Německo ujistilo Estonsko o podpoře NATO

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen se vydala solidárně podpořit bývalé sovětské satelitní státy, které znejistila ruská anexe Krymu. Region čelí možné ruské vojenské agresi a ministryně proto v Tallinnu přislíbila pokračování podpory německé vlády: „Vaše obavy jsou i našimi obavami.“ Estonsko již dříve žádalo o umístění většího počtu spojeneckých jednotek v zemi a o navýšení prostředků Aliance.

Německo nyní společně s Velkou Británií a Spojenými státy hlídá vzdušný prostor Pobaltí. Von der Leyen se během své návštěvy pokusila zmírnit obavy vlády v Tallinnu a ujistit ji, že by neměla podceňovat akceschopnost NATO. Příští rok by se mělo různých cvičení napříč východní Evropou zúčastnit na 5 000 německých vojáků.

Kam dál?
Ilves: NATO by mělo poslat vojáky do Estonska a zbraně na Ukrajinu (13.4. 2015)
Finsko nevstoupilo do NATO pro obavy z povinnosti bránit Estonsko (25.3. 2015)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Kanada posílá na Ukrajinu 200 vojenských instruktorů

Dvě stovky kanadských vojenských instruktorů budou učit ukrajinské vojáky taktice a zneškodňování min. Spolu s britskými a americkými jednotkami tak Kanaďané pomohou Ukrajině v „úsilí o udržení suverenity, bezpečnosti a stability tváří v tvář ruské agresi“. Mise instruktorů začne letos v létě, její trvání je naplánováno až do konce března 2017.

Výcvik povede ke zdokonalení zdatnosti v oblastech zajišťování trhavin, taktik vojenské policie, polního lékařství, letové bezpečnosti a logistiky. Výcvik proběhne ve středisku NATO ve městě Javoriv a výcvikovém prostoru ukrajinské armády v oblasti Kamenec Podolský. Kanada, ve které se nachází silná ukrajinská diaspora, již dříve Ukrajině poslala pomoc v podobě mobilní polní nemocnice, brýlí pro noční vidění a vybavení pro zajišťování bomb.

Kam dál?
Konvoj amerických výsadkářů projel Evropou na Ukrajinu (14.4. 2015)
Kanada vyšle další vojáky do východní Evropy (5.3. 2015)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Rusko je znepokojeno sbližováním Švédska a Finska s NATO

Ruské ministerstvo zahraničí je „zvláště znepokojeno“ posunem Finska a Švédska k Severoatlantické alianci. Reagovalo tím na společnou deklaraci ministrů obrany Švédska, Norska, Finska, Dánska a Islandu o potřebě přípravy na možnou krizi s Ruskem. Pro Finsko a Švédsko to byla jedna z nejsilnějších odpovědí na ruskou agresi.

Finský premiér Alexander Stubb označil ruské prohlášení za „harašení zbraněmi“, což by však nemělo nikoho překvapit. „Žádná země nemůže vetovat rozhodnutí Finska,“ zdůraznil. Nejvyšší důležitost přikládá spolupráci se Švédskem, nicméně má zájem na pokračování blízké spolupráce i v rámci EU a s NATO.

Kam dál?
Severské státy se dohodly na užší spolupráci při obraně proti Rusku (13.4. 2015)
Finsko: Vojenská cvičení na finské hranici s Ruskem nejsou dobrý nápad (8.4. 2015)
Švédsko uzavírá po Finsku vojenskou dohodu i s Dánskem (4.3. 2015)

Zdroj: The Moscow Times (Rusko)

---

NATO popírá zkoušky Patriotů v Turecku

Turecká tisková agentura İhlas informovala o údajném aliančním zkoumání protiraketového systému Patriot na „slepá místa“, poté co minulý měsíc dopadla na turecké území syrská raketa. Operační důstojník SHAPE pro média podplukovník Rob Phillips uvedl, že zasažené místo leží mimo území chráněné systémem Patriot, a zprávu popřel s tím, že Aliance na místo žádnou delegaci nevyslala.

Phillips zdůraznil, že rozhodnutí o umístění a pokrytí území protiraketovým štítem bylo přijato Tureckem společně se spojenci z NATO, a systém Patriot je zde pro ochranu tureckého území a občanů proti raketovým útokům ze Sýrie.

Kam dál?
NATO: Syrská raketa dopadla mimo území pod kontrolou systému Patriot (27.3. 2015)
Čína potvrdila prodej protiraketového systému Turecku (20.3. 2015)
Spolupráce mezi Tureckem a NATO je klíčová pro boj s IS, zní z vedení Aliance (12.3. 2015)

Zdroj: Daily Sabah (Turecko)

---

Ve Srbsku stále leží nevybuchlá munice NATO

Odborníci z agentury Norwegian People’s Aid (NPA) začali s odminováním oblasti Sjenica, kde patrně leží kazetová munice na území jednoho milionu m², uvedl ředitel Srbského centra pro miny Branislav Jovanović. Průzkum oblasti financuje vláda Spojených států skrze Mezinárodní fond důvěry (ITF) pro odminování a pomoc obětem min. Díky příspěvkům USA a Ruska bylo již v Srbsku odminováno téměř 11 milionů m², nicméně na dalších 6 milionech m² stále mohou být nevybuchlé bomby.

Během bombardování Jugoslávie v roce 1999 shodilo NATO kazetovou munici na stovkách míst v 15 srbských okresech, nepočítaje území Kosova.

Kam dál?
Srbsko: Alianční bombardování je minulostí, NATO je pro nás důležité (20.3. 2015)

Zdroj: InSerbia News (Srbsko)