Švédská ministryně zahraničí kritizovala ruské výhrůžky Alianci

Švédská ministryně zahraničí Maria Wallström kritizovala výhružku namířenou proti Severoatlantické alianci, kterou minulý týden pronesla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova. „Švédské členství v NATO by mělo politicko-vojenské a zahraničněpolitické důsledky a Rusko by na to zareagovalo,“ řekla tehdy Zacharova.

Kritika zazněla po setkání švédské ministryně s ruským velvyslancem ve Švédsku Viktorem Tatarincevem. Wallström setkání příliš nekomentovala. „Jen jsme chtěli, aby ruské ministerstvo zahraničí prohlášení své tiskové mluvčí vysvětlilo. A chtěla jsem Moskvu ujistit, že Švédsko si o své zahraniční a bezpečnostní politice rozhoduje samo. Nebudeme akceptovat žádné výhrůžky, ty nás ovlivňovat nebudou,“ prohlásila švédská ministryně.

V současné době si celkem 41 % Švédů myslí, že by země měla vstoupit do NATO. Oproti tomu 39 % obyvatel tohoto státu do organizace vstupovat nechce.

Kam dál?
Průzkum: více Švédů by se raději připojilo k NATO, než zůstalo mimo něj (15. 9. 2015)

Zdroj: The Local (Švédsko)

---

Estonsko zlepšuje alianční kyberobranu

Estonsko pracuje na zlepšení kyberobrany Severoatlantické aliance. Centrum kyberobrany v Estonsku poskytuje rady ohledně politiky a kyberobrany všem členům NATO, několika jeho partnerským zemím, akademické sféře i soukromým obchodníkům. Aliance toto centrum finančně nepodporuje, peníze poskytují samy státy ve formě dobrovolných příspěvků. Instituce hraje důležitou roli ve vylepšování kyberobrany Aliance i přesto, že není zodpovědná za její kyberbezpečnost.

„Co se týče systémů NATO, do organizace je možné se dostat celkem 28 dveřmi. Když jsou jedny z nich otevřené, pak je ohrožena celá Aliance,“ uvedl velitel amerických ozbrojených sil v Evropě generál Philip Breedlove během své návštěvy Istanbulu.

Kam dál?
Švédsko se připojí k aliančnímu COE pro spolupráci v kyberobraně (7.7. 2015)

Zdroj: Voice of America (USA)

---

NATO se obává aktivity na ruské námořní základně ve Středomoří

Ruské námořnictvo začalo po 20 letech opět používat základnu Tartus ve Středozemním moři, což znepokojuje Severoatlantickou alianci. Minulý týden začaly ruské lodě a letadla dovážet do Sýrie vojenské vybavení, což vyostřilo vztahy Aliance s Ruskem. Účel převáženého vojenského vybavení totiž nebyl zcela jasný. Rusko trvalo na tom, že jde o vybavení pro boj s organizací Islámský stát. Pentagon však tvrdil, že by se mohlo jednat o pomoc syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho armádě.

Tím, že Rusko obnovilo fungování základny Tartus na syrském pobřeží, Moskva zajistila své středomořské flotile jasnou logistickou výhodu a opět neváhala projektovat svou vojenskou sílu v Evropě.

Základna Tartus se nachází přibližně 150 mil od Damašku a ruské námořnictvo ji dříve občas používalo pro doplnění paliva a zásob. Základna hraje klíčovou roli v zajištění akceschopnosti ruských lodí za situace, kdy jsou příliš vzdálené od svého domovského přístavu v Černém moři.

Kam dál?
NATO se obává ruských vojenských akcí v Sýrii (10.9. 2015)

Zdroj: International Business Times (USA)

---

Alianční stíhačky vyprovodily ruská letadla z prostoru nad Baltským mořem

Stíhací letouny maďarského letectva musely identifikovat a vyprovodit dva ruské vojenské letouny z oblasti Pobaltí. Ruská stíhačka Su-27 a transportní letadlo An-12 se pohybovaly v mezinárodním prostoru nad Baltským mořem, potvrdil litevský ministr obrany Juozas Olekas. Obě letadla měla předvyplněné letové plány a byla v kontaktu s kontrolou leteckého provozu. An-12 mělo rádiový přijímač zapnutý, v Su-27 byl vypnutý.

Maďarské stíhačky jsou v Pobaltí v rámci alianční mise Baltic Air Policing.

Kam dál?
Stíhači NATO startovali kvůli 12 ruským letounům poblíž lotyšské hranice (30.7. 2015)

Zdroj: Baltic Times (Lotyšsko)

---

Kerry: Rusko s námi chce jednat o Sýrii na vojenské úrovni

Rusko nabídlo Spojeným státům, že by spolu jejich armádní představitelé mohli hovořit o situaci v Sýrii, kde se Moskva chystá k boji s organizací Islámský stát. Odpověď na ruskou nabídku nyní projednává americký ministr zahraničí John Kerry společně s Bílým domem i Pentagonem. Kerryho o nabídce telefonicky informoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na začátku tohoto týdne. „Rusové říkají, že se soustředí jen na boj s IS a že hodlají dělat jen to. Je to však diskutabilní,“ vyjádřil se k záležitosti Kerry.

Lavrovova nabídka na vojenské rozhovory přišla v situaci, kdy Rusko obnovilo svůj závazek syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a přislíbilo vypořádat se s terorismem.

Kam dál?
USA tvrdí, že Rusko rozmisťuje tanky na letišti v Sýrii (15.9. 2015)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)