A400M má potíže, Bundeswehr mluví o kolapsu celého projektu

Problémy s motory nových vojenských transportních letounů Airbus A400M přidělávají Němcům vrásky. Airbusy A400M měly být součástí ambiciózního projektu evropské obrany, který začal už v devadesátých letech 20. století, ale už roky jsou vnímány spíše jako zklamání. Jejich výroba totiž jednak postupuje velmi pomalu – Bundeswehr doposud obdržel pouze tři kusy –, a jednak se u dodaných kusů nyní objevily kromě trhlin v trupu i závady na motorech.

Vzhledem tomu, že oprava by trvala roky a byla by velmi nákladná, hovoří armáda v nejhorším případě dokonce o zastavení celého projektu výroby letounu A400M.

Kam dál?
Ve Španělsku se zřítil vojenský Airbus A400M (11.5. 2016)
Německo má svůj první letoun A400M (19.12. 2014)

Zdroj: Der Spiegel (Německo)

---

Bývalý šéf Pentagonu: NATO by se nemělo angažovat v Sýrii

Bývalý americký ministr obrany Chuck Hagel je proti vojenskému zapojení Severoatlantické aliance v Sýrii. „Byl bych opatrný, neradil bych prezidentovi, aby se NATO aktivně zapojilo v Sýrii,“ prohlásil Hagel. „Myslím, že můžeme pomoci, respektive měli bychom pomoci. Mnoho z nás to taky dělá, ale svým vlastním způsobem. Problém na Blízkém východě je nicméně natolik hluboký, se spoustou nekontrolovatelných prvků, že ani NATO nebude schopné ho vyřešit,“ konstatoval bývalý ministr obrany.

Část Hagelových obav plyne z představy, že by evropská aliance měla vkročit do oblasti, která se stále ještě vzpamatovává z evropské kolonizace. „To poslední, co chceme, je znovu jim vnutit západní vůli a západní instituce,“ řekl Hagel. „Doufám, že jsme se poučili v Iráku. Nebude to fungovat. Nikdy to nefungovalo.“

Podle slov výkonného viceprezidenta Atlantické rady Damona Wilsona NATO nenahrazuje USA ani západní strategie. „NATO může být nástrojem, jehož prostřednictvím dosáhneme určitých cílů, ale není náhradou. Příliš mnoho amerických politiků si však myslí, že NATO jsou oni a příliš mnoho evropských politiků považuje za NATO Američany,“ poznamenal Wilson.

Kam dál?
USA pošlou dalších 250 vojáků do Sýrie (25.4. 2016)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Německá armáda dělá nábor, chce lépe čelit islamistům a kyberhrozbám

Německo plánuje rozšířit kapacity svých ozbrojených sil navýšením vojenských pracovních míst o 7 000 a civilních o 4 400 během příštích sedmi let, uvedla německá ministryně obrany Ursula von der Leyen. Podle jejích slov se jedná o první krok ke zvětšení německé armády od konce studené války. „Čtvrt století, kdy se armáda jen zmenšovala, je u konce. Je načase, aby německé ozbrojené síly opět posílily,“ prohlásila von der Leyen.

Podle německých vládních představitelů měly ozbrojené síly v době sjednocení Německa v roce 1990 okolo 800 000 vojenských a civilních příslušníků. Od té doby došlo k poklesu na 185 000 vojáků a 56 000 civilistů. Nedávné komplexní přezkoumání ukázalo, že německá armáda by potřebovala 14 300 dalších vojáků, aby zvládla všechny nové mise. Patří mezi ně například záchrana uprchlíků na moři, operace na podporu letecké kampaně vedené USA proti bojovníkům z organizace Islámský stát v Sýrii a Iráku a doprovodné operace proti islámským militantům v Mali.

Kam dál?
Německá ministryně obrany chce navýšit počet vojáků Bundeswehru (9.5. 2016)
Němečtí vojáci museli předčasně opustit cvičení NATO kvůli limitu přesčasů (12.4. 2016)

Zdroj: Reuters (USA)

---

Vershbow: Zaměřme se na nešíření zbraní hromadného ničení

„Na základě výzev, které jsou před námi, je důležité, abychom společně usilovali o silnější a komplexnější přístup k zbraním hromadného ničení a k chemickým, biologickým, radioaktivním a jaderným hrozbám,“ prohlásil náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Alexander Vershbow v Lublani na dvanácté konferenci NATO, jejímž tématem byly zbraně hromadného ničení.

„V posledních letech jsme zaznamenali pokrok v oblasti kontroly zbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení,“ uvedl Vershbow. Vyzdvihnul mimo jiné novou smlouvu START, která snižuje počet jaderných zbraní a odpalovacích zařízení, jež mohou Spojené státy a Rusko nasadit.

„Naše protiraketová obrana je navržena tak, aby chránila naše území, naše obyvatele a naše síly proti celé řadě zemí mimo euroatlantickou oblast. Je čistě obranná, není namířena proti konkrétní zemi, a to včetně Ruska,“ poznamenal náměstek generálního tajemníka NATO. Dále zdůraznil, že Aliance zlepšuje svoji připravenost v rámci obrany proti chemickým, biologickým, radioaktivním a jaderným útokům. „Jednou z hlavních věcí, kterou můžeme udělat, je zkvalitnění vzájemné koordinace,“ dodal Vershbow.

Kam dál?
Ruské výhrůžky jadernými zbraněmi ohrožují bezpečnost v Evropě, upozorňuje šéf NATO (27.5. 2015)

Zdroj: NATO

---

Rusko chystá test nové jaderné rakety

Rusko se chystá otestovat novou mezikontinentální jadernou raketu, která dokáže překonat obranný systém Severoatlantické aliance a zničit území o velikosti Francie během několika vteřin od odpálení.

Raketa RS-28 Sarmat, Aliancí přezdívaná jako Satan 2, dokáže letět rychlostí sedm kilometrů za sekundu a má dosah zhruba 10 000 km. Rusko ji vyvíjelo od roku 2009. Byla záměrně navržená tak, aby dokázala obelstít protiraketové obranné systémy. Podle ruské zpravodajské sítě Zvězda má být připravena k testování letos v létě. Do služby by měla být uvedena v roce 2018 a měla by postupně nahradit starší model SS-18.

Satan 2 by mohl nést jadernou hlavici o síle čtyřicet megatun, což je 2 000krát více než síla atomových bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945. Díky dlouhému doletu rakety by Moskva byla schopná zasáhnout jak evropská města, tak ta americká na východním i západním pobřeží.

Kam dál?
Rusko řinčí jadernými zbraněmi a podkopává mír, tvrdí USA (4.5. 2016)
Rusko rozmístí ve východní Evropě nové vojenské divize proti NATO (5.5. 2016)
Generál Pavel: Představitelé Ruska jsou na „jiné frekvenci“ než Západ (27.4. 2%16)

Zdroj: Daily Mail (Velká Británie)