)

    19. 3. 2024

    14:37
    Polský prezident Andrzej Duda v centrále NATO

    Polský prezident Duda zdůraznil nutnost zvýšit výdaje na obranu

    Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že Severoatlantická aliance musí urychleně zvýšit své výdaje na obranu, aby se nestala dalším cílem ruského útoku.

    Duda zopakoval výzvu, aby členové NATO zvýšili své vojenské příspěvky na 3 procenta v souvislosti se zprávami, že Moskva by se mohla během dvou až tří let připravovat na útok na Alianci.

    Podle Dudy zdvojnásobuje ruský prezident Vladimir Putin svůj posun k válečné ekonomice s cílem zaútočit na NATO v roce 2026 nebo 2027.

    „Máme dva nebo tři roky, během nichž můžeme zvýšit naše úsilí, shromáždit munici a vyrobit zbraně, abychom maximalizovali evropskou bezpečnost, připravili se a zajistili, že k invazi nedojde,“ uvedl Duda.

    Polsko v roce 2023 zvýšilo výdaje na obranu na téměř čtyři procenta HDP, tudíž v procentuálním vyjádření předstihlo i USA.

    Zdroj: CNBC(USA)

    14:35
    Švédská armáda

    Evropští vojáci odcházejí z armád v době, kdy je NATO potřebuje

    Státy Severoatlantické aliance se snaží zamezit odchodům vojáků ze služby v armádě.

     Například loni opustilo bundeswehr přes 1 500 vojáků.

    „Tyto rozhovory se nyní vedou ve všech hlavních městech, ve všech demokraciích, které mají profesionální armádu bez branné povinnosti,“ řekl francouzský ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu.

    Jedním z nových opatření ve Francii je zvýšení výsluh a platů pro vojáky. Problémem však jsou chronické přesčasy, několikaměsíční nepřítomnost doma a zameškané doby nemocenské. Francouzský plán zahrnuje i pomoc při hledání bydlení a přístupu ke zdravotní péči a péči o děti.

    V době, kdy Evropa reaguje na válku na Ukrajině, uvažují země jako Chorvatsko o navrácení branné povinnosti. Jiné, jako například Dánsko, ji plánují rozšířit i na ženy.

    Zdroj: Politico(USA)

    14:25
    Ukrajinská armáda na Donbase

    NATO na Ukrajině působí v mnoha oblastech, ale ne v boji

    Francouzský návrh nevyloučit vyslání vojáků do boje proti Rusku otevřel debatu, která potvrzuje, že vojáci Severoatlantické aliance již na Ukrajině jsou, nikoliv však v bojových rolích.

    NATO pomáhá Ukrajině s dodávkami zbraní a zpravodajských informací o ruských cílech a pozicích nepřátelských bombardérů i s výcvikem tisíců ukrajinských vojáků v Evropě.

    Mluvčí Pentagonu Pat Ryder potvrdil, že Spojené státy mají na Ukrajině vojenské zástupce k monitorování dodávek výzbroje.

    „Byl bych velmi překvapen, kdyby se američtí vojáci mohli volně pohybovat po zemi a monitorovat situaci. Vím, že personál amerického velvyslanectví potřebuje povolení dokonce i k cestě do Oděsy,“ uvedl však výzkumník Luke Coffey z Hudsonova institutu.

    Podle výzkumnice Olgy Husievy se především jedná o individuální iniciativy příslušných vlád, i když zdůrazňuje, že existuje koordinace mezi Spojenými státy a Velkou Británií s Polskem a pobaltskými zeměmi.

    Zdroj: El País(Španělsko)

    14:23
    Cvičení Trident Juncture 2018 v Norsku. Belgický letoun F-16

    Rumunsko umožní výcvik padesáti ukrajinských pilotů

    Rumunský prezident Klaus Iohannis schválil výcvik padesáti ukrajinských pilotů na vojenské letecké základně Fetesti a tranzit vojenského vybavení, které Finsko darovalo Ukrajině.

    Financování výcviku ukrajinských vojáků půjde z rozpočtu ministerstva obrany, přičemž jsou zavedena opatření k úhradě nákladů prostřednictvím vojenské pomoci EU na podporu Ukrajiny.

    Očekává se, že ukrajinští vojáci dorazí na leteckou základnu letos v létě a mohli by být cvičeni až do konce roku 2024.

    „Zapojení Rumunska do výcvikových aktivit ozbrojených sil Ukrajiny je silným signálem, pokud jde o podporu úsilí o kolektivní obranu,“ uvádí prezident Iohannis v dopise.

    Rumunsko, které s Ukrajinou sdílí 650 km dlouhou hranici, je součástí mezinárodní koalice vytvořené v červenci 2023 za účelem výcviku ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16.

    Zdroj: Euractiv(Belgie)

    14:22
    Těžba ropy a zemního plynu v deltě Nigeru vážně ohrožuje životní prostředí a

    Niger ruší vojenskou dohodu s USA

    Nigerská vládnoucí junta zrušila dohodu, která umožňuje pobyt vojenského personálu a civilních zaměstnanců amerického ministerstva obrany na území Nigeru.

    Rozhodnutí následovalo po návštěvě americké náměstkyně ministra zahraničí pro africké záležitosti Molly Phee a vedoucího velitelství USA pro Afriku Michaela Langleyho. Mluvčí junty Amadou Abdramane uvedl, že Niger nebyl informován o příjezdu delegace.

    Jednání se týkala současné vojenské transformace v Nigeru, vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi a výběru partnerů Nigeru v boji proti bojovníkům napojeným na al-Káidu a Islámský stát.

    Abdramane řekl, že přítomnost amerických vojáků v Nigeru je nezákonná a porušuje ústavní a demokratická pravidla, protože byla zemi jednostranně vnucena v roce 2012. Niger podle něj není informován o počtu amerického civilního a vojenského personálu na svém území ani o množství rozmístěného vybavení.

    Zdroj: Reuters(Velká Británie)

    18. 3. 2024

    17:03
    Budova ústředí britské tajné služby SIS u Vauxhall Cross na jižním břehu řeky...

    Šéf britské rozvědky MI6: Už teď jsme ve válce

    Bývalý šéf britské špionážní agentury MI6 Richard Dearlove varuje před nebezpečím, které představuje agresivní, avšak rafinovaná politika Putinova režimu. Podle něj je nejen Británie, ale celý západní svět ve stavu války, i když to tak veřejnost často nevnímá.

    „Kdybyste tady v Británii zastavili někoho na ulici a zeptali se ho, zda si myslí, že jsme ve válce, koukali by na vás jako na blázna,“ podotkl Dearlove.

    „Ale my jsme ve válce - jsme zapojeni do hybridní války s Ruskem a já se to snažím lidem neustále připomínat.“

    Dearlove též poukazuje na nedostatečné investice do obrany nejen v rámci Velké Británie, ale Severoatlantické aliance jako celku. Zatímco Rusko a Čína zvyšují své armádní rozpočty, měly by členské země NATO podle něj vydávat minimálně 3 % svého HDP na obranu.

    Někdejší šéf MI6 označil Německo za příliš „pacifistické“ a kritizoval ho, že nikdy nebralo svou bezpečnost dostatečně vážně. To však není to jediné, co ho znepokojuje. Obavy má také z celospolečenské nepřipravenosti v západních zemích.

    Zdroj: Politico Europe (USA/Belgie)

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media